Réžia:
Karel SteklýScenár:
Karel SteklýKamera:
Jan StallichHudba:
Jan SeidelHrajú:
Ladislav Boháč, Jiřina Švorcová, Eduard Cupák, Theodor Pištěk, Helena Friedlová, Svatopluk Majer, Jaroslav Raušer, Jarmila Zítková, Zdeněk Kampf, Miloš Nedbal, Ladislav Kulhánek (viac)Obsahy(1)
Doba protireformace: Myslivec Machovec je pro náboženské přesvědčení donucen představiteli jezuitského řádu uprchnout z domova. Jeho dospívající děti Helenka a Tomáš se i přes sílící nátlak nevzdávají víry a tradic Českých bratří. Těžkopádný přepis rozsáhlého románového díla sloužil několika generacím jako snesitelnější náhrada povinné školní četby. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (42)
Film podle pevné stranické šablony o třídním boji proti vykořisťování dělnické třídy buržoazií a za nový řád. A taková šablona zapadala úplně do všeho. Může to připadat divné, ale je tomu tak. I do románu Aloise Jiráska ´Temno´, které dle literárních odborníků představuje jeho vrcholné dílo. A to by nebylo, aby i něco takového nebylo dle stranického zadání zprofanováno. Základní dějovou linkou je melodrama o nešťastné lásce dvou mladých lidí, které tragicky rozdělí víra. A právě víra je kamenem úrazu všeho nešváru a nenávisti a tak se i zpracování do filmu Jiráskova díla stalo ve své době cíleným agitačním plodem proticírkevní a protikatolické propagandy. A samozřejmě je také použita tradiční šablona protestů chudého lidu, v tomto případě proti šikanujícím Jezuitům, a tak i zde se mimo jiné mluví o zakročení vojenskou silou proti chudinské rebelii, v tomto případě, kacířů. Film, který byl dokonce jako každý jiný mimořádný historický film natočen na barevný materiál, má tedy vše, co měl dle stranického zadání mít, a v dnešní době už jen představuje filmovou spojnici z historií oné neslavné éry. ()
Pěkně natočeno s bohatou výpravou. Jezuita plameně káže početnému obecenstvu po křížem s třemi tajemný písmeny IHS znamenajícími to, že jeho řád potažmo celá římská církev ve skutečnosti slouží pohanským egyptským božstvům: Isis, Horus a Set. Tajná armáda římské církve a papežova milice Jezuité jsou zde vylíčeni velice eufemisticky. Výňatek z přísahy jezuitského kněze: „Dále slibuji a prohlašuji, že když budu mít příležitost, budu vést neústupnou válku, tajně nebo otevřeně, proti všem kacířům, protestantům a liberálům, jak je mi přikázáno, vyhubit a vyhladit je z povrchu zemského; a že nebudu šetřit ani pohlaví, věku ani stavu; a že budu věšet, decimovat, vařit, stahovat z kůže, škrtit a pohřbívat za živa tyto nechvalně známé kacíře; rozpárám žaludky a lůna jejich žen a rozdrtím hlavy jejich kojenců o zdi, abych navždy vyhladil jejich odpornou rasu.“ ()
Není pražádný rozdíl mezi četbou „Temna“ Aloise Jiráska a sledováním „Temna“ Karla Steklého. Po obou má totiž čtenář / divák jedinou obavu - že mu v hlavě temno už navždy zůstane. Z toho ovšem plyne, že jde o výjimečně povedenou adaptaci literárního díla, protože tam kde je Jirásek narativně slabý (všude), nevede se ani Steklému tuto skutečnost jakkoliv ozvláštnit. Jedinou jeho invencí zůstává obsazení Helenky Jiřinou Švorcovou, která svým tradičním hereckým repertoárem tlačí na dojem, že přichází přímo ze sjednocených lánů sovětských přátel. Zde však ona samotná své výrazové schopnosti poněkud přehání, poněvadž ji děj představuje na rozmezí mezi spravedlností a nespravedlností, platonickou láskou a věčném životu s rodinou, dalo by se říci mezi pravou a levou stranou. A její rozhodnutí se s jasnou přímočarostí rozhodně vážit nedá. ()
