Divoké včely

Když si chvíli v mysli pohrajete a zaposloucháte a se do zvuku jména "Bohdan Sláma"....no ještě jednou to zkuste a nechte doznít "Bohdan Sláma" ... už je vám jasné jaký ten film bude? Člověk s "obyčejným" a zároveň tak poetickým a zvučným jménem, je přímo předurčen k tvorbě jakou dělá. K úžasně lidským ,"obyčejným" a realistickým příběhům. Bohdan je i stejným přístupem podává. Takové jsou Divoké včely. Skutečným "obyčejným" příběhem , který se kolem vás nebo možná i přímo vám klidně mohl stát, pochopitelně za předpokladu , že jste alespoň nějaký čas pobyli na vsi a také navštívili nějaké ty tancovačky ( myslivecké a hasičské bály :-)). Divoké včely si na nic nehrají, nechtějí se líbit víc , ony prostě jsou a ten zbytek je na vás..... (10.10.2008)

Plus za zvednutí odhozené rukavice venkovské tématiky, jejíž tradice se českým filmem táhne už někde od Marijky nevěrnice přes Všechny dobré rodáky nebo třeba Intimní osvětlení. Plus za výstižné vykreslení zkušenosti „městské náplavy“ s návštěvami rodné hroudy i za obraz porevoluční vesnické reality se spoustou přesných postřehů (a bez laciného výsměchu). Plus za „vágní“, nedějový scénář, dobře sloužící vyjadřovanému. Plus za Tornádo Lue. Jediné větší mínus za herectví Miloše Černouška – koncepci chápu, ale to mě nezbavuje dojmu neumělé topornosti, ve svém důsledku vlastně pitvoření, na rozdíl od většiny ostatních přítomných hereckých i nehereckých výkonů, které pro mě vyznívají autenticky. A ještě jedno menší mínus za místy bezradnou kameru – ten film má velký náběh k lyričnosti, ale v tom směru mu citelně chybí výraznější vizuální stránka. — Doplnění z 4. 11. 2015: včera odvysíláno v TV v původním formátu 2,35:1, čili zase jeden film zmršený na DVD ořezem a dlužno k předešlému dodat, že v plné šířce mají ty záběry venkovské krajiny mnohem víc kouzla a interiérové kompozice jsou rafinovanější, než se z DVD zdálo. Žádné tři a půl *, poctivé čtyři, ne-li víc, a pocit, že tenhle film by si zasloužil „znovuobjevení“ (nebo minimálně nové důstojné vydání). (22.01.2013)

„Víš, jaká budu za pár roků?“ - „No?“ - „Tlustá, blbá, spokojená.“ - „No.“ Divoké včely jsou podobné Štěstí a Venkovskému učiteli, jak tématem, tak i kvalitou. Zas jde o hořkou tragikomedii z vesnice a Slámovi se musí nechat, že tohle specifické prostředí a jeho atmosféru prostě vylíčit umí. Stejně tak místní postavičky. Ať už šlo o šílený ženský kolektiv, babičku-gamblerku popíjející zelenou, výdělečnou vdovu, Liškova Krále popu a mnoho jiných. Vyloženě slabý je snad jen Matonohův pošuk (ten nejen jakoby nepatřil na vesnici, ale tak nějak vůbec do celého filmu). Všechny postavy však spojuje fakt, že se skoro předhání v tom, na kterou z nich je zoufalejší pohled. Každopádně mě bavily, stejně jako ty jejich duchaplné dialogy. Místy filmu sice trochu dochází dech a sem tam nějaký ten vtípek vyšumí do ztracena, ale přesto jsem se převážně bavil a hodnotím solidními 4*. „Zajímá mne…jestlis přemýšlel o tom, o čem jsme mluvili naposled.“ - „A o čem jsme mluvili, tato?“ - „O potřebě vertikality.“ - „Tak…tak o tom jsem nepřemýšlel.“ (06.06.2017)

