Rozpustený a vypustený

Scénář: Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák .. Slepice vs. kachna. Bizarní detektivka v oblíbeném prvorepublikového střihu. Inspektor Trachta (Jiří Zahajský ve své nejlepší roli) je spolu s komisařem Ledvinou tím nejstylovějším vyšetřovatelem. (21.09.2008)

Je to fakt výborné, nicméně na plný počet to prostě nějak není. Nevím ani vlastně proč, ale prostě není. Humor je opět naprosto neskutečně geniální, herci jsou fantastičtí (až na Marka Brodského, který nijak fantastický není) a inspektor Trachta je navíc naprosto dokonalá postava a je škoda, že o něm Jára Cimrman nejspíš už nic dalšího nenapsal. Závěrečné zatýkání je taky lahůdka, stejně jako prohlídka kachní farmy v režii Srstky, Svěrákovo líčení osudné noci a každé slovo, které pronese Jiří Zahajský. Geniální záležitost, ale v porovnání s dalšími filmy dua Smoljak - Svěrák bohužel přecejen trochu zklamává. 88%. (09.02.2018)

Trachta: „Tak co řekla dál, Hlaváčku...” Hlaváček: „Seš nějakej zvědavej, hele...” Trachta: „No dovolte?” Hlaváček: „Ne, to řekla Vilma, ona je Vilma taková veselá...” Trachta: „Tak dál...” Hlaváček: „Vyšetřovaná: Jak se jmenuješ? Vyšetřující: Jindřich Hlaváček. Vyšetřovaná: Kolik je ti let, Jindro? Vyšetřující: Dvacet dva...” Trachta: „No, tak vaše nacionále bychom už měli ... co řekla dál?” Hlaváček: „Vyšetřovaná: Jestlipak už se holíš, mourku? Vyšetřující: Holím...” Trachta: „Mourku!” Hlaváček: „Dostala pohlednici od svého manžela ze San Franciska, že ji opouští a zakládá nový, lepší život...” Trachta: „No vida, Hlaváčku, konečně něco, doufám, že jste si to zapsal.” Hlaváček: „Nezapsal... Ona mi Vilma vzala tužku a strčila si ji do výstřihu.” Trachta: „A dál? Co řekla?” Hlaváček: „Hledej, šmudlo...” Trachta: „Šmudlo? To má být nějaký výslech?!” (25.08.2011)

Zásada č. 1: udělat si mezi podezřelými pořádek. Zásada č. 2: vnést mezi podezřelé zmatek. Zásada č. 3: je-li na místě činu univerzální dědic, vyšetřování prakticky skončilo. Zásada č. 4: nesnažit se být chytřejší, než inspektor Trachta. Zásada č. 5: k závažnějším případům policista zásadně nepřibírá rodiče. Zásada č. 6: i nesprávný příkaz je příkazem. Zásada č. 7: vyžaduje-li to situace, neplatí zásada č. 5 Zásada č. 8 (která neplatí jenom u policie): na světě je to tak, že jedni orají a vláčejí a druzí sklízejí. Vražda v salónním coupé je fakt dobrá, ale tohle, to je prostě parádní. Základní myšlenka je tady rozvinuta do skvělého detektivního příběhu a legendární inspektor Trachta tu má dostatek prostoru ukázat, jakej je to borec. Jeho metody jsou vskutku geniální. A nemusí ho hrát ani žádnej typickej vtipálek - Jiří Zahajský se do role perfektně hodí a nemusí se pitvořit a dělat fyzické gagy, aby byl vtipný. A vtipnej a originální je už název filmu - Rozpuštěný a vypuštěný, to prostě normální člověk nevymyslí. Hodně jsem slyšel, že si lidi stěžujou na obsazení Marka Brodského do role Hlaváčka, ale podle mě to je nesmysl. Já si v žádné roli nedokážu představit nikoho jiného (a to není nedostatkem představivosti), protože mi to přišlo dokonalé. Marek Brodský tu nesmělost snad ani nehrál (no, on ji doopravdy asi nehrál, chch). A těch hlášek, situací a dialogů, které jsou pro mě kultovní, je opravdu spousta. Jedna lepší než druhá. Jen zmíním pár: • "Držím ti palec." "Tenhle?" "Můžeš si vybrat." • Ječný, Ziegler, jak se drží za ručičky, chchch. • "Obavy, nervozita. Marné bušení na dveře koupelny. A potom kdosi navrhl - tuším, že jsem to byl já - aby se vylomily dveře." • "Teď mám, pane inspektore, pocit, že mi teče do bot." • Hodnocení Hlaváčka před rodiči jak při třídních schůzkách: "Taky pendrek mu moc nejde." • "Pán nemá cukr, Ferdo. Pozor, ať vás nekopne, přece jenom vás nezná." • "Bedříšku, proveď pány." "Kachny." • "Vy jste si teda vybral den. Zrovna když je tady zájezd. Eskymáci, za čepice už ne." • "Poznáte ho snadno, pánové. Nosí čepici tak na stranu, že jsem to v životě neviděl." Nejspíš nejznámější role Zdeňka Srstky je známá hlavně tím, že říká jen "Kachny", ale ve skutečnosti má ještě jakousi průpovídku na konci. (07.02.2020)

Pokud s odstupem času velkoryse přehlédnu topornost Brodského Hlaváčka (Bruknerova vrozená naivita to zkrátka není) a připočtu si dálkové řízení vozidla kulovnicí ("Já to řídím prvně"), všudypřítomné kachny ("Co to tady máte všude za ptáky?"), uzrávání podezřelých ("Šiju klobouky z pašovaného filcu"), rozdvojení Trachty s Václavem či deduktivní práci v křesle ("Jestli vás nějak rušíme, tak my odejdeme" - "My už pracujeme" - "Dobře si synek vybral"), tak dopadlo přenesení divadelní hry na filmové plátno k mé naprosté spokojenosti. (17.12.2008)