Kairo

Výsadou filmu je skutečnost, že si s duchy hraje nově, trochu jiným způsobem, že je nebere tak levně, jakby se to v japonské kinematografii nabízelo. Tvůrce si hrál, chtěl přinést něco trochu nového přemýšlivého. Přesto je to tempo někdy skutečně vražedné a to, že se zde zase tolik neděje, vás může uspat. Neužijete si pak tolik některé skutečně zajímavé scény, které by vás měly vytrhnout. (11.11.2013)

Ze začátku je těžké se v tom zorientovat. Sebevražda, černé fleky, divné videa, červená izolepa, "printo-skríno" .. jen klasické Windows errory asi nikoho nepřekvapily :P Postupem času Kairo nabírá tísnivou atmosféru, i když k hororové má celkem daleko. Je celkem těžké se do ní vžít, protože film plyne pomalu, těch hororových scén není moc, ale když už, tak většinou stojí za to a hlavně si film nepomáhá přehnanou psycho hudbou a lekačkami. Díky čemuž ve výsledku působí ještě víc realisticky. 3,5* (07.05.2013)

Asi nejstrašidelnější asijský horor, který dokáže mnohdy až nepříjemně děsit i bez toho, že by ve filmu byly klasické bafací lekačky. Ostré kontrasty světla a stínu (nebo stínu a menšího stínu), téměř žádná hudba, jen podivné zvuky. Velice nepříjemně působící duchové typu scéna v prádelně nebo chvíle, kdy duch doslova promlouvá k divákovi za utichnutí všech ostatních zvuků až má člověk nutkání se otočit jestli tam ten duch opravdu nestojí. (19.01.2010)

Takze strucne : rok 1941 bol natoceny Obcan Kane, Rok 1944 Double Idemnity. Roky sli a sli, kultovy film vznikol za kultovym filmom ... 1960 - Psycho, 1999 8 mm a Green Mile, 2001 Lord of the Rings a The Circuit. Film, ktory preslavil japonskeho rezisera Kijosi Kurosawu. Jeden z najdepresivnejsich filmov a la Arronofskeho Requiem za sen. Viac pisat netreba, je to len nosenie dreva do lesa : 100 % (20.02.2021)

Bohužel někdy kolem osmé minuty, kdy se duchové trapně snažili být hrůzostrašní, lomili ruce a vyskytovali se v rohu, pronesl jsem na jejich adresu legrácku, která přítelkyni tak odbourala, že se chechtala ještě skoro 10 minut. Atmosféra v háji. Ale ani tak by to na mě film neuhrál. Po několika překonaných usínacích krizích a emergentním ošetření sanice vykloubené nudou nastala zhruba v polovině vřelá hádka, zda film vypneme hned, nebo až za chvíli. Jelikož s oblibou hraji ďáblova advokáta, loboval jsem za další sledování kupodivu já. Film ke konci začal aspoň trochu houstnout, k čemuž ovšem ani trochu nepřispěli duchové, naopak, ti vždy vyvolali ambivalentní reakci. Působivá byla předvedená deprese (ovšem těžko říci z čeho tak mohla být). Abych to shrnul, několik desítek hodin trvající film pro ty intelektuály, kteří dovedou najít hlubokou myšlenku i v hovnu, plný západní pseudofilosofie typu "až bude peklo plné hříšníků, budou mrtví chodit po zemi", kteroužto asiat-režisér z kulturních důvodů těžce nepochopil a ke všemu netuší, co má dělat se životem a proč, tak to vysype do filmu. Celé to vyšperkované (tehdy) hype cyberpunkovým přídechem, který evokovalo pištění modemu + rozostřená videa jakoby přes internet, na Windows 3.11. (07.04.2013)