Můžu tě zničit

Nejdůležitější seriál posledních let, ne ani tak zpracováním (které ovšem JE vynikající), jakožto spíš reakcí a diskuzí, kterou vyvolává u diváků, ať už na téma consent, rasismus, sexismus či homofobie. Vystihnout na ploše dvanácti dílů tolik trefných situací či komplexních úhlů pohledu je až zarážející. Michaelu Coel budu bedlivě sledovat, talentu má na rozdávání po všech stránkách. (20.06.2021)

Forma, akou je seriál urobený, nemá chybu, avšak niektoré témy ma bud' nasrali, alebo urazili a teda niektorým epizodam by som dal z fleku 'odpad!' . Ale priznávam, hlavná predstaviteľka seriálu (a zároven jeho autorka) má neuveriteľný talent a na seriál sa mi dobre pozeralo. Preto zostanem na štyroch hviezdičkách. (03.08.2021)

May I destroy you je rozhodně zajímavá výpověď jedné ženy jedné generace (té která žije půl života online s obličejem přilepeným na displayi telefonu a sex pro ně není určitě taková věda jako pro generace starší), rasy, žijící v určitém prostředí. Je třeba to tak brát. Tohle je její pohled na život, jaký žije (žila). Otírá se o různá témata a problémy dnešní společnosti. Když to vezmu podle sebe - její život je diametrálně odlišný od toho mého, tak mě to nutí k určitému nadhledu a otevřenosti k odlišnému. Nikdo nenutí nikoho souhlasit s tím, jak věci vidí hlavní hrdinka. Každý máme jinou životní zkušenost. Ale právě zamyšlení a debata o tématech, které se tu objevují (a je jich fakt hodně) je něco, za co tomuto seriálu dávám palec nahoru. Hlavní hrdinka není prvoplánově sympatická (a stejně tak její nejbližší kamarádi), je vykreslená se spoustou chyb (které máme všichni) a tím je nesmírně lidská. Mě občas "děsil" její temperament (divokost, tvrdost, jasné přesvědčení, bezstarostnost, nezodpovědnost) - je o tolik jiná než já a lidi v mém okolí. Líbilo se mi to. Míň se mi líbí názory, že si někdo za znásilnění může sám - ať už se jedná o oblečení, drogy, nebezpečné místo a já nevím co ještě - za znásilnění VŽDYCKY může jen a pouze násilník. Tečka. (17.04.2022)

I May Destroy You. Hra na babu. Chytí tě někdo porouchaný. A o trochu víc porouchá tebe. A znova a zas. A tak se všichni v kouzelné vzájemnosti rozbijíme. ___ Seriál je tak jako jeho postavy zmatený, chaotický, sebedestruktivní, temperamentní. Postrádá - snad odmítá - jasnější vyznění a strukturu, díky čemuž některé roviny vyšumí do ztracena. Zamotává nás do dusivých chaluh světa obohaceného ale i paralizovaného příliš mnoha možnostmi, do realit a paralelních přítomností a přesto bezprecedentní samoty, do světa pro někoho více pro jiného méně děsivé otevřenosti, díky které jsme stále intenzivněji konfrontování s možnostmi pro majoritu nekonformní seberealizace, ale i s doposavad přehlíženými rovinami nerovností, nespravedlností, proměnlivosti a nečekaných důsledků touhy srovnat všechny nerovnosti - to vše bez rozhřešení, bez návodu. Snad jen s výzvou zavřít se trochu před tou bezbřehostí. (17.10.2020)

Odvážna, otvorená ale predovšetkým rasistická dráma od scénaristky Michaely Coleovej nie je ani tak o dobrovoľnosti sexu ako o nenávisti jednej afroamerickej fašistky, ktorá 12 epizód nerobí nič iné iba verejne rozširuje nenávisť k bielym heterosexuálne orientovaným mužom. V seriály sa síce objaví aj niekoľko dobrých momentov ale svojmu hlavnému poslaniu - šíreniu nenávisti sa autorka venuje naplno a tak dáva úplne zabudnúť na niekoľko vydarených pasáži ktoré sa v tejto sérii objavia. (27.08.2020)