Sex, lži a video

Herectví Andie MacDowell bylo vždycky tak trapny a hrany, že jde poznat, že to je hrany. Obzvlášť ty její hrany úsměvy. Role téměř asexuální frigidní Ann k ní dost sedí a přesně taková si myslím, že je i v osobním životě. A všichni ostatní, včetně Jamese Spadera (kterej jedinej aspoň trochu vynikal), použili staré známé zaběhnuté 80kové herectví, což je samo o sobě hrůza - ono celkově z toho prýští 80. léta jak z fontánky. Celé to je bez hudby, což není vůbec sexy. Ono to celkově není moc sexy, i když je to o sexu hodně. V dnešní době internetu a všudypřítomnejch úchylů tenhle film působí trochu úsměvně, ale žádná zábava to není. Není to ani moc zajímavé. Takže prostě nuda. (30.12.2018)

Vhodená psychologická sonda priamo doprostred medziľudských, komplikovaných vzťahoch v jednom manželsky naštrbenom zväzku, do čoho sa v podstate postupne nabaľovali i ďalšie aktívne zložky; najmä teda, čo sa konkrétne týkalo toho Grahamovho príchodu, keď prišiel po zhruba deviatich rokoch znovu navštíviť svojho dávneho kamaráta - Johna Mullanyho - momentálne teraz v profesii, ako určitého právnika, a k tomu azda i naprosto patologického klamára, ktorý vskutku akosi neustále iba podvádzal svoju introvertnú manželku a žienku domácu v jednom a tom istom ponímaní - sexy Ann Bishopovú Mullanyovú, a to rovno s jej sestrou [čiže s jeho švagrinou!] - Cynthiou Bishopovou [extrovertnou nymfomankou]; čo bola asi základná synopsia tohto mimoriadne sebavedomého, autorského, vrátane i mnohými cenami ovenčeného, ale najmä akéhosi debutového titulu - Sex, lži a video[kazeta] od Stevena Soderbergha, ktorý mi následne predstavil akési »ústredné kvarteto« zaujímavých postáv, ktorým priam dominovali predovšetkým dve z nich; hereckí predstavitelia: James Spader & Andie MacDowellová v rámci celkovej scenáristickej narácie, kedy sa obzvlášť kvalitatívne a vyvážene pracovalo s dialógovou štruktúrou, čo bolo podľa mňa rozhodne i najsilnejšou stránkou naprieč týmto "bergmanovským" dianím, plným najrôznejších vzťahových situácií: „Trebárs také Grahamovo hobby spočívalo v tom zmysle, že si vytvoril "osobný projekt," ohľadom toho, že nakrúcal rôzne ženy pred [video]kamerou ↑ viď i o pár riadkov vyššie pomenovaný, trojslovný titul; ktoré sa mu vyspovedali na tému - sexuálnych skúseností,” čo predstavovalo akúsi hnaciu silu s tým dôvetkom, že sa mi nikdy poriadne ani nijako zvlášť zase nezunovala, ba úplne naopak - fungovala na plné obrátky až do záverečných tituliek → no, nie v takej konštelácii, akú máte zrejme asi na mysli...? • Toto kinematografické dielo predsa trocha viac klamalo i svojim telom, na čo určite príde každý vnímavý divák, a práve preto radšej od neho dopredu neočakávajte nič príliš «extravagantného,» jednak čo Vám nemôže ani prípadne nijako sľúbiť, aj keď by dajme tomu strašne chcelo, a tiež čím sa vo svojom názve rovnako stále i vyznačuje; inakšie by ste mohli odísť z potenciálnej projekcie výraznejšie sklamaní; skrátka, zabudnite na to, čím sa prezentujú podobne ladené [nazvime ich, ako nejaké eroticky] koncipované tituly, ktoré si ale nedávajú tak extra záležať na scenáristickom kredite ← čo som tentoraz vari len uvítal. (11.06.2024)

