Purpurový dážď

Keby som prirovnal Purple rain k domácej produkcii, prvá by ma napadla Rabaka. Tiež sústredené LEN na hudbu a jej kvalitu, pritom propagujúce daného autora. Avšak v tomto prípade je to doplnené o familiárnu drámu a situácie, ktorými sa potĺka mladý človek. Táto fáza je suverénne najslabšia. To musí stáť enormné množstvo odvahy nalepiť sa na obrazovku a dumať nad prípadnou blamážou. Radšej si pustite Princea, ako by sa vám týmto bol znechutil. (25.07.2015)

fiktivni promo-pseudo-zivotopis purple rain vynesl prince v polovine osmdesatek na samotny vrchol, v jeden moment se dostal na no°1 s filmem, "soundtrackem" i singlem zaroven, coz se nikdy predtim ani potom nikomu nepodarilo. v denicku si tak odskrtl polozku "polozit showbiz na lopatky" a zacal se venovat alternativnejsim projektum, ktere ho v konecnem dusledku dovedly do konfliktu s vydavateli a zmene umeleckeho jmena. prince je samozdrejme demi god, mam ho moc rad, nicmene film purple rain je rozhodne nejslabsi clanek vyse zmineneho triumviratu. naivni dej a podprumerne herecke-vykony-a-vsechno-kolem sice doplnuji misty opravdu impresivni hudebni intermezza (i would die 4 U), samotny film je ale ve finale pouze prumer. pro fanousky. pro ostatni ztrata casu. (20.03.2007)

Purple Rain je muzikál, a nejspíš jen na jako takový se lze na něj dívat nebo ho posuzovat. Tehdejší vlna Prince funku mě příliš nenazvedla (nejspíš z obavy, že to bude "něco jako Michael Jackson"). Nyní s delší časovou prodlevou (divím se, jak je již dlouhá) se mi Princovy písničky a jejich interpretace (nevím co víc) líbily. Hluchá místa a nesourodosti filmu jsem bral jako místa oddechu a uvolněnosti mezi nimi. Pozn.: Princ je nadán přirozenými tanečními/baletními schopnostmi, aniž by měl tušení, že by se třeba mohl stát sólistou Královského baletu v Londýně (viz film Tanečník (2016). (08.04.2019)

Podobnú príbehovú lajnu v hudobnom snímku uštrikovalo už mnoho scenáristov. Takže z tohoto hľadiska ide o podpriemerný snímok, ktorý nemá čím zaujať. Hovoríme, ale o dejovej stránke. Ono vlastne ani herecké výkony, až na pár výnimiek ( a pár výnimiek aj u tých herectva neznalých ) nepatria ku kvalite a musia byť viditeľné aj pre laikov. To, čo ťahá film nad priemer sú Princeove piesne a kamera. Plus, atmosféra už ani osemdesiatkovejšia byť nemohla. V podstate ide o nie príliš podarené dielo, ktoré sa etablovalo notami a nie dialógmi. (08.08.2018)

Když se hudební hvězda rozhodne natočit film, dopadá to všelijak, ale většinou špatně. Sláva je navíc notně nevěrná společnice (a v hudbě to platí dvojnásob), takže po dnes obdivovaném zpěvákovi zanedlouho nemusí mňouknout ani chcíplá kočka pod jabloní. A tak je to i s Princem. Celé vaše přijetí dvacet let starého Purpurového deště je totiž závislé nejen na vztahu k němu, ale především k jeho hudbě, protože jen a jen o ní to vlastně celé je... Primitivní příběh o tom, kterak se neúspěšný a sobecký zpěvák Kid vyrovnává se svým životem a neustále řeší problémy s rodiči, skupinou, milostnými avantýrami a zaměstnavatelem, snad ani nikdo nemohl myslet vážně. Ve skutečnosti je to jen chabá vata mezi záznamy Princových koncertů, dlouhými záběry na Prince ujíždějícího na motorce nebo neustále se opakujícími jízdami kamery uličkou mezi podiem a šatnou, kudy hrdina každou chvíli v různých stavech prochází. Výsledkem je prázdný film bez jakýchkoliv skutečných emocí, v němž herci přehrávají, hrdina snad vůbec nehraje a celé se to snaží hrát na umění, takže většina záběrů je protáhnutá přes spoustu tmavých filtrů. Princovi fanoušci si mohou možná přijít na své, ale tím já jsem nikdy nebyl, nebudu... a ani s tím nehodlám začínat. (20.02.2005)