Smrť v kláštore

Takový vykradený kompilát z Doyla. Ale Holme i Watson dobře zvolené typy, takové klasické, knižní. Slušně nadabovaní. Debata o shodě náhod, ale skoro každý na ni věří. Kromě Holmese, pochopitelně. Ten zná jen exaktní vysvětlení. Změní jeho názor mrtvý mnich? Holme věří v lidskou ruku, kněz v ďáblovo dílo. A krev a netopýry, či chcete-li upíry. „Jako pan Voltaire v upíry nevěřím, ale bojím se jich,“ říká výstižně Watson. Tvůrci alespoň dodrželi studené zimomřivé anglické barvy, šedobéžové a nahnědlé tóny, vlhké zdi. Lezavý chlad byl skutečně cítit. (23.01.2009)

„Na upírov neverím, ale bojím sa ich.“ Detektív Sherlock Holmes je jedinečná postava literárneho sveta z pera Arthura Conana Doylea (o.i. „Stratený svet“), ktorú - keďže vystupuje v množstve komplikovaných knižných prípadov – často vídavame na televíznej obrazovke. Matt Frewer (Snyderov ÚSVIT MŔTVYCH) sa znova, spolu s Kennethom Walshom ako verným Dr. Watsonom, predstavuje ako geniálny Holmes („Kým nie je prípad uzavretý, všetci sú podozriví.“) v ďalšom (po PSOVI BASKERVILLSKOM/2000) prípade televízie Hallmark, ktorý je predchnutý hororovou atmosférou, ktorá sa k týmto dvom vynikajúco sa vzájomne doplňujúcim postavám prekvapivo dobre hodí („Pes baskervillský“). Film trpí nenápaditým spracovaním (a príliš pripomína Ecovo/Annaudovo MENO RUŽE), ale veľmi inteligentný scenár a kvalitné dialógy sa starajú o divákovo pohodlie. (21.06.2008)

Ze začátku hutně stavěná atmosféra podpořená skvělými kostýmy se čím dál tím blíž ke konci hroutí až přejde jen v hloupou vysvětlovací scénu ne nepodobnou stylu Hercula Poirota (ale ten je mnohem inteligentnější a zábavnější). Je mi líto, ale takhle Sherlock Holmes nikdy nepracoval (i když taky vysvětloval). Neříkám, že je to špatný film, ale spousta věcí mi přišla jako zbytečných a překombinovaných, jen aby divák opravdu netušil, kdo je skutečným vrahem a aby ho mohl Sherlock na konci ve velkým stylu odhalit (což se až tak úplně nezdařilo). Jistě, ve většině anglických detektivek poslední doby máme dostatek informací až na konci příběhu, společně s vyšetřovatelem, ale jsou to fakta a informace, které se i ten vyšetřovatel dozví až v tu samou chvíli, jako divák. Ale tady ne. Sherlock sice odhalil zločince, ale na základě takových důkazů, že by ho poslal někam i ten nejbenevolentnější soudce a žádný soudný člověk by to podle toho nezjistil, ani kdyby mu je režisér a scénárista ukázali a řekli, že tohle vede správným směrem (nejvíc mě dostalo, když SH řekl, že to věděl už od začátku ale že si to potřeboval jen ověřit, a já se ptám: Tak proč teda všichni ti další mrtví?). Ale možná se pletu a Sherlock prostě není soudný člověk, když chodí v jezdecké čapce i po městě a v kabátě. Je zajímavý, jak se ta čapka k Sherlockovi vůbec dostala. Conan Doyle nikdy v žádné své knize ani povídce se nezmínil o čapce natož jezdecké. A je zvláštní, že filmyři se nikdy nezmiňují o jisté Sherlockově zálibě, s jejíž pomocí řešil své případy, a sice kokainu. Ano, Holmes je vášnivý užívač kokainu nitrožilně a kuřák opia v opiových doupatech té doby v Anglii, ale nikde o tom není ani zmínka, není to zvláštní? Jo, co se týká představitelů hlavních hrdinů, myslímm, že mohli být lepší. Doktor Watson nebyl o téměř dvacet let starší než Holmes, spíš byli vrstevníci a taky nebyl taková figurka, jak tady. Watson měl svůj mozek a mnohdy jen díky němu byly případy vyřešeny. (02.03.2006)

„Jak já mohu uspět tam, kde modlitby selhaly..?“ Sarkasmus Frewerův Sherlock v příjemné light-hororové atmosféře neztrácí, ale co jeho tradiční skepticismus? Tak nějak tušíme, že ani o něj nepřijde, ale jestli mu život zachránila Panna Marie, nebo inženýři razící tunel, to se musí rozhodnout sám.. Spoiler: Když režie českého znění zajistí, že divák zná pachatele dřív než Holmes, je něco špatně.. (13.08.2022)

Neodolal jsem a po skončení The Hound of the Baskervilles (2000) jsem se pustil i do dalšího ze čtyř detektivních příběhů, které natočila stanice Hallmark. I tento díl koketuje s hororovým žánrem, takže jsem se těšil, co si pro mě Rodney Gibbons připravil tentokrát. Novelu od Arthura Conana Doylea jsem nečetl, takže jsem neměl ani tušení, o čemže by děj měl být. No a zřejmě i díky tomu jsem si to užil o trošku víc, než Psa baskervillského. Tentokrát tvůrci zapracovali na atmosféře o malinko víc a hned to bylo poznat. Nečekejte však žádné nervy drásající situace, při kterých se vám budou ježit chloupky na těle. Opět je nám vše naservírováno tak nějak decentně – vždyť je to hlavně detektivka. Je ovšem pravdou, že první půlka filmu mě bavila více, nežli ta druhá. Především za to mohl onen ponurý kabát, v jakém nám bylo představeno osazenstvo a prostředí kláštera (kostela). Divák se tu seznámí s celou řadou vedlejších postav a vraždy následují docela rychle za sebou. Dokonce se tu místy objeví i potemnělá atmosféra (mysteriózní), ale to jen tak na oko. Režisér si chtěl hlavně pohrát s diváckou představivostí a proto nám z onoho tajemného vraha mnoho neukáže (pokud nepočítám závěr) a všechno se začne točit okolo pátrání, výslechů a skládání jednotlivých dílků skládačky. (05.05.2014)