Miluju tento film. Viděla jsem ho už asi 10x a nikdy mě neomrzí. Do Jiříkova, kde se film točil, to nemám z domova daleko a tak mě nic nepřekvapilo, ani babky popíjející zelenou, ani rádoby solidní babička Pavla Lišky hrající automaty. Překvapilo mě jenom, příjemně samozřejmě, jak trefně dokázal Bohdan Sláma tuto drsnou realitu zobrazit, přišlo mi, jakoby natočil film o naší vesnici. Vilhelmová, Liška a Dušek byli tak přesvědčiví, až to vypadalo, že byli stejně jako Zdeněk Raušer nalezeni přímo v zapadlých koutech severní Moravy. Pro hodně lidí to bude film o ničem, ale pro mě je pravým opakem, všeříkajícím filmem ze života a o životě, s veškerou krutostí a beznadějností, kterou život přináší, obzvláště když žijete na tak „bruntálním“ místě. 26.11.2006 (26.11.2006)

Ten, kdo žil alespoň chvíli mimo satelitní městečko v nějaké české vesnici, cítí a ví, že Bohdan Sláma ve svém celovečerním debutu nepodvádí, ani nelže. Jeho film je tak autentický, že jsem ve svém okolí při jeho prvním zhlédnutí byl schopen identifikovat téměř všechny postavy z něj. Je to sice mírně stylizovaný, ale velmi realistický obrázek zapadlého a polozapomenutého světa, o kterém si lidé z Prahy myslí, že už ho dávno odnesl čas. Je pravda, že je to obraz posunutý tak do data vzniku tohoto snímku, dnes již se situace hodně mění, ale zajeďte si někdy na hasičský ples někam do Sudet či navštivte třeba jen na pár hodin takový Květušín na hranicích vojenského pásma Boletice...a náhle budou kolem vás chodit postavy z této trpké komedie. Nedějovost je záměrným tvůrčím prvkem, jelikož přesně odráží zakonzervované bezčasí zobrazovaného prostředí. Sláma navíc exponuje panoptikum postav, většina z nich je sociálně či existenčně handicapovaná, jediné, co je spojuje, je silná síť sociálních vazeb, které také určují pevnou společenskou roli. Výčet je skutečně přesný - ten, který dokázal z daných poměrů odejít (Marek Daniel), arogantní sebestředný macho (geniální Jaroslav Dušek, v té době ještě na mediální vlně), vesnický frája, který se vyzná, umí se otáčet a má před sebou zajištěnou budoucnost (dokonalý Pavel Liška), nepraktický a ve svém konání směšný zhrzený intelektuál - ,,zapadlý vlastenec" (Cyril Drozda), mladá pohledná, ale dosud svobodná matka (Vanda Hybnerová), neustále vitální a rázná postarší dáma atd. atd. Co odlišuje Slámův vynikající a popisný debut od podobně tematicky usazených lidových komedií Troškových? Především upřímnost, neokázalost, syrovost, doslova antikomerčnost... Tam, kde chce Troška především populisticky bavit své publikum, tam se Bohdan Sláma snaží cosi popsat, na cosi poukázat, zachytit genia loci, vydat svědectví... To samé dělali režiséři české nové vlny, zvláště pak Miloš Forman, který, stejně jako Sláma, jako místo, kde se nejlépe zobrazí vesnické charaktery (tedy dojde k dějové katastrofě), vnímá taneční zábavu (potažmo tedy hasičský ples). Sláma ji inicioval dokonale (to stejné zopakoval později i ve Venkovském učiteli) a je to, podobně jako v Hoří, má panenko, umělecký i dějový vrchol filmu. Pod rouškou zábavy se něco pozvolna mění...i když možná vlastně ani ne... Nehledě na to - taneční ,,číslo" lokálního Majkla (dostávající rychlým vývojem děje úplně nové konotace) je skutečně silným obrazem... Tak kdyby už nic jiného, tak jsou Divoké včely v tuzemsku filmem s tím nejoriginálnějším hudebním doprovodem - kde jinde zaslechnete slovenské lumeny Tornádo Lou či neodolatelnou coververzi Hlavsových Muchomůrek od zábavové kapely Pohodovka?:-) Podobné filmy: Indiánské léto, Mistři, Hoří, má panenko, Venkovský učitel, Utrpení mladého Boháčka, Intimní osvětlení, Dým bramborové natě (16.11.2006)