Nikdykde

Neverwhere neboli Nikdykde není adaptací stejnojmenné Gaimanovy knihy. Naopak tenhle seriál je starší a Gaiman svůj majstrštyk psal na základě svého scénáře. A jeho fantazie se zdá být bezbřehá, když v knize vytvořil moderní oddyseu se spoustou popkulturních odkazů, kdežto původní seriál nejvíce trpí tím, co u BBC velmi zaráží - levná výprava. Ve své fantazii si při četbě rozhodně vykouzlíte něco daleko epičtějšího... (15.12.2004)

Dost lidí tu vytýká seriálu přílišnou "televiznost". Což na první zamyšlení je trochu hloupost, když seriál je televizní záležitost, ale budiž. Já si naopak myslím, že v rámci možností se autorům povedlo skvělé dílko, které má dobrou atmosféru, slušné herecké výkony a rozhodně udrží divákovu pozornost a pobaví. Gainman je prostě hustej týpek. (29.12.2008)

Kniha je výborná, bohužel seriál už tak nepůsobil. Všechno je moc útržkovité, hlavní hrdina je nesympatický, na druhou stranu markýz a především pan Vandemar na mě udělali dojem. Něco tam chybělo, vůbec mě nezajímalo co se stane v příští scéně, jen jsem pozorovala jak někam jdou. Uvidíme, třeba tomu dám někdy ještě jednu šanci. (19.04.2012)

Nedavno jsem cetl knizku Neverwhere, ktera me vylozene nadchla a pote co jsem zjistil ze to puvodne Gaiman napsal jako script pro serial musel jsem to pochekovat. Bohuzel veskera magie a atmosfera z knihy je zde pohrbena v televiznim low-budgetu a pochybnych hercich. Pribeh jako takovy je sice prevypraveny verne a temer doslovne, ale zpracovani je az na par vyjimek fakt bida. Jedine co si zachovalo naznak zminene magie je intro s grafikou Davea McKeana a hudbou Briana Ena. 4/10 (19.06.2016)

Seriálové Nikdykde mne nadchlo o něco méně, než Nikdykde knižní, byť seriál, respektive scénář, tu byl poněkud dřív. Těžko mu tedy vyčítat, že jsou to de facto pouze jakési ilustrace, jen by jaksi mohly být lepší. Zejména pánové Croup a Vandemar, kteří mi již při čtení přišli na jejich pověst dosti málo hroziví, tu vypadají vyloženě jako karikatury a to i přesto, že se s ničím (nikým) příliš neserou a mazácky hrají golf. Jen postrádají jakýsi Mamoulianovský rozměr. Dvířka vyloženě zklamala, Richard je příšerný, jediní použitelní jsou markýz a Islington. A po posledním díle ubírám ještě hvězdu, tohle není Neverwhere, to je Nimmermehr. Jediné, co tu opravdu stálo za řeč, byla nakonec hudba. (07.02.2014)