Réžia:
John BoormanScenár:
John BoormanKamera:
Alex ThomsonHudba:
Trevor JonesHrajú:
Nigel Terry, Helen Mirren, Nicholas Clay, Cherie Lunghi, Nicol Williamson, Robert Addie, Gabriel Byrne, Liam Neeson, Corin Redgrave, Katrine Boorman (viac)Obsahy(1)
Jen ten, kdo je předurčen, dokáže vládnout magickým mečem. Jen ten se může stát králem. Britský film na motivy dávné legendy o králi Artuši a rytířích kulatého stolu. Temný věk. Země je rozdělena a zmítána válkami. Má však naději na mír, neboť Uther Pendragon, jemuž kouzelník Merlin slíbil za jeho sjednání magický meč Excalibur, uzavře se svým sokem vévodou z Cornwallu příměří. Vášeň je však silnější než vůle. A vášni, která Uthera posedne při spatření krásné Cornwallovy manželky, je tento muž ochoten obětovat vše. I těžce vydobytý mír... Tak začíná jedno ze zpracování dávné legendy o králi Artuši a jeho rytířích kulatého stolu. (Z těch starších připomeňme např. hollywoodskou muzikálovou verzi Král Artuš a jeho družina z roku 1967 a filmy Lancelot od jezera z roku 1974 či Percival Galský z roku 1978.) Režisér Boorman se myšlenkou, natočit Artušovy příběhy, zabýval řadu let. Vyšel z klasického středověkého románu Thomase Maloryho Artušova smrt a pokusil se zrekonstruovat starobylou legendu z pohledu člověka XX. století. Nadpřirozeno a zázračno se v jeho podání stává přirozenou součástí realisticky nazíraného příběhu. Natáčení se odehrávalo v irských exteriérech, v tajuplné, až mysticky působící přírodě, jež si uchovává mnohé z půvabu a kouzla dávno minulých dob... K nezanedbatelným kladům filmu patří výtvarná stránka (kameraman Thomson byl nominován na Oscara), i hudba, používající motivů z děl Carla Orffa (Carmina burana) a Richarda Wagnera. Excalibur byl uveden v soutěži 34. MFF v Cannes v roce 1981, kde získal Cenu za umělecký přínos. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (455)
Excalibur hodnotím vysoce nejen v rámci filmů zabývajících se tématikou artušovské legendy (a že má v tomhle ohledu početnou konkurenci - Camelot, Prvního rytíře, Merlina, Mlhy Avalonu ad.), ale i v rámci filmové fantasy vůbec. Ano, je to fantasy, protože historií se v případě někoho, o kom vůbec není jisté, zda vůbec existoval, nemůžeme příliš ohánět, a když se nám tu navíc prohánějí mágové, čarodějky, Jezerní paní a rytíři v brnění tak blyštivém, že od něj bolí oči, a tyčí se věže a cimbuří, které si nezadají s žádnou perlou gotického stavitelství (a to všechno zhruba na začátku 6. století), tak tu historii nemůžeme ani vytasit. A já vám řeknu jedno: zapomeňme na to! Je to mýtus, ale ne mrtvě spočívající na zažloutlých stránkách knih, nýbrž živý, lomozící železem, páchnoucí špínou, potem a krví a nacpaný kouzly, bojem, čistou láskou i nečistou zradou. Tak si užívejme a nechme se přenést do mlhavého Albionu, kde za cvalu rytířských koní padají jabloňové květy na zem a hřmí Wagnerova a Orffova hudba. A kde se v rolích Artuše a jeho věrných i nevěrných blýskla dnes mnohá hvězdná jména, která tehdy ještě tak hvězdná nebyla, ale za všechny bych vyzvedla Nicola "Merlina" Williamsona, který svou postavu podává ne (nejen) jako mocného čaroděje, ale jako sarkastického stárnoucího muže, uvědomujícího si, že nadchází čas, kdy pomine mnohé včetně jeho samotného. Nesmírně mě mrzí, že to nebyl Boorman, komu byla svěřena adaptace Pána prstenů, Excalibur je pro mě ale dokonalou satisfakcí. ()
Rád bych dal pět hvězd, protože tenhle Pán prstenů minulého tisíciletí má svoje jedinečné kouzlo, ale přece jenom... chvílemi se mi zdálo, jako by film natáčeli dva různí režiséři. Místy dokonalá atmosféra, jindy naopak dost nezvládnutý kýč. Naštěstí je těch záporných momentů skutečně pomálu a celkově film funguje i dnes výborně. ()
