Vôňa ženy

(Moze obsahovat spoilery) Americka verzia ma sice prilis nedostala, zato tato povodna ano. Tam kde sa remake snazi zaposobit slovami (resp. preslovmi :)), tu vas dostane len samotny pohlad na mlciacu tvar hlavneho predstavitela, ktora dokonale stelesnuje cele jeho utrpenie.Ak nepocitam Osvietenie, nevidelsom ziadny iny film, kde by boli tak posobive staticke zabery na tvar herca. Sam zastavam nazor ze film by mal predovsetkym rozpravat obrazom a nie slovami. V tom najviac previsuje original americky remake. Co sa tyka hlavneho predstavitela, aj ked Al Pacino za svoj skvely vykon dostal dokonca oskara, na Vittoria Gassmana, v tomto pripade nema. Vrocholom filmu je zaverecna scena, ked Fausto zostane bez pomoci a ked sa snazi vyjst z domu po dvoch krokoch bezmocne upadne na zem a je nuteny si napriek svojej hrdosti pripustit, ze bez pomoci druheho nedokaze zit.. Jedina vec co mi vadila bol rychly odchod jeho sprievodcu, ktory tym akoby stratil podstatu svojho ucinkovania. (treba spomenut skvely soundtrack). (9/10) (04.05.2007)

Nejprve jsem viděl americký remake Martina Bresta s Al Pacinem. Při vší úctě k velkému Alovi tento snímek Dina Risiho je o třídu výš! Jak píše uživatel Pohrobek, tvůrci se nebáli smíchat vážné téma s humornou stránkou a vyvarovat se zbytečného sentimentu, ke kterému téma přímo " svádělo ". Zatímco celý remake odtáhl Al Pacino a já si říkal, že si nedovedu představit lepší výkon, tak se musím za svá slova dodatečně omluvit Vittorio Gassmanovi, který se role slepého a na jednu ruku ochrnutého kapitána Fausta Consula zhostil s bravurou a troufnu si tvrdit, že Ala na body jednoznačně poráží, k čemuž mu také dopomohl KVALITNĚJŠÍ SCÉNÁŘ ( silněji a rozhodně lépe zpracovaný příběh ). Co stojí určitě ještě za zmínku to je povedená hudební složka, výborný výkon Alessandra Moma jako Ciciho a krásná Sára v podání Agostini Belli. A zatímco sladkobolný závěr amerického remaku byl hodně nepovedený ( což je ještě jemně řečeno), tak tento konec zapadl přesně do duchu celého snímku a byl více než jeho důstojnou tečkou. (26.10.2009)

Herecký koncert Vittoria Gassmana, který se jako slepý kapitán Fausto cítí být v životě "pikovou jedenáctkou", je bravurní a Gassman je v tomto filmu naopak esem Dina Risiho. Snímku dodává půvab Agostina Belli a Gassmanovi dobře sekunduje mladičký Alessandro Momo. Melodramatická komedie je skvělou Risiho výpovědí o lidském handicapu a životních zkušenostech všech lidí v okolí slepého vojáka. (20.11.2011)

V.Gassman exceluje ve své pravděpodobně životní roli slepého a zmrzačeného kapitána, jenž pod maskou cynismu, poživačnosti a nenávisti k lidem skrývá vnitřní křehkost, nejistotu a obavu ze zranění citového. Risiho tragikomedii jsem měl vždycky rád (zejména ta "školení", která Fausto udílí svému mladému průvodci o lidech a světě) a mám ji ještě raději v původním znění, za což patří dík Levným knihám. (04.04.2007)

Velmi pěkný film. Nějaký příběh je zde spíše podružný, ten film stojí a padá na hlavní postavě, slepci Faustovi, ve fenomenálním hereckém ztvárnění (mého velkého oblíbence) Vittoria Gassmana. On tomu filmu a té postavě dodává neuvěřitelnou životnost a zajímavost (btw. tou vitálností mi vzdáleně mi připomněl hlavní postavu Almodóvarova filmu Rozervaná objetí), strhává na sebe veškerou pozornost, a je zcela samozřejmé, že je do něj ta mladá husička Sara zamilovaná. Z toho důvodu mi závěr filmu - cca. posledních 15 minut - přišel neuspokojivý - dokud měl Fausto nad Sarou navrch, bylo vše, jak má být. Když však v závěru odchází pokořený po jejím boku - a pravděpodobně odsouzený s ní strávit zbytek života - pociťoval jsem silnou nelibost. Agostina Belli mi zde navíc ani nepřijde nijak zvlášť hezká a film by se mi mnohem víc líbil, kdyby skončil tak, že by jí sbalil Ciccio, kterému jsem celou dobu fandil - protože tak by to v životě mělo být. Btw. americký remake mě absolutně nezajímá a opovrhuji lidmi, kteří ho vynáší do nebes a ještě se netají tím, že původní snímek Dina Risiho ani neznají. (14.09.2019)