C'mon C'mon

Tenhle film je úžasnej takovým dost předvídatelným způsobem, prostě hned jak jsem se o něm doslechl, věděl jsem co od toho čekat, a věděl jsem, že to budu milovat. Ale nečekal jsem, že na mě největší dojem udělá Gaby Hoffmann (protože jsem ji vůbec neznal). Byla fantastická. Toť z mé strany asi vše. 9/10 (18.01.2022)

Pomerně nudná variace na něco jako  třeba starší věci Jima Jarmusche, ovšem ne tak hravé a zábavné ani zdaleka. S otravným dětským hrdinou, který téměř poloatuisticky komunikuje s okolím a minimem postav co za něco stojí. Joaquin Phoenix je jediná světlá a zábavná věc, jinak nezaujalo výrazněji asi nic a téma vnímání zvuků okolí, které se vine celým filmem, postupem času dost nudí. Citace z filmu " zvuky a pocity tě ze všech stran oblévají" naprosto přesně vystihuje, co mě na filmu právě vadilo. Jestli nejsem schopen ocenit roztomilost nebo bezprostřednost dětského hrdiny, případně zřejmě autentické zpovědi dětí na mikrofon, nemůžu asi  dostatečně posoudit. Festivalovka jak řemen, ovšem na můj vkus asi moc. (22.04.2022)

C'mon C'mon je takové příjemné černobílé pohlazení, kde hraje prim Joaquin Phoenix a pěkně mu sekunduje malý Woody Norman jako jeho synovec. Všechno pak stojí a padá na jejich interakci. Já se do podobných věcí bohužel nedokážu dostatečně vcítit a tak to jde ve finále trošku mimo mě. Bohužel nevidím na C'mon C'mon nic výrazně zajímavého a trošku se nedivím, že tento  film nezabodoval na nějakých filmových cenách. Normálně se tam něco podobného roku od  roku objevuje. Nicméně doslova šeď a nuda. (05.04.2022)

Malý jednoduchý filmeček o vztahu bezdětného, pozdního čtyřicátníka s jeho odcizeným synovcem. Hlavně reputace předchází a kritici chválí, musím jenom upozornit, že film má svou vlastní atmosféru, trochu přesahu a velmi, velmi pomalý děj. Přesto nečekejte nějaký přehnaný herecký koncert, Phoenix jede tak trochu na půl plynu (což bohatě stačí k tomu být na vrcholu letošních hereckých výkonů). Pár festivalových cen si film pobere, a za rok, dva si na tento černobílý malý klenůtek málokdo vzpomene. 75 % (07.02.2022)

Neviem, či som už niekde videl tak civilného Joaquina Phoenixa, v tomto filme mám pocit, ako by tá postava bola jeho prirodzené "ja". Johny (Joaquin Phoenix) je tak trochu melancholickou osobou bez rodiny a bez detí. Keď mu jeho sestra "požičia" deväťročného Jesseho, obaja sa učia jeden z druhého a vzniká medzi nimi rodinné, či kamarátske puto. Režisér Mike Mills tento vznikajúci vzťah detailne popisuje. Vedľa tohto spoznávania vidíme správanie čistej, bujnej a ešte nie tak poškvrnenej detskej, prostorekej (a prostomysliacej) duše. Všetko veľmi prirodzené. Johny spoznáva a analyzuje, čo to vlastne dieťa je a čo všetko (aké strachy a aké túžby) sa v ňom skrýva. Dnes mi táto, tak trochu artová a filozofická sociálna dráma prišla celkom vhod. No keby to bolo včera (alebo trebárs zajtra), asi by to tak nebolo a musel by som sa prispôsobovať. No dnes sa mi to veľmi páčilo, veľa krát ma to rozosmialo, ale aj dojalo a dávam tomu čisté štyri. (07.10.2022)