Matka Kráčmerka

Ačkoli patřím k fanouškům humoru dvojice Pištěk-Nedošínská, tady musím chtě nechtě prohlásit, že jde o mizerný film. Pištěk sice hází jeden vtip za druhým, ale paní Antonie pořád brečí a brečí a Vítová tak děsně přehrává, aby byla tím rozkošným nablblým diblíkem (asi to po ní chtěli), že se celá zpočátku zajímavá komedie úplně roplizne v bohapustou nudu. Nakonec jsem se konce s vypětím sil dočkal. Jen díky slibnému začátku dávám 50%. (20.05.2012)

Naprostej hereckej koncert Antonie Nedošínské a Dódi Pištěka! To je neskutečnej uragán, co ti dva na plátně vyvádějí. Jako filmová dvojice jim to prostě perfektně sekne a proto toho filmaři využívali i u dalších filmů. Za zmínku stojí i bývalý hrabě v podobě Bedřicha Vrbského a jeho syna Ladislava Peška. To je teda taky pecka!! (10.02.2013)

Film silně kazí několik věcí: 1. Francek alias J.W.Speerger, který se svým ksiftíkem a tučnou postavou může úspěšně ztvárnit tak maximálně zloděje či jiného příslušníka lumpenproletariátu, ale určitě né dobrého nezaměstnaného dělníka, který nemá co do úst 2. Hana Vítová, která tradičně přehrává silně nesympatickým afektovaným způsobem (narozdíl od Nedošinské a Pištěka, kteří tradičně přehrávají způsobem silně sympatickým) 3. Pešek, který degeneraci a hloupost zkarikaturoval tak, že to už není vůbec legrační 4. příliš natahovaný děj s mnoha ne moc vtipnými dialogy a konečně bod č. 5, asi ten nejhorší, totiž zápletka s domnělým těhotenstvím Nedošinské. Tohle mi neměli dělat, jak jsem býval šťastný, když mi nepřišlo na mysl, že ta jejich filmová manželství nemusí být jen platonická... (30.05.2013)

Že Popelka Biliánová není žádný Shakespeare, je zřejmé, přesto ze všech těch poněkud naivních příběhů dýchá určitý nadhled a nefalšovaná láska k lidem. Kráčmerka vděčí za svou nesmrtelnost nedostižné Antonii Nedošinské a Theodoru Pištěkovi, kteří dokázali s obdivuhodnou trpělivostí a profesionalitou čelit zrádným nástrahám lecjakých literárních kýčů a jejich harmonizující celuloidová partnerství tvoří už cosi jako neodmyslitelnou součást národní mentality prvorepublikové společnosti. (03.10.2008)

Rychle nabyl, rychle pozbyl. I tak by se dala popsat situace tohoto příběhu, kdy chudá zelinářská rodina vsadí ve sportce všechny úspory. No a co čert nechtěl, vyhráli! Rovný milion! Jenže tak dlouho se se džbánem chodí pro vodu, až se ucho utrhne. A tak matka Kráčmerka příjde o zbytek peněz na vkladních knížkách. 75% (13.02.2013)