No, pokud tu Abdul hovoří o adaptaci Aloise Jiráska, tak za nejlepší adaptace tohoto spisovatele považuji filmy Otakara Vávry. Ten přesně pochopil koho má před sebou a že jeho romány jsou vlastně dokonalými filmovými scénáři. Pokud by žil Jirásek v Americe v jiné době, byl by rozhodně slavným scénáristou. Zejména v Hollywoodu, kde na historickou přesnost nikdy nedbali. Jinak Steklého Temno je slabá adaptace. ()
Nádherná česká klasika, co dodat?? I v dnešní době aktuální téma, mimo pálení knih tedy. Skvělí herci, dobrá kamera, snad jen nějakou linii měl film udržet. Škoda více hluchých míst v kolem poloviny filmu, šmidlání na housle šlo jistě zkrátit. 2011112210347/10347 ()
Je asi jedno, že se film natáčel v těžkých 50. letech a že stejný režisér natočil Valentina Dobrotivého i Annu proletářku. Alois Jirásek je jen jeden a přestože doboví cenzoři zcela jistě přitlačili na to, aby panská šlechta i katolická církev byli vyobrazeni co nejhůře, stačí si najít, co doba temna byla a jak se to na české společnosti promítlo. Pravda, je to paradoxní, aby zrovna socialistický režim natáčel o náboženském útlaku a Jiřina Švorcová vyzývala k modlení. Snímek je navíc protkán patosem, jenže ten byl u dobových filmů nejen té doby dost častý. Na druhé straně ve filmu hraje řada legend a investované peníze na snímku vidět jsou. Všechno se do jednoho filmu vejít nemohlo, i tak se stopáž pohybuje téměř u dvou hodin, což rozhodně nebylo obvyklé. Toto období by si jistě zasloužilo více filmů anebo seriál. Je s podivem, že od 50. let se k něčemu podobnému nikdo neodhodlal. Tím spíše po vynikajícím F. L. Věkovi. ()
Film má hezkou výpravu a kostýmy, ale dějově a scénářem to zrovna není žádná sláva, herci nijak neexcelují a film je zbytečně dlouhý. Hodnocení: 50 % ()
Ze života to teda není, ale mně se to líbilo. ()
Nedělá mi vůbec problém oprostit se od ideologie. Dnes je už přece dostatek informací, aby si každý udělal svůj názor. I na pátera Koniáše a jezuitský řád se dnes pohlíží zcela jinak. Po filmové stránce naprosto dokonalé. Výprava excelentní, přehlídka nejskvělejších herců . I když jsem román nikdy nečetla, atmosféra mě skutečně uchvátila. Nedokážu si představit , že by v dnešní době, někdo sehnal finance na podobně výpravný projekt. Jenom mě tak napadá, kdo by v tom hrál? Že by elita z Růžové zahrady ? ()
Historický film so silným nádychom komunistickej propagandy, kde cirkev musela byť za každú cenu očiernená a ukázaná v zlom svetle ako ničiteľ národnej identity. ()
S Aloisem Jiráskem jsem nikdy nebyl kamarád, povinná četba na základní škole pro mě byla jako žvýkání šutrů hlavně díky použitému jazyku a také jsem měl tehdy zcela jiné zájmy... Tato adaptace v typických padesátkových kulisách zapadá do tehdy OBLÍBENÉ řady historických filmů (Ján Roháč z Dubé, Jan Hus, Psohlavci, atd...) ve kterých si soudruzi chtěli přihřát polívčičku. Snímek ale jinak není příliš objevný, tempo není kdo ví jaké, herecké výkony jsou snad až na Martina Růžka bezkrevné a tak diváka potěší hlavně výprava. ()
Šaškárna ()
Je to hodně ideologicky pojaté tak, aby to odpovídalo propagandě počátku 50. let. Nicméně tři hvězdičky za skvělý výkon pana Růžka.... ()
Jiráskův román popisuje na základě historických pramenů období od korunovace Karla VI. do oslav svatořečení Jana Nepomuckého. Ač jde o román a ne o historickou práci, přece v něm autor vylíčil dobu pozdního baroka docela věrně v souladu s dobovým stavem historického bádání. Temnem Jirásek označil stav duše člověka, který se musí rozhodnout, zda zůstane věrný své víře, nebo opustí milovanou vlast - a rozhodne se pro kompromis, který nakonec ublíží jemu i okolí. Po vydání knihy v roce 1915 ale pojem "doba temna" začal žít vlastním životem. Film se od knihy především v první půli odklání a představuje ono temno pojiráskovské. Snaží se do jednoho snímku