Vrať se do hrobu!

Musel sem změnit na pět, páč, jednak už štajndler nic lepšího pak nenatočil, to za prvý, a druhak to byl opravdu trefný a vtipný obraz tý doby, v níž se to odehrávalo, jako dokument zašlejch časů je to neocenitelný. A sám štajndler mi svým herectvím místy připomněl wůdyho elena z doby, kdy hrál ve filmech jako láska a smrt. Takže i když to dokonalý neni, je to to nejlepší, co milan udělal, jako režisér a vlastně i herec (konkurovat může leda Kopyto). (07.10.2015)

Pane Šteindler, to se vám ale povedlo, tohleto...Všichni jsme to viděli n x ale stejně mě to zaujalo, pobavilo. Všimněte si detailů typu :Vždyť on nic neudělal, jenom opakoval...a stejně ho zavřeli. Dušek! Opět nebo poprvé funkcionář-jako kdyby se připravoval na Pelíšky už v r. 89. Vietnamci budující naše strojírenství. Vy jste se nevyhranil soudruhu! Zasadní otázka výzkumu. Povznáší člověka fyzická práce nebo se z ní blbne? Uzavřel bych to tak, že více než polovina z nás ještě zodpovědný přístup k životu hledá... a nenaléza! (26.02.2008)

Nejlepší dílko Milana Šteindlera jako reřiséra a také herce , v roli sociologa , který pronikne mezi maturující mládež , aby získal poznatky pro svůj "samostatný výzkum" a vrací se tudíž zpět do svých školních let a nechává se unést bezstarostným životem mladých , což ovšem nemá dlouhého trvání , neboť se časem provalí jeho opravdová identita a věk a nakonec mladá dívka pronese na jeho adresu tu památnou větu: Vrať se do hrobu! Kdo viděl ví o čem píšu , kdo ne , ať se na film podívá , stojí to každopádně za to! Film: 88% (28.09.2005)

Jako pohled do života mládeže těžko uvěřitelné, ploché, stereotypizující a laciné. Na druhou stranu jako reflexe dosavadního života zralého třicátníka ve světle nuceně připomenutých ideálů mládí o mnoho zdařilejší. Snad právě porevoluční doba změn přála upřímně angažovanému, společnost prostupujícího pohledu na sebe sama, minulost, současnost a budoucnost, více, než doba dnešní. Slabé ****. (20.08.2009)

Jsem příslušník mladší generace narozený až dlouho po Sametové revoluci ale tyto filmy z přelomu socialismu s autentickým a provokativním význěním mě začínají zajímat čím dál víc. Ve stejném roce jako unikátní Pražská pětka vznikla i tato komedie Milana Šteindlera, kde se do doby socialismu může i mladý divák poměrně dobře ponořit. Šedivé kanceláře i  životy, (agitátor Dušek.:D) a na druhé straně rozbouřená divoká mláděž.  To vše je zde vyobrazeno autenticky a ještě umocněno svérazným filmařským pojetím s až amatérskými prvky a taky tím, že nedávno začal školní rok.:D O to pro mě byla Jakoubkova jízda intenzivnější.:D Ne všechno se dá tak dobře překousknout. Třeba neznámí představitelé mládeže jsou možná záměrně prkení, ale ne vždy se to úplně dobře sleduje. Moc tomu nepomahájí  ani často rušivá předabování (fujfuj postsynchrony.) Jinak bych šel s hodnocením možná ještě výš.  Výchozí příběh o sociologi Vítů Jakoubkovi, který se rozhodne, že průzkum mládeže může nejlépe provést,když se za ni bude sám vydávat a stane se studentem středním školy je jinak dost nosný a velmi se mi zalíbil. Když se suchar ve středním věku dostane do rozbouřené mládeže nese to  nejenom nejeden humorný prvek.  Nakonec se to ale ve výsledku hlavně chytře  přetaví na hlavně originální hořkosladký příběh o krizi středního věku a touze vytrhnutí z šedé reality, která jde v ruku v ruce se šedí socialismu a humor s hořkými prvky se začnou spravně michat, což velmi dobře dotvoří celkovou atmosféru. Některé myšlenky a scény  ve mě doznívaly i několik hodin po zhlédnutí.  A výkon Milada Šteindlera byl pro tento film přesně to pravé. Jeho ňoumovitého kukuču se asi v hlavě jen tak nezbavím stejně jako monologu na večeři s manželkou o hrůze jejich života. A závěr s nástupem do domova důchodcu s psíničkou o nenávratu mladí je už jen skvělé symbolické zakončení skvělého filmu. AKTULIZACE 2022:  Dodávám pátou hvězdu. Tuto  hořkosladkou jízdu o pohádce mladí s vynikajcím Šteindlerem jsem si postupem času ještě více oblíbil,  zhlédnul dvakrát opakovaně a stává se pomalu mou ulítlou srdcovkou - guity plesure. To ulítlou dodávám hlavně kvůli některý těch prkenějším hereckých momentů a výkonů (jsou tam), které se ale na druhou stranu pořád tak trochu nesou ve Sklepácké poetice a musí se trochu pominout. Jinak pro mě má tato komedie mimo skvělé mimoňské hlášky a humor  vážně i velkou hloubku. Šteindlerův monolog u večeře za smyčcového doprovodu je velmi silný moment. A jak krásně ztvárnil tu zamilovanost do Kláry Pollertové a jejich chození, třeba u té zmrzliny. Prostě rulez. 2023: Pořád super (11.09.2020)