Psané ve větru

Vůbec se nedivím, že je Douglas Sirk oslavovaným králem melodramatu, obzvláště toho v 50. letech. Jeho práce s technicolorovými barvami je chvílemi pozoruhodná a právě v takovýchto momentech jsem neměl problém přijmout zvolený žánr, a to, co se přede mnou odehrávalo, jsem vnímal spíše jako film, ve své nejryzejší a nejhodnotnější podobě.Takhle na mě ale fungovaly pouhé úseky snímku, a když jsem se v průbehu děje trochu více zamyslel nad tím, co sleduji, nedokázal jsem se přenést přes určitou plytkost a patetickou sentimentalitu, kterou v sobě tenhle filmový žánr nutně skrývá. 5/10 (20.08.2018)

S Douglasem Sirkem asi kamarádi nebudeme. Uznávám jeho řemeslné kvality (z technicolorových barev opravdu oči přecházejí) a práci s herci, ale nejsem cílová skupina pro melodramata. A hledat v nich údajný subverzivní podtext (viz např. závěrečná scéna, kde zkažená Marylee láskyplně hladí model těžařské věže :o)) mě upřímně řečeno moc nebaví. Na druhou stranu aspoň člověk ví, kde se inspirovali např. tvůrci Dallasu. (01.03.2008)

Sirk byl jedním z nejtalentovanějších řemeslníků, jací se v padesátých letech v Hollywoodu pohybovaly, a film Psané ve větru patří k jeho nejznámějším dílům. Film nepředstírá, že se jedná o nějaké hluboké umění, ale skvělé herecké výkony a Sirkova režijní zručnost mu zajišťují oblibu - tedy alespoň tu moji;oD. (09.01.2007)

Melodrama není psychologické drama, víc v něm tlučou srdéčka, stékají slzy, vyznání naráží na hradbu nepochopení, mužská ješitnost si žádá satisfakci. Láska, nenávist, bolest i radost se prodávají ve velkém balení. A v případě Douglase Sirka i poměrně luxusním balení, dodávám. Vždyť se jedná o nejvýznamnějšího žánrového specialistu americké kinematografie 50. let. Ten film je hvězdně obsazený a kdo má melodrama rád, nejspíš nebude zklamaný. Za sebe můžu říct, že bych dlouho pátral v paměti, který melodramatický snímek mě dostal - a Psané ve větru by to určitě nebylo. Celkový dojem: 40 %. (04.09.2014)

Tak po tomhle dávám Sirkovi druhou šanci. All That Heaven Allows byla jen ubrečená limonáda, ale tohle je zábavná, svižná, mnohem méně ubrečená limonáda se štavnatými vedlejšími postavami (vlastně jsou mnohem zajímavější než ty hlavní), atraktivním prostředím a fungujícími vypjatými scénami. A celé je to na 50. léta dost podvratné. Melodrama 50.let si začíná získávat můj respekt. (28.09.2008)