Madla z cihelny

Je to zcela jistě jeden z nejhorších filmů zlatého fondu první republiky, zároveň je to ale zajímavá příležitost k úvahám nad člověkem své doby. Především by mě zajímalo, kdo byl diváckou cílovou skupinou. Kdo se necítil uražený satirou na úkor chudých, kteří mohli své děti sotva uživit, byl přitom však dostatečně prostý, aby pro něj fiktivní přání aristokratických kruhů změnit svůj osud za pomoci toho, co je pro chudého přítěží, mohlo být vůbec dostatečně aspirtivní, a nakonec současně tak bystrý a otevřený, aby překonal výsměšný kontext předestřených majetkových rozdílů spojených napevno a úmyslně s mentální způsobilostí a stylem chování a byl ochoten přijmout, že množství peněz skutečně nemá vliv na dokonaný pocit lidského štěstí? Těžko soudit. Příběh prostinký až primitivní snad mohl nakonec nejvíc zaujmout udatné čtenářky červené knihovny pokročilého věku, které se ve vlastním životě nepotýkaly ani s jedním z nastíněných problémů, ale zvykly si oddávat se při četbě či v kině nejrůznějším, i hodně vzdáleným snům… ;) (01.01.2022)

Pohádka o tom jak chudá dívka ke štěstí a lásce přišla. Takový naivní příběh s velmi jednoduchou zápletkou. Film na svých bedrech nese opět skvělá Antonie Nedošínská, její hlášky neměly chybu, a samozřejmě Hugo Haas jako onen bohatý baron. Kupodivu tu Lída Baarová nebyla až natolik výrazná. Ale ta její afektovanost mi trošku vadila. (05.05.2021)

Zbytečně dlouhé, některé scény i na 30. léta se táhnou jak smrad (nebo med, podle libosti), zbytečně se spousta věcí okecává, která je všem jasná, a oni si to ne a ne nějak naznačit, aby nakonec místo srdceryvné usmiřovací scény následoval šílený střih o pár let později... Postavy se často chovají jako pitomci, a pokud jde o tu část jakoby Pygmalion, tak Falešná kočička je daleko zábavnější. Co je tristní, že chvílemi tu nefunguje ani charisma Hugo Haase (ačkoliv si myslím, že většinu těch fórků, vtípků, dvojsmyslů a skvělých střihů vymyslel on), ale to jen proto, že prostě nemá co hrát. Příště by to možná chtělo méně scenáristů a více střihů a údernějších dialogů. Nejlepší scénou tak je nadávající sluha, naopak sólo Lídy Baarové, kde ke konci vysvětluje, jak nikomu nezáleželo na jejím srdci, jen odkrývá, jak afektovaně hysterické hraní předváděla, a že herečkou byla asi tak jako Aňa Geislerová (jakože Aňa fakt herečka není, spíš jen hérečka). (02.06.2018)

Film z jiné doby, film pro jinou generaci, která tu už není, tedy film pro pamětníky. Už se na něj dá dívat jen jako na takový výlet do minulosti. Jak asi žila šlechta za první republiky v porovnání s obyčejnými lidmi. Jak ve jedné světnici bylo 12 dní, co se nosilo a jak krásní veteráni tehdy jezdily. Jenže to včetně toho krásného zámku, kde se točilo, je tak už vše. Pro mě je Madla z cihelny nudným prvorepublikovým filmem, který táhne Hugo Haas s obarvenými vlasy na šedo, aby vypadal o hodně starší, než mu je. Naopak začínající Lída Baarová tu působí velice toporně, jako by vůbec nevěděla, co má hrát a říkat. Její strašný herecký výkon ještě znásobuje příšerný střih, především ve scéně, kdy Hugo Haas vstoupí do světnice, aby se seznámil s Baarovou. [1210. hodnocení, 47. komentář, 60%] (02.05.2021)

Ze začátku jsem byl z této rozverné komedie úplně nadšený. I když to slovo v souvislosti se starými českými filmy nerad požívám, tak musím napsat, že tolik skvělých "hlášek" jsem už hodně dlouho neslyšel. Navíc se mi mimo Huga Haase velice líbila Lída Baarová, jejíž Madla z cihelny je ... prostě Madla z cihelny. Nakonec mé 100% hodnocení rozbil přeci jen předvídatelný konec a fakt, že zápletka je příliš tradiční a banální. (19.11.2003)