Posledný tanec

Jeden z nejlepších dokumentů, jaký jsem kdy viděl. Já ani vlastně basketu neholduji, přesto mě každá epizoda maximálně nadchla a těšil jsem se, jaké záběry, fotky, informace mi přichystá ta další. Několik dojemných sekvencí se také našlo a jsem rád, že jsem mohl trochu blíže poznat život jednoho z neznámějších sportovců, kteří chodili po této planetě. Díky za skvělých deset hodin mého života! (27.07.2020)

Těžko věřit, že zřejmě nejlepší počin, který jsem za posledních asi pět let zhlédl, bude zrovna dokument o basketu. Jakožto ročník '90 si Jordanovu éru pamatuji, a vybavuji si, jak dokázal pobláznit i nebasketbalový svět. Je fakt, že aby si divák tohle dílo naplno užil, je asi potřeba znát basketbal aspoň zčásti (vědět, jak se v NBA hraje play-off, co je rebound atp.), ale to nepovažuji za chybu. (22.06.2023)

Jeden z nejlepších dokumentárních, sportovních a vůbec televizních pořadů všech dob. Protože tohle se stalo a Michael Jordan je dodnes jen jeden svého druhu. Pro ty (tedy minimálně mě), co vstávali v devadesátkách v jednu ráno, ladili TVP1 a učili se polštinu na finálových sériích s Michaelem Jordanem, je The Last Dance sedmým vítězstvím Chicago Bulls. Obrovská radost, že to vůbec vzniklo. Na prvním místě ze všeho, co tvoří tu kvalitu, radost z tlaku na pilu a snahu o dokonalost - v dokumentu i ve skutečnosti. Jordanova a Bulls éra změnila nejen basketbal, ale i kulturu, fenomén sportovních celebrit, sebevědomí afroameričanů, mě přivedla k basketbalu, uvedla mě do světa, kde existuje naprostá oddanost svému koníčku a kde excelence na tom postavená může ovlivnit řadu oborů od obuvnictví po televizní zábavu. Za mě fakt špica, šest hvězd, protože jsem to ve svém marginálním světě taky prožil a taky mě to ovlivnilo. A to jsem zažil jen nano vzorek toho, čím tehdy žili fanoušci v Chicagu. Dokument nám to dal okusit. Michael Jordan je ikona, a na jeho pouti je možné najít množství paralel zajímavých pro sportovce (komunita basketbalistů, fascinující Karl Malone, který jde celým autobusem popřát vítězi), manažery (přístup Phila Jacksona k Rodmanovi), nadšence a fanoušky (jak jejich posedlosti vycházel neuvěřitelně vstřícně M.J. vstříc a jak ho to množství zároveň muselo unavovat) a týmové hráče, kteří jsou dvojkou (Pippen) nebo silnou individualitou (Rodman), mají za sebou válku (Kukoc) nebo stejnou tragédii v rodině jako Michael Jordan (Kerr). Bylo to skvělé a nebylo to povrchní. Fakt dík! :) (24.05.2020)

Jako kluk jsem viděl Space Jam...asi stokrát. A od té doby je pro mě Michael Jordan sportovní modla, ačkoliv jsem basket nikdy nijak zvlášť nesledoval. Po Bryantově tragické smrti jsem měl chuť si zavzpomínat a tenhle dokument přišel v ten správný okamžik. Přijde mi nespravedlivé, že se další legenda, Kobe Bryant po Last Dance (jeho účast zde jsem skutečně nečekal) již v žádném cyklu osobně neobjeví, jelikož ta retrospektiva, kontext a osobní rovina, o které M.J. v každém díle vypráví, je k nezaplacení a škoda, že nepřišel první na přetřes on (doufám, že budou další dokumenty!). Jenomže on zkrátka Michael musel být ve všem první. Poslední představení je vrchol dokumentaristiky jako takové. Dokonalá rešerše a zpracování těch nejzkušenějších lidí z ESPN s celosvětovou distribucí Netflixu, díky čemuž je onen dosah daleko za hranicí Spojených států, ostatně jako již dnes NBA obecně. Pro hráče samotné musí být strašně ubíjející hledět do kamery v každé minutě kolem zápasu a dlouho po něm, dokonce i v kabině. Ale díky tomu a privátním záběrům ručních kamer máme my, fanoušci, nezapomenutelný a nevyčíslitelný pohled za oponu daného sportu, respektive onoho týmu, jemuž se dokument věnuje především, zlaté éře Chicago Bulls. Je skutečně obdivuhodné, kolik celebrit i mimo basket se povedlo rozmluvit před kamerou a jak se to, i díky naprosto dechberoucí hudbě, v posledních dvou dílech korunovanou přesně padnoucími známými skladbami, povedlo skloubit dohromady. Nyní je ta doba skutečně nezapomenutelná, ačkoliv bych, kvůli neustálým skokům během celých 10 dílů a 5ti týdnů, časovou osu ani náhodou nesložil dohromady...10/10! (18.05.2020)

Televizní událost roku? Minimálně. Dokonce se mluví o tom, že LD může být pro basketbal a sport jako takový podobnou událostí jako tomu bylo v připadě Dream Teamu z roku 1992. Last Dance nenabízí pouze unikátní záběry z dob, kdy se hráči a souteže s medii tolik nebratříčkovali. Unikátní je i celkem pohled na věc MJ23 kako hrdina i psychopat v jednom. Časová osa jednotlivých událostí jako spojitost. Dříve upozaďovaní spoluhráči a jejich bolesti i slasti ve stínu toho nejvyššího. Skvělá práce a oprávněný hit. (24.05.2020)