Nejdokonalejší a nejúžasnější fantasy legenda, jakou kdy natočili. Není to pohádka ani se tam nevkradla infantilnost, nejsou tam žádné trapné hlášky, žádné zbytečné odlehčení, žádná akce pro akci. Je to fantasy drama, jeden z nejlepších zástupců svého druhu a to i mezi literaturou (a nepočítám ty novodobý sračky, který u nás neustále vychází). Inspirace Malloryho dílem je jasně patrná, i když on popisoval finální bitvu trošku jinak. Rytíři čekali na úbočích dvou kopců proti sobě a měli vyrazit jenom na znamení. Zatímco dole hodnostáři a král a Mordred, který byl v té době regentem Británie (Artuš odjel na kontinent do boje a byl považován za mrtvého), dohadovali mír a rozdělení království. Při zasedání na jednoho z nich zaůtočil had. Když jich několik zvedlo meč, aby ho zabili, rytíři na kopcích to z té dálky považovali za znamení a zaútočili. Následnou bitvu nemohl už nikdo zastavit a tak se vymlátili navzájem. Dokonale to popisuje Mary Stewart, jedna z mála žen-spisovatelek, na kterou nedám doopravdy dopustit, ve svém trojdílném cyklu o Kouzelníku Merlinovi s volně navazující čtvrtou částí právě o Mordredovi. Každý, komu se líbí Artušovské legendy, měl by to brát jako studijní literaturu. Ale k filmu. Přestože plátové brnění a obouruční těžký meč je v pátém století po Kristu opravdu velkým logickým kopancem, nedokážu si Artuše představit bez nich. Od středověku je zažitý jako král v brnění, se vším leskem a slávou. Postavy, které jsou trochu víc na očích jsou dobře zahrány i vykresleny a i když si nemyslím, že by Uthera ostatní králové Británie zavrhli jenom kvůli tomu, že jinýmu sebral manželku, bylo by na příliš dlouhý a nudný lokte popisovat, co se stalo s královstvím za jeho následné upadající vlády. Je škoda, že Morgianu sloučili s postavou Nimue, skutečné osudové lásky kouzelníka Merlina a že z Mordreda udělali takovýho vejlupka, protože myslím takový nebyl. A teď se dostávám k nejdůležitějšímu. Merlin. Kouzelník, jehož představiteli tu sílu a vědomosti a energii uvěříte, není to žádný vetchý stařec, slepý měšec, žádný polosenilní dědek, ale chlap v nejlepších letech, energický a s jiskrou v oku. Excalibur není bez chyby, ale ve výsledném efektu jsou všechny chyby zanedbatelné. Plus bezvadný český dabing, bájo. ()
Klasická fantasy toho nejtěžšího možnýho ražení. V dnešní době možná trošku úsměvná, ale v tý době to muselo bejt dobrý maso. Hlavně ty válečný scény, ty prostě nemaj chybu. Pravda, že v dětství to na mě působilo jinak než dnes, ale i dneska si myslím, že na poli fantasy Excalibur nemá moc konkurenci. ()
Carmina burana, atmosféra špinavých magických časů, zlo, dobro a svatý grál. Král Artuš může být spokojen a klidně odpočívat, jeho legenda našla více než důstojný filmový přepis. Výtečné ztvárnění Merlina, který má charizmatu jako mandragora síly. Výborná fixace příběhu na postavy. Vynález cigaret v tomto období je nejdůležitějším objevem lidstva hned po kondomech, na 3. místě je "vynález" zemědělství a na čtvrtém fakt, že chmel se dá pít. I když by mě zajímala verze Pána prstenů od Boormana na začátku 80. let (zajímalo by mě, jak by stvořil Gluma, Roklinku, balroga atd.), přesto jsem rád, že přednost dostal Excalibur. Jen ta čarodějná formule je vtipná: "Anál naprach, furt vás nechám, hochy zvedly konve." ()
Galéria (170)
Fotka © Orion Pictures Corporation
Zaujímavosti (32)
- Je zajímavé, že rytíři při souboji o čest lady Guinevery (Cherie Lunghi) používají štíty se symbolem trojrozměrných kostek, což by byl pro středověkou heraldiku dost nezvyklý motiv. Zřejmě to má ještě více podtrhnout bájnost artušovských pověstí. (Nick321)
- Všechny záběry lesa, které ve filmu uvidíme, byly pořízeny v Irsku. (Chatterer)
- Johnu Boormanovi se nelíbil zvuk Dolby, tak ho nechal předělat na mono. (Chatterer)
Reklama