Diskopríbeh

Skvělá muzikálová komedie, film je vlastně souhrn videoklipů, které propojují celistvý příběh...výborné písničky od Michala Davida, nezapomenutelné herectví Ladislava Potměšila a Rudolfa Hrušínského (jeho první velká velká role, předtím se objevil v epizodní roličce ve Vesničce, mé střediskové). Ti. co dávají odpad, tak jen ze zášti k Michalu Davidovi nebo Jaroslavu Soukupovi. !!!!!JEDEN Z NEJLEPŠÍCH FILMŮ 80 LET!!!!! (13.12.2011)

Dokonalá česká rádoby teenegerská komedie své doby. Film mě baví i dodnes, jako malý jsem ho sledoval neustále dokola. Film má dobré herecké obsazení, krom Rudolfa Hrušínskýho mě bavil snad ještě víc výborný herec Ladislav Potměšil. Rovněž hudba je dokonalá - stará česká dobrá klasika. Film hodnotím celkově na 90% = ***** (03.11.2012)

Má to určitý kouzlo a atmosféru, kterou přitvrzuje mistr sra.ek Michal David. Navíc mám svým způsobem rád starýho Potměšila. Většinou - když to třeba dávají v bedně - na to ale koukám z určitýá nostalgie, poněvadž v téhle době jsem vyrůstal, takže se rád kouknu na holky s pudlama na hlavách a drsný týpky v mrkváčích a barevných tričkách, co to rozjíždí na dydžinách. Minimální důvod pro nějakou tu hvězdičku je pro mně scéna, kdy mladý Hrušínský sedí na střeše toho jejich paneláku, hned pod svítícím nápisem StrojImport, a kouká na světla Plzně. No není to paráda? (17.12.2008)

Co na to říci? Tohle je prostě tendenční film, který celkem rychle vyšuměl a zdejší hodnocení je toho důkazem. Jako sonda do osmdesátých let pro ty, kteří tehdy ještě nebyli na světě je to celkem dobrý, ale to je opravdu vše. Zbytek je o ničem, písničky Michala Davida se až příliš často opakují a místy i nudí. (19.01.2009)

Asi už se taky pomalu vezu na vlně ostalgie, byť se rozhodně neřadím k těm co vzlykají na FB u obrázků z dob socialismu štkajíc jak bylo tenkrát skvěle. Michala Davida jsem nikdy cíleně neposlouchal, pokud to na člověka nechrlili z rádia či mnohých zábavných pořadů na ČST. Ale jeho hity samozřejmě znám. Můžete ho nazvat čímkoliv chcete, nemusíte ho mít rádi a myslet si o něm můžete také co chcete i o jeho jednoduché hudbě. Faktem je, že velká část dnešních čtyřicátníků v pohodě kdykoliv vyloví z hlavy pár jeho písniček, protože text  - sbírám céčka, nebo - pijeme kolu či nesmrtelná spartakiádní  - poupata prostě zaznamenal ve své době každý a rozhlas se už postaral o jejich řádné uložení jejich častým hraním. A tím, že to není symfonie B. Martinů, ale vše je jednoduché, snadno zapamatovatelné, tím to asi utkvělo tak pevně. Konečně, možná v tom je kus geniality M. Davida. Já ho nemusím, beru ho jako dobovou figuru stejně jako mistra K. Gotta, která šla cestou nejmenšího odporu s režimem. Ale to mnozí co chtěli dělat jen hudbu. Zkuste ale na nějaké párty Husákových dětí  kde se popíjí k půlnoci pustit pár dobových hitů M. Davida a uvidíte co bude dít. Ten přísun energie... Tak to prostě je.   Discopříběh tedy beru jako takový otisk doby. Byl jsem na tom tehdy v kině a když jsem šel ven, měl jsem písniček plnou hlavu. Příběh se mi líbil, vztah syna s otcem tam byl celkem pěkně znázorněn. Kdo má doma puberťáka, lecos pochopí byť už jsme v čase jinde. Některé procesy se zkrátka stále opakují a v rodinách se řeší stále stejné problémy bez ohledu na režim. Potměšil mi tu dost sednul a film přinesl národu i skvělou hlášku - do hlavy né.  Takže já si lepím  3  plakáty na zeď pokoje. * * * (14.01.2022)