Touch of Spice, A
Réžia:
Ketan MehtaScenár:
Ketan MehtaKamera:
Jehangir ChoudharyHudba:
Rajat DholakiaHrajú:
Smita Patil, Naseeruddin Shah, Raj Babbar, Suresh Oberoi, Om Puri, Deepti Naval, Dina Pathak, Ratna Pathak Shah, Paresh Rawal, Supriya Pathak Kapur (viac)Obsahy(1)
Do vesnice přijíždí vojenská posádka pod vedením Subedara (Naseeruddin Shah). Vesničané jsou zvyklí, že si vojáci vezmou, co chtějí: domácí zvířectvo, obilí, ženy. Subedar si navíc žije jako král a místní honoraci školí v pokroku. Utáboří se u jezera za vesnicí a dle své nálady a libovůle soudí i trestá. Už na začátku filmu si mezi místními dívkami vybere vdanou Sonbai (Smita Patil) a když té navíc odejde manžel za lepším živobytím, trvá Subedara na tom, že se mu Sonbai vydá. Ta však uteče jeho pohůnkům a schová se v místní továrně na zpracování pálivých červených papriček. Továrna je dvorec obehnaný vysokými zdmi a když jeho starý hlídač Chowkidar Abu Miya (Om Puri) odmítne násilníkům otevřít, ocitá se Sonbai spolu s řadou dalších venkovských žen v pasti. (garmon)
(viac)Recenzie (3)
Rozporuplné dojmy po zhlédnutí. Barevně jeden z nejkrásnějších filmů, třeba i ten nejkrásnější, vezmu-li to logikou - kdo vyhrává v červené, vyhrává všechny barvy. A to na vítězství v opojnosti rudou útočí chilli papričkami za slunečního svitu, proti vší té konkurenci nočních red light filmů. Jenže to trochu sráží scénář s neduhy typického hollywoodského westernu, k tomu ti afektovaní herci, že jsem místy pochyboval, zda se ještě dívám na paralelní kinematografii. Ale to byla má blbost, že jsem na těch Sedm statečných(byť tedy s několika směšně působícími scénami - pro Evropana?) nepřistoupil. Teď si hledám screeny k indickému filmu a musel jsem začít tady, při proklikávání mě to nutí zpětně zvýšit na pět, třebaže vím, že by mě v tom vyprávění těch pár věcí iritovalo dál. Na plný počet to není, ale chci ho dát. Smitu Patil jsem si už oblíbil na maximum, 3+1 mi také připadá více než 2+2, je v tom víc talentu, v něčem zářit, v něčem hořet, než docela dobrá komplexnost. A když přijdete s takovou obrazovou originalitou a celkovou nápaditostí, když zkrátka vyhrajete v červené, tak si tam nějakou tu směšněji působící scénu mějte. Rudá tu není jen v množství papriček a s nimi ladících ženách v sárí, prochází filmem jako symbol, zejména prolité krve samozřejmě, ostatně i koření zde slouží jako symbol. Vzdoru, úkrytu a zbraně proti vetřelcům - patriarchátu, kolonialismu. Což mi připomíná, že bych konečně mohl prozradit jedno tajemství světové kinematografie. Pro opomíjení indického paralelního filmu(a to nemluvím o superignorantech, co si zaměňují Bollywood s veškerým filmem, navíc v jakémkoli jazyku a jakékoli zemi této multizemě, a ještě mají po zhlédnutí Milionáře z chatrče pocit, že viděli něco indického) netušíte, že základním tématem mnohých z nejlepších indických filmů je postavení žen, jejich vykořisťování a zneužívání nastavením indické společnosti. Tady se Mirch Masala oproti obvyklému zobrazení skrze nelehké a smířlivě přijímané osudy odlišuje tím, že se ženská komunita postaví hrdě na odpor, což se i nabízelo její početností. Paralelní indická kinematografie je tedy tou nejvíce feministickou, opravdu, zcela přirozeně a skrze dobré filmy, jenže tím samozřejmě nikdy nepřeřve připitomělé západní agitky, točené na sílu, na kvóty, na zakázku. To se pochopitelně netýká jen filmu. Smůla no. ()
Je to vynikající drama občas lehce konfekčnějších prostředků, připomíná vysokostí třeba Lacombe Lucien - sem tam reálie, sem tam přesah, sem tam figurkařina a ozdůbka ve scénáři. Pořád jsem přemýšlel, odkud že to znám a asi že jo - Sedm statečných v náležitě jiné dramaturgii i rozvržení pohlaví. Smita je tu asi zatím nejkrásnější, co jsem viděl, finální obraz filmu by měla na csfd mít za avatar, holka okatá. Barevně i střihově je to vynikající. Kdybych neviděl uniformu anglického kolonizátora a hodiny na zdi, mohl by být příběh zasazený do doby třeba o tři staletí dřív. Pak by to směřovalo k jakési legendě - Kitěž? A bacha: zmiňovaná červená je ve filmu nejčastěji v kontrastu s odstíny zeleně. Dává to specificky výbušný kontrast. ()
ocenenia : MFF Moskva 1987 - Nominácia na 1. cenu ()