Čierni baróni

Pomocný technický prapor (PTP) bol špecifický útvar Československej ľudovej armády do ktorého boli zaradené politicky nespoľahlivé osoby. Slúžili bez zbraní, vykonávali ťažkú fyzickú prácu a nosili čierne výložky. Tieto jednotky boli činné v rokoch 1950 až 1954. Film režiséra Zdenka Sirového z roku 1992 je značne odľahčenou a hodne zábavnou sondou do života mladých brancov, ktorí sa stretli v pomocnom technickom prapore. Na dva roky sa z nich stali "Čierni baróni". **** (01.08.2016)

Černé barony mám rád. S atmosférou 50. let sice nemají až tak společného, ale je to snímek satirický, idylizující, a tak je ho třeba i vnímat. Je to film doslova zahláškovaný dobovým patosem, který Švandrlík zjevně ovládá mistrovsky, je to film plný výtečných herců i neherců, je to skvělý souhrn skečů a vskutku pitoreskních charakterů z dobového panoptika. Vše provedeno s lehkostí, samozřejmostí a uvěřitelností. Dobrá komedie. (20.04.2006)

Tohle, pány a dámové, dovedu odvyprávět pěkně od začátku do konce včetně všech hlášek a to s důrazem na detail a barvu hlasu a něktéré scénky i pantomimicky předvedu. A knížku mám tak načtenou, že vám klidně z fleku udělám seminář o tom, kde všude se film od knihy odklání. Na závěr bych se rozhovořil o tom, co ve filmu z knihy ještě mohlo být navíc a co tam třeba mohli vypustit, pak by byl prostor pro dotazy, nějaká svačinka a pak bychom se rozešli. Vy byste řekli, že to byl docela hezký večer. - - - - - Ano, takhle moc se mi Černí baroni líbí. (23.10.2012)

První co mě opravdu utkvělo v paměti z tohohle díla, byl herecký koncert Miroslava Donutila alias poručíka Troníka a jeho nezapomenutelné dotazy: „Kontrolní otázka soudruzi- Co udělá náš dobře známý samopal vzor 24, když ho ponecháme na větru a dešti?? No?" vojín Vločka: "Zrezaví,né vole" Troník: "Zrezaví správně, a co hlavně? Koroduje, vy tupci!!!“ (17.11.2009)

Obtížně zfilmovatelné stěžejní Švandrlíkovo dílo bylo pro zesnulého režiséra Zdenka Sirového velkou výzvou, a on se jí chopil se ctí, i když snímek přes všechny svoje kvality zůstává ve stínu své slavné knižní předlohy. Největším úskalím pro film bylo herecké obsazení, a zde to funguje tak napůl, protože literární postavy měly svou specifickou životnost, která je ve filmové podobě hodně znásilněna, ale vybraní herci nehrají špatně, i když slovenština Pavla Landovského není zrovna vždy přesvědčivá a Kefalín Ondřeje Vetchého má něco do sebe. Herci ve vedlejších rolích však byli překvapivě životnějšího charakteru, a takový Hamáček Jiřího Schmitzera má punc opravdovosti, stejně jako generál Václava Postráneckého. Konec filmu však vyznívá zbytečně lacině a Josef Dvořák svou roli neustál a nehodil se sem, stejně jako tragický konec, který se vůbec neslučuje s celkovým pojetím filmu. Ale ta odvaha, pustit se do zfilmování tohoto díla, se musí ocenit. (22.01.2009)