Réžia:
Steven SpielbergKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrajú:
Tom Cruise, Colin Farrell, Samantha Morton, Max von Sydow, Patrick Kilpatrick, Kathryn Morris, Lois Smith, Peter Stormare, Jessica Capshaw, Tim Blake Nelson (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Je rok 2054 a vina je trestaná skôr, ako dôjde k samotnému zločinu. Elitná jednotka Ministerstva spravodlivosti s pomocou jasnovidcov, ktorí dokážu určiť páchateľov, zabraňuje zločinom. Jej veliteľ John Anderton vôbec nepochybuje o svojej práci, až kým sa sám nestane hlavným podozrivým... (RTVS)
Videá (1)
Recenzie (922)
další úchvatné scifi od jeho otce Spielberga. Se všemi parametry, které z něho dělají velmi koukatelný film. Skvělá atmosféra navozená namodralými filtry, snad pro ukázku té chladné, přetechnizované a odtažité budoucnosti, která je sice momentálně bez zločinu, ale má to svou cenu. A i problémy a cenu. Úžasný Tom Cruise, z něhož sympatičnost jenom sálá a je to opravdu dobrý výběr pro roli takto zkoušeného muže na útěku. Farrell mu skvěle sekunduje jako agent ministerstva, jehož pravé záměry nejsou tak úplně jasné. A i všichni ostatní herci nezaostávají. Co, dělá film zvláštní, je samozřejmě předloha Philipa K. Dicka, která je sice dost přetvořena a pro hollywoodské poměry vylepšena, ale stále si nechává tu mnohovrstevnatost a hlavně spletitost a inteligenci, takže příběh je opravdu kvalitní a dává plně zabrat hlavám diváků. A někdy stejně nestíhají. Já sem se parkrát už téměř úplně zapletl a nevěděl jsem, co se to sakra děje, nebo co se stane, no naštěstí je na konci vše vysvětleno jak pro blbce, což tak ani nevypadá, protože to do děje skvěle pasuje (pamatujete na Holmese atd...). Spielberg nezapomíná ani na vizuál jako takový a ten je opravdu výborný. jak jsem už psal, přetechnizovanost je sice trochu děsivá, ale takové počítače či nájezdy až do baráku bych chtěl taky.. Na druhou stranu je tam skvělá ukázka naprosté nadvlády systému a ztráta jakékoliv svobody - ať už těmi všudypřítomnými eyeskenery nebo ve scéně prohlídky starého domu (špipavouci jsou ale pěkné potvory, a ta scéna je spolu s hlavní akční scénou a scénou v obchodním domě nejlepší scéna filmu).. Vše je opravdu skvělé, patřičně tajemné, opatřené mnoha útržky obrazů a vlastně i takových flashbacků a nechybí ani zajimavý humor, takže jsem nadmíru spokojen. Tentokrát mi ani moc nevadil, ten Spielbergovsky závěr (narozdíl od strašného závěru ve Válce světů), ale je pravda, že se to tady příliš nehodilo. Pak to dává do tehdy výjimečnému filmu zase takový feeling, že pod slupkou inteligentních smyček s zajimavým poselstvím je jen upgradovaná hollywoodská zábava. Ale to samozřejmě neznamená, že to přestanu mít rád. Jako pořádný scifi thriller to funguje stejně jako Já, robot. PS: soundtrack solidní, ale Williams už měl i mnohem lepší kousky. Neal McDonough je strašný sympaťák, skoro je mi líto, že hraje tak často záporáky ()
Když Steven Spielberg šlápne na půdu sci-fi, tak to pokaždé stojí za to, protože tento žánr mu prostě sedí. Tentokráte se nejedná o mimozemšťany, jde o příběh z budoucnosti, která je zde vykreslena naprosto skvěle. Uchvátili mě některé výdobytky doby, jako scanner očí, auta budoucnosti či letouny, kterými se Cruise a spol. přesouvali na záchranné akce. Ale je toho víc, vůbec celá myšlenka PreCrimu je zajímavá. Důležitý je příběh. Minority Report není pouze hezká slupka s prázdným obsahem - dějová linka je zde neméně důležitá a také povedená. Nemám filmu moc co vytknout, ani těch zhruba 140 minut nebylo příliš, protože film pěkně utíká. Takže spokojenost, jak už to u mě se Spielbergem bývá. ()
