Posledný tanec

Tady asi není ani co zmiňovat. Basket nehraju a ani se v něm nevyznám, ale znám ty ikony a jejich úspěchy. Je to hlavně o Jordanovi, kterej na svých bedrech dokázal utáhnout a ještě vyšvihnout jak Chicago Bulls, tak samotnou NBA. Skvěle udělanej dokument, kde se člověk i něco dozví, pokud není úplnej ignorant. 5* a.k.a 100% (24.05.2020)

Poslední představení je naprosto precizní dokument, který svým obsahem a zpracováním jen těžko hledá konkurenta. Člověk by řekl, že Netflix na této minisérii pracoval už od samotného začátku, že záběry z poslední sezóny jsou dělané přímo Neflixem za účelem vydání naprostého masterpiecu v době coronavirové, v době, kdy jsme bez sportu. Ale tohle dílo ani nepotřebovalo gradování a užitek z faktu, že sport je momentálně nedostatkovým zbožím. Jde prostě a jednoduše a vybroušený skvost. (22.05.2020)

Vůbec bych se nedivil, kdyby se nakonec Poslední představení v místním žebříčku vyhouplo úplně na příčku nejvyšší. I když ho nelze brát jako čistokrevný seriál, ale spíše jako dokumentární ságu. Ságu o asi nejlepším basketbalistovi historie, alfa alfě, černému Ježíšovi, Michaelovi Air Jordanovi, který tenhle na první pohled "tuctový" sport dokázal v dobách své největší slávy zpopularizovat tak, že se z něho stal jeden z nejznámějších lidí na zeměkouli. Těchhle deset dílů sleduje jeho basketbalové začátky, vítězství a prohry, jeho draft do NBA a pak hlavně jeho působení v týmu Chicago Bulls, kde se zapsal nesmazatelnou stopou a postupně během let pomohl tenhle průměrný tým vyzdvihnout až na úplnou špici NBA a vybojovat hned několik ligových titulů. Samozřejmě, že už je to přes dvacet let a všechno jsem si nepamatoval, proto jsem byl moc rád, že jsem si to po tak dlouhé době zase trošku osvěžil. A musím teda říct, byla to jízda! Hlavně poslední zápas a poslední minuta, to je něco, co se jen tak nevidí a teď už můžu s klidem říct, že ani nezapomíná. Možná byl Michael Jordan až moc tvrdý ke spoluhráčům, občas sázel, nebo měl jiné neřesti, ale to je mi dnes úplně jedno. Pro mě bude navždy spjat jako basketbalista, který udělal pro zviditelnění toho sportu víc, než kdokoliv jiný před ním. A to je pro mě osobně ta nejlepší vizitka. (19.05.2020)

Když jsem seriál a jeho hodnocení viděl poprvé, tak jsem byl hodně skeptický a nemohl jsem uvěřit, že by The Last Dance mohl dosahovat takových kvalit jak se psalo, tak jsem se rozhodl to zjistit a je to mistrovské dílo. Seriál diváka pohltí hned od 1. minuty a drží až do konce. Minulost Bulls a Michaela Jordana znám, ale neznal jsem např. Scottieho Pippena nebo Dennise Rodmana a jejich minulost, takže bylo skvělé překvapení to, že i třeba v nějakém díle se věnovali i jim. Seriál je extrémně v jistých částech emocionální a tím, že to je dokument a vypraví to samotní hráči, tak to působí na diváka neuvěřitelně skvěle. Soundtrack v seriálu byl neuvěřitelně skvělý. The Last Dance je prostě masterpiece a nemyslím si, že tento rok vyjde něco lepšího.  10/10 (20.05.2020)

Vždycky půjde v mém případě o extrémně vychýlené subjektivní hodnocení. Takže přehlédnu mimo jiné fakt, že Jordanova účast v projektu byla podmíněna "mít vždy poslední slovo" (pokud chtěl okomentovat tvrzení někoho jiného z vystupujících, mohl - typicky třeba Isiah Thomase, se kterým se upřímně dlouhé roky nemají rádi). Navíc je třeba uvědomit si, že značka Michael Jordan dalece přesahovala a stále přesahuje nejen basketbal, ale celý sport a jde pravděpodobně o největšího a nejslavnějšího sportovce všech dob. Mohl si tedy klást v podstatě jakékoli podmínky. Nikdy v případě takové persony nedostanete autorizaci k projektu, který by měl ukazovat jeho zásadně stinné stránky, nebo jednoduše ty, které by mu nebyly po chuti. Tím pak tvar může dostat nádech onoho "stalo se to vůbec?" [==] Pravděpodobně se už nikdy nebude opakovat obdobná příležitost, jakou dostal filmový štáb u Bulls během sezóny 97-98, kdy mohl sledovat jejich Poslední tanec. A přesto je celá dokumentární série z větší části hlavně o Jordanovi, což je zcela pochopitelné. Žádný jiný sportovec neměl tak unikátní kariéru s tak jedinečnými "highlights", které pro zainteresované během let naprosto zklasičtěly - vítězná střela při finále NCAA 1982, nováčkovská sezóna 84-85 a titul ROY, zlomenina nohy v průběhu sezóny 85-86, postup do playoff na poslední chvíli a bodová exploze (rekord 63 bodů je platný dodnes) v zápase proti Celtics, dominance v sezóně 86-87, "The Shot" proti Cavaliers, první three-peat 91-93, první retirement, baseballové intermezzo během sezóny 93-94 a části 94-95, "I'm back!" a "Double-Nickel Game" proti Knicks v sezóně 94-95, 72-10 run v sezóně 95-96, resp. 87-13 včetně playoff, "Flu Game" (ze které se vyklubala údajná otrava jídlem) a "The Last Shot" a druhý retirement. Ne, to není, film, to byla kariéra Michaela Jordana, jehož dvojsezónní labutí píseň za Wizards už netřeba více zmiňovat. [==] MJ byl mým dětským hrdinou, mým vzorem. Vzbudil ve mně vášeň pro soutěžení, pro sběratelství. A ačkoli jsem o to coby teenager postupně přišel, vše se opět vrátilo a už těžko někdy zmizí. Dojmologie out. Trochu promyšlenější komentář snad někdy později. (18.05.2020)