Vrchní, prchni!

Tak jsme vymalovali. - Tak sláva. - Hm, jak jste nás vytopil, tak jsme vymalovali. - Tak to budete mít zase hezký! Vrchní, prchni je možná tím úplně nejlepším počinem, který kdy vyprodukovala slavná tvůrčí dvojice Smoljak - Svěrák. Tomuto snímku by slušela první dvacítka místního žebříčku, protože to je ten nejvyšší možný level filmové zábavy. Dokonalá komedie, která snad nemůže diváky omrzet. Škoda, že to neviděl Prdlavka... (04.08.2017)

´"To je asi nějaký omyl, já jsem inženýrrr Krrrálík." ///// musím komentář (ne hodnocení! to je pořád 5*!!!!) upravit. Opravdu si nevybavuju film, který bych viděl tolikrát a přitom mne poříd dokázal rozesmát nebo jsem v něm našel nějakou novou věc, které jsem si předtím nevšiml. Tohle je Smoljakův opus magnum. Tam není scéna, která by nefungovala. Každý kousek do sebe pasuje a je geniálně vtipný. Jestli něco má být top v rámci české tvorby na csfd, tak je to tohle. jednoznačně. (09.07.2007)

Nestárnoucí legenda opět z pera pánů Svěráka a Smoljaka. Jemný smysl pro humor, vynikající Abrhám a znovu umně podaný svěží námět, je takřka pro český národ nemožno neznat. „Fantom RaJ“ v akci a je jen škoda, že zlatá éra českého filmu je dávno v prachu a poslední desetiletí se naše filmy potácejí v té nejhlubší jámě pekelné, kde se žení Janák s Troškou a za svědka mají Soukupa. Smiluj se filmový bože a dej ještě duu S+S do vínku pár vynikajících nápadů, aby nás z této smradlavé jámy alespoň na okamžik vyzdvihli mezi seriózní evropskou tvorbu. Smiluj se. [Přesná stopáž: 85 min] (28.08.2007)

Duo Svěrák-Smoljak ve vrcholné formě a další z mých nejoblíbenějších českých filmů. Už u Kulového blesku mě napadlo, jak je jejich humor na míle vzdálený tehdy tak oblíbené komunální satiře (Zítra to roztočíme, drahoušku... a další), byť se pohybují vlastně na stejné půdě. Zdeňkem Svěrákem preferovaného Petra Nárožného si jako falešného vrchního opravdu představit nedokážu. Nestárnoucí klasika. (30.08.2007)

Vybrat životní roli Josefa Abrháma by vlastně nebylo tak obtížné, většina by se snadno shodla na Daliborovi Vránovi. Nebo snad inženýru králíkovi? Nebo snad falešném vrchním? Jednoduše hlavní ve Vrchní, prchni!, jeden z komediálních vrcholů českého filmu i scenáristického tandemu Zdeněk Svěrák/Ladislav Smoljak. Právě v jeho režii vznikl lokální komediální klenot, jehož síla tkví v tom, že jednoduše neomrzí. Jeho síla přitom dodnes tkví především v zásobě ikonických hlášek, povedených hereckých výkonů i kreativních nápadů, kdy nejen toto skutečně pokládá stavidla pro jednu z nejlepších českých komedií všech dob. Šikovný scénář, který je bravurně vystavěn, jeho protagonista je v podstatě antihrdinou, který podvodné vydávání se za různé vrchní jen považuje za ideální cestu k vlastnímu přilepšení a lepší pocit ze svého donchuánství. I když tak Dalibor Vrána není kladným hrdinou, je velmi snadné mu fandit, především i díky napínavým scénám, kdy se kolem Dalibora Vrány utahuje smyčka. Scéna úprku před mnoha číšníky po kolonádě v Karlových Varech nevstoupila do historie českého filmu nadarmo, je to přesně jeden z těch momentů z Vrchní, prchni!, který lze bez studu zaškatulkovat jako komediální zlato. Těch momentů je ovšem v samotné Vrchní, prchni! i bez něj dost. Cimrmani se prostě nezapřou, i Vrchní, prchni! je procpán inteligentním humorem, stěžejní ovšem bylo i především obsazení právě Josefa Abrháma. Tomu role Dalibora Vrány jednoduše sedla a i díky ní se definitivně mohl stát ikonickou tváří českého filmu. Právě i díky svému charizmatu dokázal Abrhám Dalibora Vrány tak trochu polidštit, i díky němu lze Dalibora Vránu vnímat jako sympatického rebela, který se snaží si pouze v Československé socialistické republice tak trochu polepšit, přitom bojovat se svými mužskými půdy a nakonec se stát postrachem každého vrchního. Dalibor Vrána je tak trochu zmetek, je to ovšem sympatický zmetek. A i díky tomu mu ten konec s (tehdejší) Dádou Patrasovou přeje velmi snadno.  Všechno především stojí i na tom, že byl Smoljak šikovný (i když do velké míry nedoceněný) režisér, díky němu všechno na Vrchní, prchni! šlape skvěle. Vrchní, prchni! dokazuje, že není malých rolí, ale pouze malých herců a těch je v samotnému filmu po čertu málo. V tom filmu poté vše šlape jako po másle, ať do velké míry ruční kamera Ivana Šlapety, které dokáže v průběhu jen více realističnost, nějaký ten skrytý výsměch tehdejšímu systému a především skutečně chytré nápady, které jen více definují, co je na humoru Cimrmanů dodnes tak výtečné. Především na Josefa Abrháma se jen tak nezapomene..... (17.05.2022)