Reklama

Reklama

„Když člověk nic nežádá, je ze všeho dárek.“ Příběh lásky, která rozkvetla na špatném místě a ve špatnou dobu... Mladý německý voják Ernst Graeber strádá na východní frontě. Po několika letech se konečně dočká vytoužené dovolené a rozjede se do rodného města. Namísto domova však nachází jen ruiny, o jeho rodině nikdo nic neví. V rozbombardovaných ulicích potká bývalou spolužačku Alžbětu a začne se s ní scházet… Americký režisér dánského původu Douglas Sirk vyrůstal v Hamburku a s Německem jsou také spjaty začátky jeho tvůrčí dráhy. Prosadil se jako režisér melodramat a hudebních snímků, zejména dvojicí titulů s populární švédskou zpěvačkou Zarah Leanderovou K novým břehům (1937) a La Habanera (1937). Pak odešel do exilu a v roce 1939 získal smlouvu v Hollywoodu. Vrcholem jeho tvorby je série melodramatických filmů z padesátých let, jež realizoval pro společnost Universal. Dva z nich, Nádhernou posedlost (1954) a Psáno ve větru (1956), uvedla v minulých letech i Česká televize. Nyní divákům přinášíme i jeho předposlední film – adaptaci světoznámého protiválečného románu E. M. Remarquea, který si ve filmu dokonce zahrál roli profesora Pohlmanna. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (41)

eLeR 

všetky recenzie používateľa

Tiež si myslím, že prevedenie príbehu z knihy do filmu sa asi vydarilo, keďže Erich sám vo filme hral. Ja si to ohodnotiť netrúfam, pretože knihu som čítala asi 25 rokov dozadu. Tak akurát romantiky a aj toho vojnového tam bolo. Padlo tam kopec múdrych myšlienok s tým správnym poslaním. Hlavné herecké duo sympatické a Kinski nesklamal, mal tam len štek, ale zase bol za odporného. ()

Chrysopras 

všetky recenzie používateľa

Už jen vidět samotného Remarqua je zajímavou devizou tohoto díla. Z dnešního pohledu to místy působí trochu naivně, ale to mi neubíralo na dojmu. Možná naopak, protože dnes by se jistě šlo po mnohem větší realističnosti na úkor onoho vztahu uprostřed války. Příjemné herecké obsazení a zajímavé scény jako například ta z luxusního podniku, kde zábavu skoro nevykolejí ani shazované bomby. Jediný co mě lehce rušilo byla ta angličtina, když celý film byl o Němcích. Jo a knihu jsem nečetl... ()

Reklama

Pohrobek 

všetky recenzie používateľa

Jedná se o adaptaci světoznámého Remarqueova románu Zeit zu leben, Zeit zu sterben. Jak už název filmu napovídá, tím že bylo sloveso leben nahrazeno slovem to love, mělo být řečeno, že namísto obecných nesnází válečného života, byla specielně vyzdvižena obtížnost praktikování lásky a jakéhokoli bližšího vztahu. Jako válečný film nic moc, jako romantický celkem ujde. A hlavně - spatřit hrát samotného Remarquea, v poměrně velké roli, to se nikde jinde nevidí. ()

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Jeden z největších autorů protiválečné literatury si v tomto filmu dokonce i sám zahrál. A vůbec to nebyl průšvih. Tato adaptace věrně vystihuje základní myšlenku románové předlohy, která si klade otázku, jak těžké je být členem národa, který všichni nenávidí. Obstojný rozpočet umožnil nejen barevné zpracování, ale i několik scén, na nichž se vyřádila demoliční četa. Gavin v hlavní roli působí hodně sympaticky, takže až na poněkud křečovitý závěr není snímku co vytknout, ()

kinderman 

všetky recenzie používateľa

I na malé ploše (začátek filmu) se Sirkovi podařilo působivě zprostředkovat syrovost a bezútěšnost východní fronty (rok 1944), John Gavin je výborně obsazen do role slušného Němce (příslušníka wehrmachtu), ale proboha, když pro scénu dojíždějícího večírku u Ernestova bývalého spolužáka Bindinga angažoval režisér dvě krásné herečky (blondýnu a brunetu) a svlékl je do spodního prádla (černého a bílého), proč se pak věnoval jen blondýně a tu druhou nechal povalovat se mimo záběr na předložce ze lví kůže? Celá práce s kontrastem vyšla úplně vniveč. ()

Galéria (52)

Zaujímavosti (5)

  • Režisér Douglas Sirk, který se narodil v Německu dánským rodičům, začal svou kariéru natáčením filmů pro německé Ufa Studios, ale během nacistického režimu ze své země uprchl. Když byl tento film natočen, Sirk nemohl používat studia Ufa, protože se nacházela v sovětském sektoru okupovaného Berlína. Proto se studiová práce prováděla v Central Cinema Company Studios ve Spandau. (sator)

Reklama

Reklama