Napoleon a Jozefína

Nič historicky nepresnejšie som o Napoleonovi nevidel. Toto nie je že fikcia, ale možno aj zámerné nepravdivé zobrazenie postavy. Podľa tvorcov bol ustavične zamračený a vážny jak kravské lajno, no pri Jozefíne emočne úplne prepadal a váľal sa po posteli utápajúci sa v slzách. Problém je, že film je natočený dobre, herecky, kostýmovo, duchom doby. O to je horšie, že podsúva veci, ktoré sa nestali presne tak, ako ich ukazuje režisér. Už len vyhlásenie za cisára je ukázané akoby uzurpácia moci, pritom v plebiscite získal Napoleon 99,8% hlasov. Milióny boli za a pár jednotlivcov v celej krajine proti. A korunu si nenasadil (len) z pýchy, ale aby ukázal že štátna moc stoji nad cirkevnou. O seriáli by sa celkovo dalo toho povedať dosť, ale určite nie je pravdivou históriou. (10.01.2022)

No jo, typická televizní srágora s vykradenými válečnými scénami z filmů, kterým nesahá ani po kotníky. K uzoufání je plačtivá scéna při rozvodu a to nemluvím o abdikační scéně. Jaký rozdíl tohoto podání Napoleona a Napoleona v podání Roda Steigera v Bondarčukovo Waterloo, když se loučí s gardou. Ale fuj, jak vůbec můžu tato dvě díla srovnávat. Ty dvě hvězdičky dávám za kostýmní výpravu a kvůli Jacqueline Bisset, pro kterou mám slabost. Josefína ale vypadala zcela jinak, ostatně jako všechny zde ztvárněné postavy. U Amíků je ale dávno známé, že si s takovými detaily nelámou hlavu. Stejně tak s historickými fakty. Já si u jakéhokoliv díla o Napoleonovi ověřuji jeho serióznost podle toho, zda bude omílat lež o tom, jak se Napoleon korunoval na císaře sám. Tady to bylo obzvláště nechutné! Tak znovu všem těm, co stále a dokola omílají tenhle omyl šířený zprvu korunovanými hlavami a poté převzatý všemi levičáky i pravověrnými republikány. Císařský titul Napoleon získal v národním plebiscitu, kde asi jen 300 lidí ze 3 mil. hlasujících bylo proti. Korunu tedy při korunovaci převzal Napoleon od Papeže a posadil si ji na hlavu jako symbol toho, že mu jí dal francouzský lid!!! (01.06.2010)

Ano, není to historický seriál, je to historická limonádka jednoho z režisérů, který natočil třeba seriál Sever a Jih, a taky to má stejnou romantickou atmosféru. Ač je to víc romantická a mnohdy naivní představa o době Napoleona, já tento seriál mám rád, právě pro svůj romanticko-historický pohled. A Josefína je mi sympatická. A je to taková sonda do doby po Francouzské revoluci právě z jejího pohledu. Navíc tu máme z počátku i období, kdy Napoleon sedí ve vězení. (07.08.2022)

"Nemilujete mne? - Ne. - Milujete mne? - Ne. - To je jedno." Třídílná série věnovaná vztahu Napoleona Bonaparte a Marie-Josèphe-Rose de Tascher de La Pagerie mne zaujala poměrně slušným hereckým obsazením, "pružnou" historickou věrohodností i hravostí některých dialogů. Celkový dojem však z mého úhlu pohledu nijak nepřekročil průměr snímků založených na promenádování se v kostýmech. (10.01.2018)

Romanticko dobrodružná minisérie, která se v prvních dvou dílech (cca do roku 1800) drží poměrně věrně historie, ve 3. části je už děj velmi zrychlený a zjednodušený, možná by stálo za to zachovat tempo vyprávění a přidat jeden díl. Jsou zde odchylky od reality převážně s cílem zdůraznit Josefíninu roli v různých událostech (naprosto nereálné zobrazení Marie Walewské, Josefínin naznačený vliv na aféru vévody d´Enghien atd.). Nelíbilo se mi ztvárnění korunovace a ten slovní doprovod ("Korunuji..." atd.), to bylo nesmyslné. Z postav vzhledově neodpovídá Junot, Talleyrand (přesto, že Anthony Perkins jeho povahu vystihuje dobře) a Fouché, ostatní představitelé nejsou špatní, zvlášť při srovnání s jinými "vážněji" míněnými napoleonskými filmy. Velmi pěkné ztvárnění atentátu v ulici Saint-Nicaise, i když následné události jsou už zhuštěné (mezi atentátem a popravou vévody d´Enghien uběhly 4 roky, zde to působí jako týden...). Celkově je to ale velmi pěkná podívaná, s hezkou hudbou, kostýmy, reáliemi a se sympatickými hlavními představiteli. (31.03.2022)