Charley Varrick

Bývalý pilot letadla se vydal na cestu bankovního lupiče. Po jedné akci, ale ztrácí manželku a snaží se zbavit peněz mafie. Je ale natolik chytrý, že plánuje dopředu. Walter Matthau sice vypadá jako strejda z autodílny, ale zdání klame. Po jeho stopě se vydává sadistický zabiják Molly, který má zásady pouze v mučení. Z každé situace se dá vybruslit. Sice jednoduchý příběh, ale natočen realisticky a s drsným vtipem. Respekt pro Joe Don Bakera za čističe Mollyho. Nejlepší je postavička lehce zvrácené důchodkyně, která si myslí, že ji chce každý znásilnit :-) (16.08.2010)

Slušná sedmdesátková kriminálka, jednoduchá a sednoucí jako facka, kterou v ní dá mafiánský zabiják místo předehry sličné fotografce, než ji ohne. Místy legrační tím, jak dělá ramena (viz. ta facka - ale takové už byly sedmdesátkové kriminálky, bez nafackování ženě to nešlo, ale ne, že bych si snad stěžoval), ale díky kvalitnímu obsazení a výkonům to ustojí. (12.11.2010)

"Charley Varrick" představuje rozkošnou masterclass ve vyprávění. Pojednává o titulním bankovním lupiči, jehož poslední prácička se vymkla plánu, a on tedy musí využít svou protřelost, aby ze všeho vyvázl a ještě po sobě zametl stopy. Stejně jako zdánlivě apatický, ale při tom uvnitř geniálně předvídající a plánující hrdina postupuje také scénář ve vztahu k divákům. S vyloženou radostí tak sledujeme jednotlivé nenuceně stylové figurky, kolem kterých film buduje naše očekávání, jak se asi v určité nevyhnutelně nadcházející situaci zachovají. Stejnou slast pak představuje všímat si, jak si film jakoby mimoděk připravuje půdu pro všechny nadcházející zvraty, respektive řešení nabalujících se peripetií. "Charley Varrick" tak ve výsledku uhrane jako bezprostředně ubíhající dobrá žánrovka s lehkým nadhledem, která ale šlape tak perfektně, protože je do nejmenšího detailu promyšlená a precizně zrežírovaná. (05.06.2022)

Přestože se jedná o nedoceněnou klasiku, je film řazen mezi dvacet nejlepších neo-noirových thrillerů 70. let. A je to film, z něhož se v pozdějších desetiletích hodně čerpalo, i když odkazuje na některé starší filmy o bankovních loupežích. A to je jeden z důvodů, proč je příběh a zejména charaktery postav dnes poměrně známé a vývoj děje do značné míry předvídatelný. Role bankovního lupiče se s chutí ujal Walter Matthau v domnění, že se tak zbaví nálepky komediálního herce. V době svého uvedení však film neměl zrovna na růžích ustláno. Mezi režisérem Donem Siegelem a Walterem Matthauem vznikly spory a zejména Matthau se o filmu nevyjadřoval příliš pochvalně. Studio Universal nakonec o film ztratilo zájem a brzy byl stažen z kin. Z dnešního pohledu se však jedná o vynikající filmařský počin Dona Siegela, který navazuje na jeho mimořádně úspěšný film s Clintem Eastwoodem Drsný Harry (1971). Siegel byl zkrátka úspěšný, a tak je osudu tohoto filmu věčná škoda. Matthau tedy v neobvyklé roli lupiče a drsňáka. Už to je samo o sobě přitažlivé. Navíc když bankovního lupiče nehledá ani tak policie, jako spíš mafie, které uloupené peníze patřily. Takový námět vždy vzbudí určité divácké sympatie a zvědavost. (10.02.2024)

Stylová a místy strašlivě krutá kriminálka, které neuškodila téměř braková nadsázka, ani lehká naivita. Vůbec nevím, proč si pořád myslím, že je Walter Matthau komediální herec, protož jsem ho viděl v několika thrillerech, a vždycky byl perfektní. Tady si zahrál protřelého zloděje, který má každý je ve všem o dva tahy dopředu. V detailech sice děj moc nedává smysl, jenže vynikající výprava všechny nedostatky zakryla. Na film se nádherně dívá, což by mohlo znít jako samozřejmost, ale ani omylem není. Kéž by takhle vypadaly všechny sedmdesátkové thrillery. (09.01.2023)