Radost zjistit, že Soderbergh již v šestadvaceti letech točil plně dospělé filmy. Sex, lži a video jsou méně přístupnou záležitostí, než by jeden od festivalového hitu očekával (a dobře ukazují, kam se festival v Sundance, zviditelňující v poslední době mnohem hřejivější snímky, posunul). ___ Každá z postav má problém, který lze vnímat jako symptom dalekosáhlejších společenských neduhů, díky čemu je film vícevrstvým psychosexuálním portrétem jedné generace. Graham, muž vyznávající filozofii jednoho klíče, proti své (citové) impotenci bojuje parazitováním na cizích životech. Navzdory své obskurní, ovšem určité poptávce vyhovující zálibě (dnes podobnou zpovědní funkci plní YouTube), je citově nejvyrovnanější postavou, čím zřejmě přitahuje emocionálně rozhozenou Ann. Díky své vyrovnanosti je Graham zároveň postavou nejupřímnější, čím zároveň provokuje k větší otevřenosti ostatní. ___ V art filmech oblíbené vyprávěcí schéma, kdy mezi pár vstoupí třetí osoba, rušivý element, který postupně zpochybní všechny jistoty, dokázal Soderbergh ozvláštnit atypickým přerozdělením sil. Manželství Ann a Johna, až příliš typického osmdesátkového yuppie, není idylické, pročež ani Grahamův vliv na něj není destruktivní, nýbrž osvobozující. ___ Ač je naprostá většina freudovských dialogů vedena v interiérech (exteriéry jen oddělují větší dějové segmenty), scény jsou řešeny velmi „filmově“, byť to při prvním zhlédnutí nemusí tolik vyniknout (jediným formálním úletem, prozrazujícím debutantské nadšení, je „vyjádření“ orgasmu vertigo efektem). Stejně jako v potemnělých vztahových dramatech ze sedmdesátých let (Malé životní etudy, Poslední filmové představení), které byly Soderberghovy inspirací, vypomáhá s charakterizací postav mizanscéna nebo pomalé nájezdy kamery. Zvyšující se frekvence střihů zvyšuje napětí, záběry na sebe navazují graficky nebo pomocí zvukových přechodů (overlapping dialogy), jež vytvářejí dojem osudové propojenosti postav (bez křeče vlastní některým pozdějším dramatům se síťovým narativem). Také sebe-uvědomělost vyprávění je nadstandardní. Zatímco postavy lžou, obrazy vytvářejí ironický efekt tím, že „říkají“ pravdu, některé informace jsou záměrně pozdržené, aby mohl být zesílen překvapující účinek odhalení, některé střihy jsou „neviditelné“ do té míry, že činí nepřehlednými časoprostorové souvislosti (Ann pouze nasedne do auta a najednou je před Grahamovým domem, dlouhý flashback s rozhovorem Ann a Grahama začíná bez upozornění, že jsme se vrátili v čase). ___ V úvodu chválená dospělost se tudíž netýká jenom tematické, ale také formální zralosti filmu. Již z jeho debutu je zřejmé, že Soderbergh patří mezi filmaře, kteří opravdu dlouho přemýšlejí, než něco natočí. 80% (14.02.2019)

Pochválil bych určitě dost výstižný název celého díla, protože na sex, lži a video opravdu dojde. Musím konstatovat, že se mi líbila snad pouze společnost, kterou jsem u filmu měl. Z filmu samotného bylo sledovatelných několik rozhovorů na kameru. Zbytek byla bída. Hnusná byla struktura vyprávění, hnusní byli herci a hnusné bylo i samotné téma. Z mého pohledu opravdu krajně nezajímavý film, pro který je škoda nadbytečných slov. Dost výstižně jej zmapoval oficiální text distributora. Tedy až na jednu drobnost. Distributor zapomněl dodat, že je tento film hrozná sračka. (23.06.2016)

Před prvním shlédnutím (kdysi) jsem podle názvu očekávala něco jiného a pamatuji se, jak jsem byla překvapena komorním příběhem, který mne čekal. Naprosto mne okouzlila Andie MacDowel, kterou jsem do té doby neznala, a která byla v roli stydlivé a uzavřené Ann výborná (což potvrdila i následující rok v Zelené kartě). Problémy manželského trojúhelníku jsou staré jako lidstvo samo, ale jeho „řešení“ v tomto filmu je opravdu originální. Režisérovi Stevenu Soderberghovi bylo v době, kdy film natočil, pouhých 26 let a toto dílo bylo předzvěstí jeho dalších povedených filmů, které v průběhu let následovaly. (21.03.2010)