Indiana Jones a posledná krížová výprava

Úplně jsem s Indym soucítil, tyhle rodiný vztahy co musel celej film řešit jsou přímo peklo. Je mě jasný, že kdybych s mou maminkou utíkal před nacisty probíhalo by to asi takhle. My v horách pod těžkou palbou nacistů a maminka "Můžeš mě říci proč na sobě nemáš tu teplejší mikinu co jsem ti koupila k ježíšku ? A jak dlouho ti ještě budu říkat, aby si mě pověsil záclony ? Budeš tak hodnej a zneškdníš ty nacisty, co po nás střílej nebo mám za tebe vážně všechno dělat já." Jo, jo, to je tak, když sebou frajeři berou na poslední křížové výparvy své rodiče, ale zase bez toho by to dobdružství nebylo tak napínavé a tak strašně moc zábavné. (29.05.2008)

Poslední křížová výprava je ten druh filmu, kde sice jsou nějaké ty chybičky a nelogičnosti, ale je to taková zábava, že to prostě zkritizovat nejde. Na tomhle filmu jsem vyrostl, teď jsem ho po dlouhé době zase viděl a musím říct, že neztratil nic ze svého kouzla. Tenhle film nekriticky miluju a strašně si přeju, aby Spielberg natočil další díl, i kdyby byl minimálně tak dobrý jako Chrám zkázy, tak by to byla událost. Ford je geniální Jones a Connery vlastně taky. Bravo. (20.02.2005)

Leden 1992, dlouhatánská fronta před Lucernou, desetileté já se zmrzlinou, taťka a konečně první Indy, kterého jsem měl možnost vidět na plátně a ne na ošoupané VHSce. Jako celek sice o chlup kočky Sphynx či krůček nechodícího kojence slabší Dobyvatelů co se akce, příběhu i upozadění (ne)přátel Indyho týče, ale to jsem si uvědomil až po x-té projekci. Ovšem všechny tyto nicotné "problémy" jsou smazány tím druhým Jonesem. A i do třetice jak tak Junior na vrcholku sil a v plné polní. Prostě láska na první pohled do filmu, který dokázal nemožné a má nesmírná očekávání ještě překonal. Respekt. (20.08.2006)

„Pri troche šťastia o takomto čase už dávno drží grál v rukách.“ Aj keď sa z Chrámu skazy stal hit, obecne bol (mnou však nie, jedná sa o moju najobľúbenejšiu jonesovku) vnímaný ako Spielbergov prešľap, v ktorom to prehnal s temnotou a úchylnosťou (zaživa vytrhnuté srdce, rituálna krvavá sekta, brutálna scéna večere). Sám režisér uznal, že prekročil hranicu. Takže nečudo, že trojka prišla do kín až o 5 rokov neskôr a predstavovala návrat ku koreňom (teda k jednotke, teda k nacistom). Dobyvatelia stratenej archy ma vždy bavili najmenej, takže to v mojich očiach nebol očakávaný návrat. Napokon je ale Posledná krížová výprava veľkolepým dobrodružstvom s fantastickým fantasy finále. Veľmi veľa snímke dáva chémia medzi mladým a starým Jonesom; Forda a Conneryho som mal vždy rád, ale nikdy nepatrili k mojej hollywoodskej topke, no to, čo tu predvádzajú, je skvelé. Spielberg to dosiahol aj vďaka tomu, že Connery do deja vpadne až v druhej polovici (potom však z plátna v podstate už nezmizne). Vynikajúcim ťahom je i rozhodnutie síce opäť použiť (bondovskú?) otváraciu veľkolepú akčnú scénu, tentokrát však prekvapivo ide o prequel s mladým Indym. To je geniálny nápad, aj keď to vzali z rýchlika: Indy v jedinej scéne získa nielen klobúk, bič a panickú hrôzu z plazov, ale rovno tiež hudobný motív. A nehrá ho nikto menší, než v tej dobe nesmierne obľúbený, veľmi talentovaný a o 4 roky nato skonajúci River Phoenix (Pri mne stoj!, Danteho Bádatelia). Publikum bolo nadšené, takže nečudo, že pri ani nie 50-miliónovom rozpočte snímka na celom svete zarobila takmer pol miliardu (!). Napriek tomu štvorka prišla až takmer o dve desaťročia. Keď som si dal v r. 2021 reprízu trojky, bol som prekvapený, ako ma nudila. Nebolo to samozrejme zlé a po technickej stránke to bolo naopak dokonalé (akcia, výprava...), avšak zápletka je nudná, príbeh predvídateľný (a banálny) a nebyť postavy Indyho otca, tak fakt neviem, či by som tomu dal viac ako 3*. Určite ma ale potešil John Rhys-Davies (ktorý sa tak z jednotky vracia do série po prestávke, ktorú absolvoval v dvojke) a silný kasting na strane zla (Alison Doody, Julian Glover, Michael Byrne). „Náckovia. Ako ich len nenávidím.“ (01.11.2004)

Smějte se mi. Zase jednou jsem objevila Ameriku- tisíc let po Vikinzích a pět set po neposedovi Kryštůfkovi. Sobota dvacátého října 2007 po Kristu je dnem I- konečně jsem viděla první film ze série Indy a TOPka se otřásá v základech. Jeden mrská bičem, druhý hláškuje, jak když bičem mrská. Snad Cary Grant nevykopne náhrobní kámen, ale tahle vykopávka z doby, kdy český lid cinkal klíči, mi udělala největší radost z posledních archeologických nálezů. Connery oživuje figurku nepraktického intelektuála s hučkou a klasickým citátem po ruce a když bravurně sejme paraplíčkem helikoptéru, chápeme, proč k němu jeho synátor Ford (čtyři K-knihy, koně, klobouk a kolt) má tak freudovský vztah. Přestřelky mezi nimi jsou dechberoucí jako scénérie růžového města Petry, chemie tak organická, že je podezírám minimálně z...příbuzné DNA. Strýček Steven vzývá svatou trojici vědu, víru a rodinu a pokládá Zlatý grál dobrodružného žánru na oltář humoru, nadsázky a staromilských hlášek. Až z toho mám křeče v žaludku a hned bych si to pustila znovu. Co dodat? Neříkejte potomkovi Junior, velbloudy nechte beduínům, nezapomeňte na vzpor klečmo a nikdy nevěřte blondýnce, která se ohání latinou. Možná s ní obcoval už váš zploditel...:) (21.10.2007)