The Reluctant Grandfather
Réžia:
Vladimír SlavínskýKamera:
Jan StallichHudba:
Roman BlahníkHrajú:
Oldřich Nový, Raoul Schránil, Ferenc Futurista, František Paul, Antonie Nedošinská, Věra Ferbasová, František Krištof-Veselý, Běla Tringlerová (viac)Obsahy(1)
Továrník Richard Osten (O. Nový), který se ke svému postavení vypracoval od píky díky své pracovitosti a podnikavosti, si zásadně odmítá přiznat, že už přichází do let. Nejhorší chvíle prožívá, když pomyslí na to, že jeho syn Jiří (R. Schránil) z něj jednou udělá dědečka. A tak se Jiřímu snaží bránit v jeho milostných dobrodružstvích, a hlavně v navazování vážných známostí. Stejně tak odmítá přenechat Jiřímu vládu nad svými továrnami; sám si své bohatství totiž musel tvrdě zasloužit. Aby Jiří dokázal, že je stejně schopný jako tatínek, nechá se pod změněným jménem zaměstnat v konkurenční továrně jako obyčejný dělník. Díky pracovitosti a organizačnímu talentu to časem dotáhne až na jednoho z ředitelů. A dokonce pozná sympatickou švadlenku Toničku (V. Ferbasová), která se ve volném čase vzdělává, protože má taktéž své ambice… (Česká televize)
(viac)Recenzie (54)
Báječná veselohra s kouzelným hereckým obsazením, především Oldřich Nový válí, která bohužel trochu doplácí na hodně průměrný a lehce čitelný scénář, takže během ůvodních dvaceti minut přesně víte jak film dopadne, zkrátka ničím nepřekvapí. Nadruhou stranu viděl jsem "dědečka" poprvé a prakticky jsem se ani vteřinu nenudil a celý snímek mi rychle utekl. Mám však podezření, že při opakovaných projekcích bych se už tak nebavil. I přes tuto skutečnost "přitvrdím" a dám solidní čtyři hvězdy. ()
Oldřich Nový si tentokrát nezahrál velkého milovníka, ale spíše pomalu stárnoucího bohatého playboye, jehož syn mu chce dokázat, že i bez peněz a jeho jména se dokáže vypracovat na stejnou úroveň jako jeho otec. Vše se ale také točí kolem šikovných slečen a paniček, mezi nimiž hraje prim Věra Ferbasová v roli synovi milé. Film bohužel postrádá onen švih jiných velkých děl a především Raoul Schránil je sladký až běda. Celkově jde o příjemnou podívanou, která však klasikám typu Kristián nesahá ani po kotníky. ()
Stejnojmenná divadelní hra Františka Zavřela bývala svého času nesmírně populární – jak by také ne, když ji na jevišti svého divadla uvedl sám Král komiků Vlasta Burian. Definitivně ji proslavil ale teprve Slavínského film, v němž se objevila jiná velká hvězda – Oldřich Nový. Že nejde o žádný duchaplný příběh, je nabíledni a pro současného diváka je ta nastavovaná kaše plná standardních dějových klišé a venkoncem nesympatických postav téměř nestravitelná. Ovšem sám Zavřel byl (a dosud je) osobnost mimořádně kontroverzní. Tento životní outsider od mládí trpěl syndromem nepochopení a své krajně pravicové názory ventiloval prostřednictvím radikálních životopisných románů (pentalogie Polobozi). Konfliktní, přesvědčený o tom, že je zneuznáván, a že v české společnosti vládnou kliky protekcionářů, z nichž ta nejsilnější sedí na Hradě. Příčiny společenského neúspěchu nehledal v sobě a ve své nedostatečnosti, ale ve svém okolí plném nepřejících protivníků a nepřátel. Možná právě to jej nakonec vehnalo mezi aktivní stoupence nacismu v okupovaných Čechách... ()
Další z řady protektorátních pozitivních filmů, které oslavují práci a tvrdí kapitalisté jsou hodní a citliví. Průměrný snímek tradičně zvedá hlavně bezprostřední, živelná a energií sršící Ferbasová, aby ho vzápětí trochu srazila svým "človíčku", při kterém človíčkovi naskočí husí kůže i tam, kde žádnou kůži nemá. Schránil sice hraje vynikajícího kreativního konstruktéra, pro kterého není problém stvořit z revolverů soustruh, ale obyčejnou gumičku se používat nenaučil. ()
Natočeno již po okupaci Německem (ale ještě před zavřením vysokých škol na podzim 1939), a proto vpraven do červenoknihovní mírně humorné romance silný národní podtext - oslava českého průmyslu a šikovných rukou (nejen v téměř monologu Nového k Schránilovi, ale i vzáběrech do továrny a kariéře právě Schránila od píky). I když podle námětu fašizuícího autora, myslím, že diváctvo vidělo film jako nefašistický - v onom povzbudivém českém duchu. Přesto je film dosti toporný. ()
Reklama