Réžia:
John BoormanKamera:
John SealeHudba:
Hans ZimmerHrajú:
Patricia Arquette, Frances McDormand, Spalding Gray, Charley Boorman, Victor Slezak, Adelle Lutz, U Aung Ko, AungObsahy(1)
Mladá lekárka Laura Bowmanová, ktorá je násilnou smrťou svojho manžela a dieťaťa deprimovaná, sa snaží nájsť opäť zmysel života a rozhodne sa odísť so sestrou na prázdniny do východnej Ázie. Dostane sa do Burmy, do Rangúnu, kde sa stane svedkom jednej tvrdo potlačenej demonštrácie proti vláde. Keď počas politického mítingu stratí pas, ostáva krátko v krajine a zapojí sa s miestnymi študentmi do boja za demokraciu. Po týchto udalostiach má mladá Američanka pocit, že zo svojej citovej bolesti po prvý raz prebrala. Čoskoro sa zoznámi s tamojším disidentom u Aung Ko, niekdajším univerzitným profesorom, ktorý pracuje ako sprievodca cudzinou. Ten sa rozhodne Laure ukázať svoju zem z iného, menej oficiálneho pohľadu. Tak začína pre mladú ženu dramatické dobrodružstvo, ktoré celkom zmení jej život... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (26)
Jako na terapii po ztrátě manžela a synka si zdrcená Američanka vyrazí na výlet do Barmy, kde se, zbavená racionálního pudu sebezáchovy, přivěsí k demokratickému hnutí brutálně potlačovanému totalitní vojenskou vládou. Záměrem snímku bylo "reportážně" zaznamenat represivní poměry v zemi a armádní zločiny, nejde však na dřeň a "akční" útěk za svobodou s pronásledovaným disentem žádoucí velké emoce nevzbuzuje. ()
Príbeh podľa skutočnej udalosti, kde zďaleka najlepšia je hudba H. Zimmera. Patricia Arquette je nie veľmi sympatická a ak príbeh reflektuje skutočnosť, tak pani doktorka asi nemala všetkých 5 pohromade a najlepšia bola v tom, ako robiť trable. Exteriéry sú pôsobivé a do značnej miery film zachraňujú. Ak by sa niekto tešil na Frances McDormand, tak tá sa tu v podstate len mihne. ()
Když odhlédnu od války, ta je krutá vždy, pak po všech ostatních stránkách, strašně naivní film. ()
Tématem, resp. zasazením zajímavý a "důležitý", filmařsky nicméně průměrný snímek, který by udělal lépe, kdyby se (podobně jako Vražedná pole ve své druhé polovině) soustředil čistě na domorodce (zde především postava profesora) a neprezentoval to z pohledu otravné, nesympatické a naivní americké blbky. Atmosféra vojenské diktatury je ke všemu vykreslena poměrně slabě (v porovnání s filmy odehrávajícími se v podobném prostředí) a navíc se u toho člověk vzhledem k nedávným událostem (a vlastně pokračující obecné situaci) v Barmě.. ehm, Myanmaru.. s ohledem na zdejší glorifikaci jedné místní političky neubrání ironickému úšklebku... ()
Už jsem viděl od Boormana lépe udělaný filmy a Patricii Arquette lépe hrát. ()
Patricia je zde skvela a krasna! ()