Inkognito

Veřim, že v roce 1995 to byla pecka jako hrom. Jenomže do roku 2012 byla natočena spousta filmů o Hooligans a ty podle mě Inkognito strčily do kapsy. Tohle nebylo špatný, mělo to svou atmosféru, ale mělo to málo akcí (bitek) a hlavní dvojice policajtů nebyla vybrána moc dobře (hlavně ten brejloun). Znovu po filmu už nejspíš nikdy nesáhnu. 60% (07.01.2012)

Nó, hustý. Hooligans jako takoví, to jsou pro mě kreténi, ale když se o nich natočí dobrej film, tak to dokážu ocenit. Nejvíc se o to zasloužil Reece Dinsdale, kterýho jsem nikdy moc nemusel, ale tady hrál tak, že jsem z něho sral magi v kostkách naležato. V jeho šílenejch fázích mi hodně připomněl Begbyho z Trainspottingu, ale způsob, jakým dokázal zahrát přerod z hodnýho cajta v agresivního hooligana a pak v nacistickýho vyvrhela, to bylo něco neskutečnýho. Gesta, grimasy, dobře napsaná postava, děj. To všechno se snoubí v lahodnou podívanou. Viděl jsem to v originále s angl. titulkama a ten slang mi dělal celkem potíže, ale fuck v každé větě celkem navodilo žádanou atmošku a pochopit se to dalo v klidu. Mě teda nejvíc dostala scéna, jak se šel omluvit svojí ženě, ale ta na něho poslala rodiče s psama, takže ju musel fakt hóóódně hnusně a drsně poslat do prdele, a to je slabej výraz... (03.12.2008)

Adrenalin je droga a když je vám podáván při rozbíjení cizí huby a ještě vám za to zatleskají, není nic opojnějšího. Policista v civilu se má vetřít mezi skupinu chuligánů, aby se dostal na kobylku jejich špičkám. Drsný život výtržníka se mu však natolik zalíbí, že nevnímá svou vlastní proměnu - ztrátu dosavadních ideálů a hodnot. Člověk je takový, jací jsou lidé kolem něj. Poslední záběr mě totálně odrovnal. 85% (09.09.2010)

,,TOHLE JSOU NEJLEPŠÍ DNY MÝHO ŽIVOTA!“… /// Policejní mise mezi zasraný neandrtálce, aneb jak se stát hrdinou mezi hooligans. Samá knajpa, spousta inteligentních dialogů (dělám si prdel) a z těch všech filmů s tématikou ultras rozhodně ten z nejzajímavějších. Solidní bitky, davová psychóza a místo sociálního dramatu přichází touha bejt vážně tvrdým klukem, takže odklon od lidský bytosti. Jestli jste doteď nevěřili, že uvnitř každýho člověka chrápe zvíře, tak Reece Dinsdale ve svý (asi) životní roli, má solidní přesvědčovací metody. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Páč ,,My jsme Shadwell, Brloh je náš dům. Shadwell, Shadwell, nikdy neztrácí prdel…“. 2.) Rád bych se stal fotbalovým chuligánem na plnej úvazek. 3.) Thx za titule ,, Thimpu“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (18.03.2014)

"My jsme kluci z Shadwell, natrhnem vám prdel", nebo tak nějak. Pokřik jedné ze skupin válečníků - archetypálního společenství bojovníků existujícího v každé době a ve všech regionech. Tahle skupina trénuje po hospodách a bojuje na stadionech. Bohužel: jsou "nepotřební", nečeká se žádná válka, a "samoúčelní", tedy kriminalizovaní (jedno z témat filmu) - a bohudík: je jim spolu dobře a chvíle, které spolu prožívají je zcela naplňují. John, přemýšlivý policista a poměrně jednoduchý člověk, si po své hvězdné "hodince" mezi rowdies, již nedokáže zavázat policejní kravatu - to je téma druhé. Třetím tématem jsou policejní praktiky, které končí tam, kde začíná politika. Pozn. 1: Vedle skupiny (třídy, kasty) bojovníků existovali/existují skupiny obchodníků a politiků, kteří se scházejí v "pánských klubech", hrají kulečník, pijí burbon a nakonec jdou za slečnami. Přitom ovšem uzavírají obchody a pakty a rozhodují o tom, na koho se válečníci mají vrhnout. Pozn. 2: Dalším tématem, které považujeme obecně za důležité (konkrétně já a hajný z Brušovce) je pojem "míry a meze", které se klikatilo celým filměm - to by ale vedlo za obsah i rozsah skromné recenze. Pozn. 3: Dal bych plný počet hvězd, ale domnívám se, že vztah Johna a jeho manželky byl účelově pojednán tak, aby se tím především podpořil účinek filmu. (26.08.2017)