Romaneto

Z dětství jsem si pamatoval špinavou a nevlídnou atmosféru a děsivý obličej vyzáblého špicla v buřince, sledujícího našeho hrdinu na každém kroku. Snad v žádném jiném filmu jsem neviděl Prahu v takovém stavu. Špinavé křivé ulice, všude smrad, opilci, žebráci, cholera a smrt. A když do toho začne hrát ponurá hudba Zdeňka Bartáka, mnohý horor ve mne nevyvolal takové pocity. Viktor Preiss byl v roli Jakuba Arbese výborný, zaujali i představitelé vedlejších rolí - charismatický Pavel Pavlovský (jinak Bertin z "Rodáků"), arogantní mocipán Jiří Pleskot, tři krásné Jany (Riháková, Gýrová, Šulcová) či vzpurný dělník Alois Švehlík. Dějová linka je sice prostinká, ale nikterak to nevadí. Jaroslav Soukup měl u podobných filmů zůstat. 85%. (16.11.2011)

Romaneto se vymyká jak z normalizační kinematografie, tak z filmového díla Jaroslava Soukupa, byť s první jmenovanou oblastí jinotajně souvisí: zbídačená Praha sedmdesátých let devatenáctého století nemůže nepřipomenout normalizační Prahu, plnou oprýskaných budov, špíny fyzické i mravní, a skrznaskrz profízlovanou. V Soukupově filmu se fikce mísí se skutečností a literárněhistorické reálie s žurnalistickým provozem a policejním hemžením. V schikanederovsky stylizovaných reáliích ožívají literární postavy i přízraky revolučního roku 1848 a Preissův Jakub Arbes jí prochází jako disident svého věku. Na každém rohu poznává nespravedlnost sociální i národnostní a nanejvýš rozkolísaný existenčními starostmi, osobními tragédiemi a nedýchatelnou atmosférou (dusící nejen cholerou, ale i policejním dozorem) hledá svou uměleckou identitu. (20.03.2024)

„Ale to nemá s politikou nic společného, nezávadný fejeton.“ „Jde přece o to, kdo ho napsal.“  Omšelá Praha 70. let a redaktor, který se snaží neztratit obživu, ale taky nezaprodat svou čest ve světě špiclů a policejních provokatérů. Že by Soukupův film z roku 1980 nebyl jen obrazem stísněných poměrů za rakouské monarchie? Příběh o tom, jak se Jakub Arbes snaží očistit dělníky odsouzené kvůli demonstraci a zároveň získává inspiraci pro romaneto Svatý Xaverius, právě díky těmhle dvěma liniím dokáže udržet divákovu pozornost.  Působivá je vizuální stránka - v ulicích se snoubí kouř a pára, opadané zdi, žebráci na kostelních schodech jako pokračování chrámových svatých a mučedníků a dezinfekční ohně v ulicích spalující slamníky po obětech cholery (a Nerudovi, který to s Arbesem sleduje, se pro změnu už možná rodí myšlenka na slavný fejeton Kam s ním), temné průjezdy a špinavé dvorky pavlačových domů, a sem tam vystřižené takřka malířské kompozice. (16.05.2021)

Film aktuální ve své době alegorií na komunistický režim a neustálé špiclování, tak i na současné poměry v Evropě (špiclování přes Facebook). Opět se o některých věcech nesmí mluvit, jako tehdy o tom, že v Praze řádí cholera, také se chyby mocných zametají pod koberec. Z čehož plyne, že společenské poměry se nemění, jen kulisy a rekvizity. Samotný film má skvělou výpravu, ta Praha 19. století v tom prostě je, všechny ty uličky, průchody, staré putyky, činžovní domy... Občas mi sem nepasuje hudba. Proplétá se tu několik příběhů, z nichž některé zůstanou nedořečené nebo jen naznačené, jiné mají překvapivý zvrat. K tomu skvělí herci, jako by v té době žili. A vlastně se mi nakonec líbí, že se film oproti předloze soustředí na vykreslení své doby a sociální tematiku, která je stále aktuální, než na samotné pátrání po pokladu. I když i to se příběhem samozřejmě prolíná. Velmi povedený snímek. (02.06.2018)

Tento snímek obestírá chmura. Prakticky na každém kroku. Ale není to chmura tvůrčí, nýbrž atmosférická. Na ulici umírají psi i lidé, všude mlha a nebo kouř z páleného nábytku. Splašky. Žebráci. A fízlové! Mezi tím vším se pohybuje Jakub Arbes v podání Viktora Preisse a snaží se pomáhat těm kdo si to zaslouží, psát a občas i pohovořit s nějakou sličnou slečnou. Doba je ale nevlídná a ne každý kouká vlídně i po Jakubovi... Výše jmenovaný herec podává klidný a vyrovnaný výkon, žádné afekty jak ho také občas známe. Řekl bych že nasál trochu té herecké bravury pánů Brzobohatého a Lukavského a je to velmi příjemné pro celkové vyznění. Možná trošku klopýtá scénář, kdy v první polovině snímku řešíme možnou střelbu do davu protestujících, v druhé záhadu obrazu přítele Xaveria. Ale čert to vem. (18.04.2023)