Réžia:
Steven SpielbergScenár:
David FranzoniKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrajú:
Morgan Freeman, Nigel Hawthorne, Anthony Hopkins, Djimon Hounsou, Matthew McConaughey, David Paymer, Pete Postlethwaite, Stellan Skarsgård, Razaaq Adoti (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
V roku 1839 pri brehoch Long Islandu pristála loď Amistad. Na jej palube bolo 53 černošských otrokov, ktorí sa vzbúrili na ceste z Afriky do Južnej Ameriky. Na vzbúrencov čaká súd. Prezident Van Buren, usilujúci sa o znovuzvolenie a hlasy južanských plantážnikov, chce väzňov obetovať. Na ich stranu sa postaví bývalý prezident John Quincy Adams a ďalší odporcovia otroctva. Historická dráma Stevena Spielberga je inšpirovaná skutočnými udalosťami. (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (261)
V ďalšej dráme, v ktorej sú hlavnou témou kruté osudy vrstvy, ktorá je ľudom (tentokrát americkým) opovrhovaná. 'Schindler’s List' však napreduje v mnohých faktoroch. Ale myslím, že Steven si toho bol vedomý. Scenár sa možno pekne držal historických faktov, no v hlavnej dejovej línii akoby scenáristovi dochádzal atrament. Ale ani nie tak v pútavosti deja, súdne spory aj celkový príbeh otrokov bol dosť smutný, krutý a tým aj pútavý, zaujímavý, ale mám na mysli dialógové preklenutia medzi angličtinou a africkým jazykom, ktoré mi prišli niekedy až komické. Okrem Hopkinsa, ktorý si imho za tých záverečných pätnásť minút nomináciu na sošku nezaslúžil, a sympatický výkon podávajúceho Djimona Hounsou sa už mnoho hereckých výrastkov nenašlo. Freeman tam bol so svojou rolou akoby len do počtu a ani záverečný doják sa nekonal. Ale inak spokojnosť. 80%. ()
Toto Zrození planety opic podle Štefana Hracíkopce je nejlépe zhlédnout jako završení zoologické trilogie Hotel Rwanda - Poslední skotský král. Po kolena v patosu, za monumentálního Vilijemsova fidlání můžeme vidět další dramaturgicky zpotvořenou Štefanovu masturbaci nad jeho milovanou ústavou Spojených sráčů, demokracii nejdemokratičtější, u níž by trnuly bradavky i neprávoplatnému vynálezci hromosvodu (tupouni si teď na chvíli zagůglí), a končící jako obvykle s rukou na koulích a Emejzing grejs v pozadí klišovitým výstřikem mantry "... a spravedlnost pro negry". Tak ne, můj rasistický poradce pro imič si právě stáhl kápi a tvrdí, že, že mu přes ty otvory pro oči bylo špatně rozumět a mělo tam být "... a spravedlnost pro všechny". No, uhádal jsem to s ním teď na "...všechny negry". Každopádně, důsledky vidíme ve výše doporučených dílech, u nichž se dá s úspěchem polemizovat o tom, jestli kolonizace a bitch otrokáře nebyli naopak kulturním a civilizačním pokrokem. To takhle zrušíte obchod s opičkama, civilizátoři je nechají osamostatnit, do toho tam naběhnou katolické a islamistické kudlanky, k moci se dostane nejsilnější samec a je z toho pumelenice goril proti šimpanzům, co se vzájemně vyhlazují a zotročují jako na běžícím pásu, a kde se směje akorát Čárltn Hestn jako majitel bauxitových dolů. Než mu je ovšem znárodní. Jo, jo, Afrika, necivilizovatelná kolébka lidstva. Sem tam nějaký tlustý strejc zabučí v OSN, mrdne se jim tam nějaká ta potravinová pomoc, což má za následek, že se akorát množí geometrickou řadou AIDS neAIDS. Takže Štefane, je to o něco zábavnější a méně xblití než ten poslední Koňský salám, a pro otylé Afroameričany rozhodně lepší než bajka o nezfetovaném a soudně netrestaném Rodny Kingovi a možná, že si teď ten váš kenžský demokrat i adoptuje pár sirotků ze Sierra Leone, než se tam po dalším volebním období vrátí na důchod kralovat. ()
Nic moc jsem od filmu necekal, ale nakonec to byl celkem slusnej film. Jak uz to u podobnejch filmu bejva, nejvetsi problem je delka. Scena vzpoury a zaverecnych 10 minut je sice hodne hustejch, jenze ty dve hodiny mezi nima jsou takovy o nicem. Spielberg se strasne snazi aby vas kazda scena dojmula, fandily jste cernochum atd., ale moc mu to tu nejde. Prislo mi, ze film nema zadnou gradaci napeti, prakticky se furt opakuje stejna situace u soudu, nejdriv problemy, pak vyhrajou a de se k dalsimu soudu a tak furt dokola a taky mi bylo v podstate jedno, kdo soud vyhraje, takze me celej soudni proces nijak nevzrusoval. Navic tu nejsou nejake pusobive sceny od soudu, kdy by se predlozila spousta dukazu, vyslechlo spousta svedku a v dramatickem finale by ti spravni vyhrali. Tady predlozi tak dva tri dukazy, promluvi dva lidi a nic moc se neresi a je konec soudu. A zaverecnej soud, kterej se vyhraje jen diky proslovu, byl taky pekne blbej. Ani herci to tentokrat nezachrani, Morgan Freeman tu je naprosto zbytecnej, Matthew McConaughey malo charismatickej, Anthony Hopkins tak pekelne starej, ze ty jeho reci nijak zvlast pusobivy nejsou. Nejlip z nich hraje asi Djimon Hounson, i kdyz misty prehrava. Docela se mi libila kamera, zvlast povstani bylo skoro az hororovy. Spielberg se strasne moc snazil udelat dojemnej film, cpal sem spoutu dojemnejch reci, dojemnou hudbu a dojemny sceny, ale proste mu to tentokrat nevyslo, film skonci a nic z toho. A nic na tom nezmeni ani fakt, ze vychazi ze skutecnejch udalosti. 4* tak vlasne davam ze dvou duvodu, za kvalitni rezii a za to, ze jsem se prakticky nenudil. ()
Tenhle pokus o historický přepis skutečných událostí působí docela monumentálním dojmem, ale zase tak pevné základy při bližším ohledání nemá. Některé scény jsou natočeny skutečně působivě (i díky skvělé práci s kamerou), ale většina filmu je tak nějak plochá a nevýrazná, jako by Spielberg nemohl chytit tu správnou formu a nedokázal vdechnout svému dílu kouzlo, které předtím vdechl spoustě jiných filmů. ()
Jediné, co se v tomto případě dá Spielbergovi vytknout, je stopáž, která je opravdu až příliš epická na soudní drama. Jinak film nezklame, všichni herci hrají výborně (za všechny typově přesný Djimon Hounsou a naopak proti typu obsazený Matthew McConaughey), kamera a hudba nádherné a příběh dostatečně silný a nabitý zajímavými myšlenkami. ()
Reklama