Cesta na jihozápad

Velmi zajímavý film, když víte, že jde o český pokus o western. Podle mě nedopadl film špatně, já mu dávám slušné tři hvězdičky. Podhůrský si zde zahrál jako dodnes v žádném jiném filmu. Karmine, film byl natočen především v asijské části Ruska (viz. titulky), a v žádném případě není film Poklad na stříbrném jezeře levný western (je to navíc spíše dobrodružný film), vystupuje tam spousta herců, koní a je to dost akční. Navíc stál Poklad přes 3 miliony západoněm. marek - na tu dobu (1962) velice slušné prachy. S Cestou na jihozápad to srovnávat opravdu nelze. (29.01.2007)

Čekal jsem křeč a on to byl docela obyčejný příběh o tom, jak parta chlápků honí jednoho dědu s truhličkou domnělého zlata. Zlato plodí Zlo, to je celá myšlenka. Mladičký Jiří Strach a drsný pistolník Jiří Schmitzer. Myslím, že atmosféru Yukonu se povedlo docela vytvořit, jak jsem vyčetl z titulků, točeno na Altaji, kamera výtečná, příroda též.70% (04.06.2015)

Jako western tenhle film moc nefunguje, všude je cítit sever a východ, ne Divoký Západ. Nechtělo se mně věřit, že jde o český film, protože ze všech filmů, které jsem zatím viděla, se mu scenériemi, atmosférou i tempem podobaly jen lotyšské dokumenty o Sibiři. Ale přesto, že Cesta na jihozápad nepasuje do žánru, který chce reprezentovat, se mně moc líbila. Její tempo mně přesně vyhovovalo, a navíc má silný příběh s netradičně mladým hrdinou, úžasnou atmosféru a syrově krásné přírodní kulisy. Tedy více než jen kulisy, protože příroda tu dominuje každému obrazu. Je to film točený v krajích, kde je příroda všudypřítomná a mnohem mocnější než u nás, a je to na něm hodně vidět. Přístup k přírodě se mně tu vůbec dost líbil - ani tu nesloužila jako krásné kulisy, ani nedemonstrovala kraj, který film ukazuje, ani s ní hrdinové nemuseli tvrdě bojovat - prostě tam byla a bylo jí hodně. V tomhle ohledu myslím film dobře zobrazil život zálesáků, kteří byli s přírodou srostlí. P.S. Teď jsem se dověděla, že předloha od Jacka Londona se odehrává na Aljašce, takže ten sever je naprosto v pořádku. (02.05.2011)

Cesta na jihozápad je další z Československých pokusů natočit western. A také poslední předrevoluční film pánů Zdeňka Sirového a Jiřího Křižana. Co lze přičíst k dobru je to, že filmaři vyrazili mimo naši zem, aby se jim podařilo zachytit věrohodně okolí. To se vcelku povedlo. Také herecké výkony nejsou špatné. Film se opírá o předlohu v podobě povídky Jacka Londona. Ten napsal řadu knih, ale tahle povídka k nejslavnějším logicky nepatří. Točí se totiž pouze kolem pronásledování jednoho postaršího chlápka s klukem, kteří opatrují jistou krabičku. A pánové pistolníci ani přesně neví, co v ní je. Film neobsahuje žádné extra napínavé scény, úchvatné drama či nedej bože přestřelky. Je to prostě dobrodružný film, ale k westernu má daleko. Nicméně to není úplný průšvih. Skoro bych řekl, že je škoda, že dnes se u nás nikdo o nic podobného nepokouší. (28.10.2022)

Westernů nebylo, z pochopitelných důvodů, v bývalém Československu natočeno mnoho. De facto se dají spočítat na prstech jedné ruky a jmenovat by většina z nás dokázala asi jen jeden, ten kolalokový. Cesta na jihozápad je tak vlastně velkou výjimkou, jedná se navíc o western čistokrevný a hlavně i povedený.  Báječné exteriéry, tehdy sovětské pohoří Altaj jakoby Skalistým horám z oka vypadlo a lom v České Americe jako lokace taky skvěle zapadá.  Už úvodní scéna s cválajícími jezdci svému žánru ostudu nedělá a atmosféru londonovské dobrodružné vyprávěnky se rozhodně podařilo vytvořit. Kaubojové jsou dostatečně drsní i osobití, Jirka Strach nepůsobí jako dětský hrdina trapně ani otravně a osudový závěr fanouška žánru nezklame. Čtyři desperáti na koně nasedají. (20.06.2022)