Účinná protilátka na přeslazené, v pastelových barvách vyvedené rodinné sci-fi A. I. Minority Report Kubrickovu tvorbu paradoxně připomíná mnohem víc (nikoli jen odkazy na Mechanický pomeranč). Chvílemi jde o nespielbergovsky hnusný a ponurý film s hodně morbidním smyslem pro humor, který byste čekali spíš ve filmu Terryho Gilliama (blitkobušky, „Má oči jen pro vás“, zelený sendvič). Chladné barvy, metalický velkoměstský design a dojem města, v němž nikdy nevychází slunce, přispívají společně s nezvyklými úhly kamery k nevlídnosti vytvořené vize budoucnosti, kde není žádný prostor pro spontánnost a jedinými zdroji radosti jsou drogy a vzpomínky na prosluněnou minulost. Personalizovaná reklama, augmentovaná realita, auta řízená počítači nebo všudypřítomné sledovací systémy (na něž jsme upozorňováni i častým zabíráním postav z boží perspektivy) se přitom od premiéry filmu posunuly z oblasti myšleného do oblasti uskutečněného. Vizionářství Dicka, Spielberga a týmu oslovených vědců se nikdy nedere do popředí na úkor uvěřitelných postav a bezchybně šlapajícího příběhu s promyšleným dávkováním informací (máme pocit, že dopadení Andertona je neustále na spadnutí), v němž každá poskytnutá informace dříve či později zapadne do většího celku. Spielberg nicméně nedokázal jít proti vlastnímu přesvědčení a nedopustil, aby bezvýchodnost příběhu zpochybňujícího funkčnost v zásadě totalitního systému (à la 451 stupňů Fahrenheita) i jasnou hranici mezi tím, kdo je policajt a kdo zločinec (jako většina filmů noir), přebila rodinné hodnoty. Sentimetnální linka směřující k rekonstituci rozpadlé rodiny je sice po většinu filmu nenásilně včleněna do detektivky říznuté hitchcockovským thrillerem o lovu na nevinného, ale během posledních třiceti minut bohužel přejímá hlavní slovo. Po poměrně uspokojivém zakončení „whodunit“ linie následuje zvrat a ještě jedno bonusové kolo, které působí zvláštně uspěchaně, a jen během něj doufáte, že jde o falešný flashforward, Agathinu vizi, která se nenaplní (trivia vsuvka: jména tří tušitelů odkazují ke třem slavným autorům detektivek). Kdyby bylo rodinné trauma vyřešené zároveň s vraždou, které se má Anderton od začátku dopustit, film by nemusel končit nadvakrát. Na druhou stranu je pravda, že zpochybnění konceptu predestinace slouží k rozvedení noirového tématu osudovosti a kamuflování toho, kdo bude skutečným nepřítelem, zas Spielbergovi umožňuje předvést, jak zdatným je vypravěčem. Až do zvratu je totiž naše vědění omezeno na dvě postavy, lovce (Witwerr) a kořist (Anderton), které jsou i v záběrech stavěny proti sobě jako dva sokové. Na druhé, temné straně přitom po celou dobu stojí někdo jiný. Jsou to drobnosti, ale když je posčítáte, dostanete dost důvodů, proč se k Minority Report vracet a přemítat třeba nad tím, jak zápletka filmu zrcadlí podstatu kinematografie, v níž dopředu vymyšlený konec rovněž určuje průběh předchozího dění, nebo situaci diváka žánrových filmů, který stejně jako Anderton tuší, jak to celé dopadne, ale chce se přesvědčit na vlastní oči. 85% Zajímavé komentáře: kiddo, Morien, Aiax, d-fens, Anderton () (menej) (viac)
Spielberg stále točí výborné filmy a tento to naoko potvrzuje. Výborné sci-fi odehrávající se v blízké budoucnosti, kdy vědci našli způsob jak zbavit svět od vražd. Výborný příběh s opravdu zajímavou pointou. Jediné co bych mu mohl vytknout bylo to, že režisér film až příliš natahoval a mohlo to být klidně o cirka 15-20 minut kratší, kdy jsem se během této doby už celkem nudil. Jinak za nejlepší scénu filmu považuju tu, kdy Tomovi transplantovali oči a poté, kdy se snažil skrýt od robůtků v ledové vaně. Akční scény výborné, herecké výkony velice slušné. Po dlouhé době velmi slušné sci-fi které má relativně hlavu i patu a zaslouží si pozornost. ()
Minority Report je inteligentná, dejovo nabušená a vizuálne úchvatná pecka, ktorej schéma dejových súvislostí bohužial v kľúčovej, poslednej tretine, stráca potrebnú harmóniu. A tiež rýdzo komerčná hračka, ktorá síce na jednu stranu povyšuje tuctovú zábavu na niečo viac, ale na druhú stranu 'plýtva' vynikajúcim námetom a tvorcovským nadaním dvoch geniálnych filmárov (Steven Spielberg a Janusz Kaminski). Mali na to, dať vzniknúť klenotu žánru, aké vznikajú raz za dekádu. ()
Galéria (145)
Zaujímavosti (51)
- Opce na povídku Philipa K. Dicka byla už v roce 1992 zakoupena producentem Garym Goldmanem, který ji původně měl v úmyslu přetvořit v pokračování akčního sci-fi hitu Total Recall (1990). (NIRO)
- Šlo o první spolupráci Stevena Spielberga a Toma Cruise (John Anderton), kteří spolu chtěli točit už od chvíle, kdy se setkali na place Riskantního podniku (1983). Málem k tomu došlo už dřív, ale Spielberg dal nakonec před Rain Manem (1988) přednost Indiana Jonesovi a poslední křížové výpravě (1989). (NIRO)
- O hlavnu rolu Johna Andertona (Tom Cruise) mal záujem i Arnold Schwarzenegger. (gogo76)
Reklama