zapracovat negativa celé barokní éry, ale ne všechna. Z hlediska výchovy socialistického člověka nezáživný mor či epidemie tyfu neukazuje (taky v době děje nebyl), zato druhé nevolnictví a poddanské vzpoury v souladu s dobovým třídním pojetím ano (ač v daných letech také nebyly). Zatímco Jirásek napsal své postavy velmi věrohodně, živě a pronikl i do rozporuplné mentality barokního člověka, v jejímž kontextu je i konání P. Koniáše lidsky pochopitelné (snažil se zachránit heretiky před věčným zatracením), ve filmu jsou radikalizované, skoro až karikované. To se netýká jen záporných postav, působících jako banda fanatiků, ale i kladných, líčených jako mladí třídní bojovníci. ()
Nepochybuji o tom že pilní soudruzi , kteří stáli za výtvorem tohohle braku, by našli revoluční snahy lidu i v pohádce o Červené Karkulce, vlk byl nepochybně panský cizák a vrchnost nemá co poroučet. 👍🏻 ()
Prachbídné herecké výkony, jak vystřižené z agitačních týdeníků, v kombinaci s odpudivým ideologickým pozadím (nad vším se vznáší duch Zdeňka Nejedlého), činí z filmu bezbřehou nudu. ()
Jako komedie je to opravdu dobrý. Ze začátku, co věta, to chyba (historická). Režisér Steklý zde dokazuje (což ukáže ještě mnohokrát, včetně "adaptace" Švejka), že (cizinec promine) z hovna bič neupleteš. Neboli: komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí. Druhý pohled, neboť i ten bychom si měli dopřát, je bohužel dost tragický. Film totiž ukazuje padesátá léta v té nejodpornější podobě, kdy se skutečnost překrucovala tak, aby to vyhovovalo právě těm, pro něž komplikovanější zobrazení představovalo nesrozumitelno a tudíž nebezpečno. ()
Film jako takový je podobný době svého vzniku :-( ale zas tak hrozný není. Brát to historické souvislosti, tak tehdy se děly mnohem horší věci a to jak ze strany církve tak i vrchnosti, i když tehdy to byla jedna verbež. ()
Nemůžu hodnotit lépe, třebaže tzv. "řemeslo" možná ok. To, že tenkrát v rámci Akce Jirásek natočili všechny ty adaptace (a ještě je nazvali stejně), byl zločin proti literatuře. Karel Steklý si nechal stručně převyprávět děj a napsal místo něj příběh o úpějících poddaných, zlých zamračených utlačovatelích a kolaborantech, příběh naprosto (ale opravdu hrozně) černobílý, kde se občas (zne)užije jmen jako Hus či Komenský, a knihy vystupují jako nepochopitelný fetiš. Bohužel, dostane-li dnes kdokoli z mládeže za úkol přečíst si Temno (o čemž pochybuji, ale teoreticky proč ne), samozřejmě sáhne po tomhle hnoji, a do konce života už o Jiráska nezavadí. Všechno, o čem usoudí, že v knize za něco stojí, Steklý vytrhne z kontextu a hodí to na stůl (tohle tam dát musíme, i když to nemá vůbec žádnej význam pro ten příběh, kterej jsme si sami vymysleli). Tomáš je nesnesitelně protivný, Jiřík si knihy od Svobody prý ani nepročetl atd., Vykašlete se na tuhle pseudoadaptaci, vyhrabejte někde stejnojmennou knihu a začtěte se, jestli jste toho ještě schopni. Ne, nikomu tam hlavy neuřezávaj, ani tam nikdo nepořádá satanistický obřady nad tajnými relikviemi, je to prostě historickej román. Začtete-li se, možná pochopíte lidi té doby a možná se zamyslíte nad tím, za co je člověk dneska ochotnej všechno opustit. Byly doby, kdy existovaly i jiný hodnoty než prachy. ()
Když si člověk odmyslí ty pseudohistorické hadry, tak by se děj mohl klidně odehrávat v době vzniku filmu a považovat za nechtěnou kritiku tehdejších poměrů. Asi proto jsem nevypustil odpad. ()
Súvisiace novinky
Jiřina Švorcová: 1928 - 2011
Po dlouhé nemoci zemřela v pražské léčebně dlouhodobě nemocných česká herečka Jiřina Švorcová. Dcera stavebního dělníka a hostinské vystudovala učitelský ústav a Státní konzervatoř v Praze. Po jedné… (viac)