Réžia:
Karel SteklýScenár:
Karel SteklýKamera:
František UldrichHudba:
Vlastimil HálaHrajú:
Eduard Cupák, Vladimír Menšík, Bohuslav Čáp, Eliška Balzerová, Jan Kúkol, Jiří Holý, Consuela Morávková, Vladimír Brabec, Martin Růžek, Josef Beyvl (viac)Obsahy(1)
1905: Pražská policie bezvýsledně pátrá po špercích, za jejichž krádež byl odsouzen lupič - anarchista Jindřich Legenda. Propuštěný vážně nemocný Legenda má být nepřetržitě sledován... (oficiálny text distribútora)
Recenzie (32)
Skvělé herecké obsazení vytvořilo potenciál, který nebyl příliš využit. Film je úmorně nudný, několikrát jsem se v průběhu jeho sledování musel ujistit, jak dlouho vlastně trvá a modlil se, aby už byl konec. A ten hudební doprovod, to taky není žádná velká sláva. Ovšem co mě totálně poslalo do kolen, to byla patetická scéna v posledních sekundách filmu. Taková závěrečná křeč po bídném filmovém zážitku. Zaujala Menšíkova hláška: "Dát ženský sem tam přes hubu, to je přeci morální hygiena". Takže asi tak. ()
"Dát ženský sem tam přes hubu, to je přeci morální hygiena". Kdyby v této quasi krimi z doby konce Rakouska-Uherska bylo více podobně vcelku vtipných hlášek, jaké čas o času obstará postava Vladimíra Menšíka, mohlo to to být docela slušná podívaná. Ale ono je zde žel i dost hlášek ideologicky zabarvených (např. "Máme odpovědnost před dějinami"). Taky škoda, že v celém tom příběhu dost zanikne příběh anarchisty Legendy (v podání tentokrát nikterak výrazného Eduarda Cupáka) a jeho syna. Poměrně efektní (i hravá zároveň) je převážně klavírní hudba Vlastimila Hály, ač Vám někdy přijde, jako že jde o doprovodnou hudbu k němému filmu (ten se zde i v jedné scéně skutečně objeví). Za zmínku snad pak ještě stojí Hana Zagorová v roli šantánové zpěvačky. ()
Ikdyž v tomto filmu hraje celá plejáda vynikajících herců, zdá se mi, jakoby zůstal režisér Karel STEKLÝ divákovi něco dlužen. I jindy vynikající EDUARD CUPÁK tam hraje bez eufórie a bez nějakého většího nasazení. Celkem mi nebyla jasná úloha Vladimíra MENŠÍKA, který s vervou sobě vlastní místama až přehrával. Nemohu tomu dílku dát více jako průměrné ohodnocení. ()
I přes poměrně slabý scénář se z toho mohlo vytěžit daleko více, ale to by asi musel na režijní stoličce sedět režisér Jiří Sequens mající s tímto žánrem nemalé zkušenosti. Tolik ve své době populární námět o stávce dělníků organizovanými lidmi nazývanými anarchisty už byl tolikrát zvěčněn filmovým páskem, že už se tvůrci takřka začali neustále opakovat a ve snaze se přeci jen krapet odlišit nedokázali příběh jako celek stvořit do souvislostí. Herci se v tomto snímku snažili, ale v podstatě neměli čeho se pořádně chytit. Politika, cenzura, dělnické ideály a krach. Přínosné je, že z toho nevyzařuje tolik typická agitka, ale v tom je asi ten největší problém. Snímek je prostě bez energie a nějaké té svěžesti. ()
Udávalo se a donášelo nejen za komančů a dnes, ale i před první republikou. V té době se ale i mezi zloději, vrahy a policisty našlo několik gentlemanů a v tomto příběhu je jeden z nich. Plejáda známých tváří a výborných herců (hereček) v čele s Cupákem, Menšíkem, Brabcem podali slušné výkony, příběh taky nebyl úplně marný, docela to odsýpalo, ale místy i trochu nezáživně táhlo to je pravda, divák se občas i zasměje a hlavně Eliška Balzerová byla za mlada vážně kost (ani se nedivím, že měla ještě coby svobodná několik milenců…). Viděl bych to na průměrné ohodnocení. ()
Galéria (34)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Miroslav Pešan
Zaujímavosti (2)
- Vedoucím výroby byl Ladislav Terš (3. 5. 1911 – 28. 3. 1972), ten však první den natáčení přímo v ateliéru zemřel. Režisér Karel Steklý si zvolil jako jeho zástupce Jiřího Ziku (*22. 9. 1938). (sator)
- Přestože se děj odehrává v roce 1902, objeví se ve filmu chlapec v polyesterovém tričku, které se vyrábělo o několik desetiletí později ve slovenském podniku Makyta Púchov. (Rollo_Tomasi)
Reklama