Přítelkyně pana ministra

♫♫ Pak nechám si zahrát, písničku svou, o štěstí, o lásce, o očích dvou. To ale musí být, jen oči tmavohnědé, ty nikdo nedovede, víc míti rád. ♫♫ Strašně milá komedie, ve které Adina Mandlová a Oldřich Nový sice excelují, ovšem zároveň nepustí jeden druhého ani ke slovu, plus se pochopí až na úplném konci :) Líbí se mi však role Marvana, který za celý film neřekne ani pět vět. A přitom se celé tohle svízelné a zmatené, avšak současně, v tu samou chvíli skvěle eskalující neporozumění mohlo vyřešit již na začátku. Film na mne však definitivně nepůsobí jako nějaký slabší kousek z protektorátních snímků, ba naopak. Působí přesně jak jsem očekával - skvělým osvěžujícím způsobem, vyvolaným skvělou hlavní dvojicí Novým a Mandlovou. 5/5 (18.01.2023)

Typicky milá komedie pro pamětníky. Role Adiny Mandlové není překvapivě tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Musí vybalancovat pozici, kdy si chce zachovat čestnost (vlastně nikomu nelže), zároveň jí není proti srsti ze všeho něco vytěžit a ještě se celou situací, ve které se ocitla, dokáže pěkně bavit. Oldřich Nový jede svůj standard (je tedy výtečný) jako obvykle a casting samozřejmě neselhal ani v dalších rolích. Však to v té meziválečné a válečné filmografii měli s těmi typy ošéfované. V druhé části ale film ztrácí dech, proto jen mírně nadprůměrné hodnocení. (11.02.2019)

„To je krásné…a teď bych jen ráda věděla, co tady budu dělat…?“ - „No, to bych taky rád věděl…“ - „Prosím?“ - „To je přímo dojemné, jak se ženete do práce!“ Sekretářka, které přijde, že má málo práce, asi jiná doba…Přítelkyně pana ministra mě trochu překvapila tím, že Nový tu kupodivu nedostává tolik prostoru, jak by se možná mohlo zdát. A scény, ve kterých chybí, zábavností příliš neoplývají, spíš naopak. Problémem tohoto filmu totiž není brutálně jednoduchá zápletka (vypuštění drbu do světa), ale nedostatek humoru. Ten se (spolu s romantikou) vyskytuje totiž jen a pouze ve společných scénách Nového s Mandlovou, a to navíc ne úplně vždy. Někdy ta záměrná ostýchavost obou postav je ještě vtipná (hraniční „smích“), jindy u ní divák spíš rozpačitě zvedá obočí. Atmosféra je příjemná a František Paul odráží perfektní práci maskérů, ale humoru film nabízí prostě míň, za mě čistý průměr. „Je tu horko, hm? Neměli bychom jít chvíli na terasu?“ - „Tak pojďme!“ - „No, ale ono je to těžké…my tu totiž žádnou terasu nemáme.“ (28.07.2019)

Tahle komedie mě bere za srdce už kvůli tomu, že v sestavě Setlerů zpíval náš rodinný přítel Oldřich Kovář, na něhož si jako malý kluk moc dobře pamatuji. Trošku zidealizovaná je postava pana ministra, tak takového jsme tu za skoro třicet let tohoto režimu neměli. Ale jinak je film zasazen jednou věčnou myšlenkou, že totiž vědomí, že je někdo známý (nebo doklonce milencem) někoho tam nahoře, může dotyčnému změnit život, ať v dobrém nebo zlém. Mně se Nový a Mandlová v této komedii jako dvojice zdála podařenější než v Kristiánovi, kde byla Mandlová místy příliš unylá. Dobře jsme si tu také mohli všimnout, že Adina byla o půl hlavy vyšší než Nový. A Oči tmavohnědé - tu písničku si rád broukám. Otec Paul byl mimochodem jen o rok starší než syn Nový... A ještě faktická poznámka k pojmu "přítelkyně". Když se tu v devadesátých letech tento nepěkný pojem zavedl namísto "milý, milenec, partner" apod., dost mě to dráždilo a i dnes mám pocit, že je to pojem vzniklý dost nepěkně z anglismu "girlfriend". A pak jsem si uvědomil, že ve vyšších vrstvách se tohoto výrazu používalo už za 1. republiky. Tedy ovšem jen pro hoch společnost. (18.02.2018)

Rutinně natočená konverzační komedie ze zlaté protektorátní éry českého filmu ( nacisté filmová studia štědře podporovali a v té době ještě měli z čeho ). Se skutečným životem neměly tyhle salonní projekty nikdy nic společného, ale to je koneckonců podstatou úspěchu filmových projektů i dnes...Na přijatelnou úroveň povznáší tenhle film ironický nadhled Adiny Mandlové a herecká profesionalita J. Marvana. Celkový dojem 50 %. (18.05.2007)