Děti na zakázku

Baldová opět dokazuje, jak skvělá herečka to byla. Vítová opětovně oslňuje půvabem, i když v jiných filmech ji to zaručeně seklo více, a Theodor Pištěk je zárukou kvalitního humoru (jeho babička vyprávějící pohádky je bezkonkurenční). Překvapily rovněž perfektní civilní herecké výkony dětí. Slabinou je pak scénář, který můžeme v prvorepublikových filmech neustále s menšími obměnami. Tedy dědictví za určitých podmínek, z kterých nastávají vtipné situace. Mírný nadprůměr, ale na čtyři to není. (17.03.2014)

Oddechová veselohra s příjemnými hereckými výkony, ale mimořádně slabým scénářem a velkou dávkou mentorování. Bojovnice za práva žen je mladým zubařem dovedena k pravému poslání ženy, vdát se a vychovávat děti. Situace se zkomplikuje, když se do sebe zahledí i jejich rodiče. Čeněk Šlégl vytvořil tři velmi podobné veselohry se stejným hereckým obsazením (Nezval, Vítová, Pištěk, Baldová, Pešek, Plachta). Přičemž Děti na zakázku představují prostřední článek mezi výrazně lepším Jarčiným profesorem a výrazně slabšími Armádními dvojčaty. Komické situace obstarává pro tyto komedie vytvořená dvojice Pešek-Plachta, nutno říct, že si jim to daří celkem dobře. Ale pak zjistíte, že film jen rozehrál jednu komickou situaci a že se s daným osazenstvem dalo udělat víc. (10.02.2004)

Skoro to vypadá, že Šléglovi po Jarčině profesoru zbyly peníze, tak se rozhodl s celým hereckým ansámblem točit ještě jeden film, ale jaksi nebyl čas a prostor na slušný scénář. Vznikl tedy zase jeden z pokusů dělat si legraci ze ženského hnutí. Nutno ale říci, že Gustav Nezval jako doktor Mandys dává nafoukané slečince v podání Hany Vítové docela slušné kapky, i když by jeden nevěřil, co se svým nadhledem a rozhledem zrovna na takové rozmazlené slečince vidí. Její závěrečné prozření a polepšení v cirkusových scénách je ovšem hodně přehnané. Průměrnou záležitost nezachrání ani sehraná komická dvojka Plachta-Pešek. (20.06.2009)

Tento veselý film lze zařadit k dalším rutinním obětinám rozvrácené a po každém novém soustu hladovějící distribuci. Herec Čeněk Šlégl se chopil nabízené příležitosti a poté, co přinesl vlastní námět a napsal i scénář, usedl ještě do režisérského křesla. Šléglova komedie se měla jmenovat spíše Děti na zapřenou, protože k nejzdařilejším částem filmu totiž patří scény, v nichž dva zubní technici, dokonale sehraní popletové, roztočí bláznivý kolotoč pokusů co nejlépe schovat chumel dětí. Povedení bratři to všechno podnikají jen proto, aby výhodně oženili ovdovělého pana lesního i jeho vytíženého nevlastního syna. V hlavních rolích se po předchozích úspěšných filmech suverénně uplatnili Jindřich Plachta, Ladislav Pešek, Hana Vítová, Zdenka Baldová, Gustav Nezval i Theodor Pištěk. A protože nic se nejí tak horké, byla prostřednictvím tohoto filmu udělena důkladná lekce také všem feministkám a emancipovaným ženám. Nejlépe bude tu osmičku lokalizovat. – Co to je lokalizovat osmičku? – To se vytrhají zuby kolem, aby se to nešířilo. (04.10.2008)

Průměrná komedie, která pobaví hlavně díky duu Pešek-Plachta. Jediným čím se tato komedie Šlégla liší od jiných, je nápad utahovat si z tehdejšího ženského hnutí-což se v prvorepublikových veselohrach moc často nestávalo. Celkově jsou Děti na zakázku tou kvalitnější částí tehdejší produkce. Čěněk Šlégl byl navíc kvalitním řemeslníkem a to je na filmu vidět.. (01.06.2009)