Děti na zakázku

Průměrná komedie, která pobaví hlavně díky duu Pešek-Plachta. Jediným čím se tato komedie Šlégla liší od jiných, je nápad utahovat si z tehdejšího ženského hnutí-což se v prvorepublikových veselohrach moc často nestávalo. Celkově jsou Děti na zakázku tou kvalitnější částí tehdejší produkce. Čěněk Šlégl byl navíc kvalitním řemeslníkem a to je na filmu vidět.. (01.06.2009)

Krásná ukázka postoje autorů k ženské emancipaci. Šlégl se vysmívá prvním feministkám a přestože zjednodušuje a je tendenční, činí tak odlehčeně a vtipně. Je to útok natolik rafinovaný, že ho spousta diváků nevnímá a jen se baví. Kdyby dnešní hardcore feministky mohly, tak by tento film rozcupovaly, zcenzurovaly, pixel po pixelu vygumovaly. "Žila byla princezna. Princové se pro ni trápili a chřadli, protože ona byla tak krásná, až se z toho člověku dělalo špatně...???...neskákej mi do řeči. Když teda chceš, tak teda až se z toho člověku dělalo mdlo. Otec, všemocný král si s ní nevěděl rady, protože se princezna nechtěla vdávat...byla takovej, jak říkáme...neřádíček. .... Princ ale poznal, že se nachází ve společnosti ošklivých dvorních dam, které kazí její mládí. ... Kdyby tvoje dvorní dámy vyhlížely jen z polovice jako ty, věz, že by přestaly být nepřítelkami mužů a první by se vrhly do jejich náručí. Nezáviděly by mužům jejich práci, nechaly by se samy obdivovat... ." Z toho je vám asi jasné, jak naše milá feministka dopadne. Já se přesto/proto dobře bavil. Duo Plachta, Pešek obstaralo dostatek vtipných momentů a ten obsah...to je pro mou generaci taky k zasmání. Další střípek do mozaiky... takhle jsme tu kdysi žili. Skoro čtyři *. (21.05.2024)

Skoro to vypadá, že Šléglovi po Jarčině profesoru zbyly peníze, tak se rozhodl s celým hereckým ansámblem točit ještě jeden film, ale jaksi nebyl čas a prostor na slušný scénář. Vznikl tedy zase jeden z pokusů dělat si legraci ze ženského hnutí. Nutno ale říci, že Gustav Nezval jako doktor Mandys dává nafoukané slečince v podání Hany Vítové docela slušné kapky, i když by jeden nevěřil, co se svým nadhledem a rozhledem zrovna na takové rozmazlené slečince vidí. Její závěrečné prozření a polepšení v cirkusových scénách je ovšem hodně přehnané. Průměrnou záležitost nezachrání ani sehraná komická dvojka Plachta-Pešek. (20.06.2009)

"Poslání ženy je trochu vyšší, než názory dnešních děvčat", slyší od maminky slečna Kočí, "škoda, že není televize, to bysme jí viděli s bradavicí na nose." Silný konverzační základ, scény z ordinace s občas mírně násilnými výpůjčkami od krále komiků, ♫ slušná hudba s místy neujasněnou náladou. Komedie se zápletkou, odvíjející se od zásvětního naschválu a moderních proměn postavení ženy ... a dá-li pámbu, vyvedeme koloušky, kozí mlíko a zeleninu máme z Malešic. Výborná Zd.Baldová, kamera Jos.Střecha. (19.01.2013)

Baldová opět dokazuje, jak skvělá herečka to byla. Vítová opětovně oslňuje půvabem, i když v jiných filmech ji to zaručeně seklo více, a Theodor Pištěk je zárukou kvalitního humoru (jeho babička vyprávějící pohádky je bezkonkurenční). Překvapily rovněž perfektní civilní herecké výkony dětí. Slabinou je pak scénář, který můžeme v prvorepublikových filmech neustále s menšími obměnami. Tedy dědictví za určitých podmínek, z kterých nastávají vtipné situace. Mírný nadprůměr, ale na čtyři to není. (17.03.2014)