Šťastie

Vynikající záležitost o hledání štěstí, o tom, že štěstí pro každého spočívá v něčem jiném, o tom, že si někdo myslí, že už jej našel, ale ukáže se, že tomu tak není, o tom, že někdo musí pro své štěstí překročit „morální“ a zákonnou hranici, že si nemůže pomoci, o tom, že štěstí jednoho může často znamenat neštěstí u druhého a samozřejmě také o tom, že někdo to štěstí hledá celý život a nikdy ho nenajde. Když jsem Štěstí viděl poprvé, asi od čtvrtiny jsem na něj zíral s otevřenou hubou. Spousta skvělých herců a hereček ve vynikajících rolích (Andy v podání Jona Lovitze; obézní sousedka, která zavraždila vrátného; úchvatně odpuzující a nesnesitelná Trish /tyhle charaktery Solondz prostě umí, jak ukázal později ve Storytelling/; malý Billy se všemi svými problémy; úchvytně sebejistý ruský imigrant Vlad; otec tří sester odcházející od jejich matky; vnitřně odepsanej strašpytel toužící po své sousedce a ukájející se náhodnými oplzlými telefonáty apod.) odehrává úchvatné scény – již úvodní rozhovor Andyho s Joy v restauraci je špičková práce (hlavně zásluhou Lovitze), rozhovory otce se synem mi drtily mozek a psychiku, každý výstup obézní sousedky a ač bych ji nejradši zarazil sekyru do hlavy tak i každý výstup Trish. Přes dvouhodinový film je tak nabitý dějem, že by z něj v klidu mohly být filmy dva. A jako třešnička na dortu – Lara Flynn Boyle. (10.11.2008)

Štěstí, aneb krátká návštěva u pár tak trochu netradičních Američanů. Přeci všichni nemusíme jít s proudem že? Věčně nešťastná smolařka. která to nikdy nikam nedotáhne a všichni to o ní ví, ale třeba taky rozvážný gay-pedofil. Co nám ale tehle nesourodý mix charakterů přinese? Vlastně těžko říct. Rozhodně ale dost ironickou a ještě víc absurdní freak show, která pobaví, šokuje a hlavně zabaví. (16.07.2017)

Zvláštně pojatá černá komedie. Ale spíš než komedie je to přeci jen drama. Mísí se to a člověk se vážně i dobře zasměje. Někdy i tématům, která ani moc k smíchu nejsou. Ale proto existuje škatulka s názvem černá komedie. Bohužel i přes zvláštnost snímku a jistou dávku v podstatě normálních perverzností, se zde vyskytuje i řada klišé.. a ve chvílích, kdy jsem čekal nějaký dynamičtější posun nebo zvrat, se vlastně ani nic moc nestalo.. V některých momentech jakoby nedodělané. Škoda, vidím to jako nevyužitý potenciál. Nebo prostě ne úplně do mrtě.. Kdyby mě režisér požádal při natáčení o pomoc, bylo by to nejlepší černo-komediální drama v dějinách filmu :-) Z hlediska hereckého představení ale nelze vytknout snad vůbec nic.. Naopak, herci perfektní. (07.01.2012)

Tento film by moh kandidovat na rekord v počtu divnejch a úchylnejch postav na metr čtvereční. Mam pocit, že tam snad nebyla jediná normální postava. A divák musí bejt asi taky trochu úchyl a hlavně musí mít smysl pro hodně černej až zvrácenej humor, aby si to užil. Já jsem si to teda vyloženě vychutnával. Ani mi nepřišlo, že film trval skoro 2,5 hod. Uteklo to jako voda. Možná bych měl vyhledat nějakou odbornou pomoc, když se vyžívám v takovejch zvrácenostech. Ale radši jdu hledat další filmy od režiséra Todda Solondze :-) (07.01.2014)

Konverzačná komédia o domnelom a skutočnom šťastí troch sestier, ich rodičov a ľudí, ktorí sa pohybujú v ich okolí si neberie servítku pred ústa a ukazuje naplno obsesie a skryté perverzity navonok obyčajných ľudí. Patria k sporiadane žijúcej strednej vrstve – teda najpočetnejšej, určujúcej verejnú mienku a hranice korektného správania. Možno práve správanie podobného štýlu vedie súčasnú dobu k takému vykĺbeniu z pántov, kedy rozpory medzi túženým a skutočným sú tak veľké a skutočné pohnútky tak neskutočne úchylné. Spôsob zachytenia doby akí zvolili tvorcovia, považujem za pomerne vydarený a skláňam miernu poklonu, za komédiu nielen baviacu ale aj smutne poučnú. (03.08.2004)