Kráľovstvo planéty opíc

Old schoolov= putování rozvratem a troskami civilizace s fajn atmosférou a docela likeable postavami, které ale sotva utáhnou 144 minut, ve kterých je děje objektivně tak na poloviční stopáž. Vizuálně je to velmi pěkné, potěší to lidi, co mají rádi původní Planetu svým komorním setingem a důrazem na spíš minimalistickou akci. Ale Noe není Cézar a Ball není takový baller jako Reeves, aby tomu dodal ten zvláštní apokalyptický nádech Úsvitu planety opic. Celkově ale důstojný příspěvek do kánonu. Jen škoda, že konec slibuje spíš variaci původní trilogie s o něco méně charismatickým protagonistou. (09.05.2024)

Popravdě, tohle jsem nečekal. Návrat po sedmi letech od završení novodobé opičí trilogie, navíc s novým autorským týmem a dějovým posunem o pár generací kupředu, to nemůže klapnout. To bude jenom ždímačka značky pro dvanáctileté kluky. Hovno. Od začátku do konce totální nářez, audiovizuální hostina jak z partesu, skvěle napsané a hlavně plnotučné dobrodružství bez mezer či hluchým míst. Něco takového už jsem v kině dlouho neviděl. Opulentností bych to přirovnal ke druhému Avatarovi, jenže u něj jsem po 120 minutách usnul (v kinosále!) a nic si z něj nepamatuju. Je až neuvěřitelné s jakou razancí do toho Wes Ball šlápnul a já už teď jenom natěšeně vyhlížím pokračování. [kino Luna, s Jonášem] (16.05.2024)

Jedna z nejlepších trilogií minulé dekády se konečně vrací a v trošku jiném stylu než jsme byli doposud zvyklí. Tentokrát se nesází na známé herce (vycházející hvězda Freya Allan pomine, teprve ji to čeká), ale čistě na australské lokace a přepíru cgi, které studio Weta digital vypolishovalo zase o kus dále a animace opic skutečně vypadají velice autenticky. Příběhově je znát, že Labyryntem ověnčený Wes Ball startuje minimálně novou trilogii a několik scénáristých rozhodnutí jsem zpochybňoval, ale věřím, že to za pár bude v celku koherentnější. Nyní jsem rád, že povinnou expozici máme za sebou a jsem zvědav, co nás ještě v sérii čeká dále. Léč předchozí díly jsou nepřekonány, zaděláno je na další povedenou trilogii. 140 minut je ovšem zbytečně moc (Úsvit si vystačil se 120ti) a místy jsem se i nudil a v úplně prázdném plzeňském kině (fňuk) šahal po telefonu. Snad příště tvůrci vyváží tempo. 7/10 (13.05.2024)

Wes Ball to zvládl. Dokázal připravit divákům kvalitní pokračování, jaký si trilogie s Cézarem v hlavní roli zasloužila. Představuje nám zde nový příběh, který se odehrává o 300 let po událostech předchozího dílu. Nový příběh je zajímavý a dobře se zde představily nové hlavní postavy. K samotným postavám jsem v průběhu filmu neměl, co vytknout. S postavami se zde dobře pracuje. Především bych chtěl zmínit záporáka Proximuse, kterého ztvárnil herec Kevin Durand (mohli jsme ho vidět v letošním hororu Abigail). Bohužel u něho zamrzí menší stopáž na plátně. Přesto si bral pro sebe každou scénu ve které byl. Herečka Freya Allan (nejvíce známá jako Ciri ze seriálu Zaklínač) zde ztvárnila hlavní lidskou postavu se kterou se zajímavě pracuje postupem filmu a než přijde závěrečná třetina její motivy jsou nejednoznačné a divák netuší, jak se zachová v dalších minutách. V čem je snímek nejsilnější je vizuální stránka. Zde si tvůrci dali opravdu záležet. Původní trilogie měla každým dílem digitální efekty u opic lepší a lepší. Nový díl má detailní záběry na digitální postavičky opět výborně do detailu zpracované. A nejenom postavy, ale také prostředí je fantasticky zpracované, až jsem si během sledování vzpomněl na herní The Last of Us. Sledovat tento film na velkém plátně byla zkrátka nádhera. Dostali jsme zde poctivou filmařinu do které byla vložena láska a srdce. Výprava filmu je parádní a kamera je pěkná. Je to ten typ blockbusteru na který se divák bude rád dívat zas a znova i díky samotné kráse (čtěte vizuálu) celého filmu. Wes Ball doručil poctivou podívanou, která v žádném případě nedělá předchozí trilogii ostudu a ukazuje se zde, že má Planeta opic pořád, co nabídnout. Není to sice, tak silný v emocích, jak by mělo být (závěrečná třetina je lehce uspěchaná) a chybí tomu ta špinavá atmosféra předchozích dílů a rukopis Matta Reevese se zkrátka nedá nahradit. Skladatel John Paesano vytvořil pěkný, funkční soundtrack, který si bere motivy z posledních dvou dílů trilogie a jeho hudba zde funguje. Podobně jako Wes Ball není Matt Reeves, tak John Paesano není Michael Giacchino. Ale víte vy co? Tohle srovnání je zcela zbytečné (slýchávám to často v recenzích). Nový tvůrci tomu dali nový směr a podobu a já si to užil. Osobně doufám v další díl, popřípadě celou novou trilogii. Má to náběh na zajímavé věci do budoucna. A pokud u toho bude zase Wes Ball zlobit se nebudu. Ba naopak. 8/10 (13.05.2024)

Ano, je pravda, že se poslední třetina dvěma předcházejícím nevyrovná, ačkoliv se o to vážně snaží, ale jinak se vlastně zopakovalo 13 let staré překvapení ze Zrození Planety opic, od kterého jsem také moc nečekal. Tentokrát jsme se totiž konečně dostali do fáze, kdy prim hrají opice a na lidi zbyly jen druhé housle (ačkoliv v pokračování to zase může být jinak), a je to skvělé. Triky opět čarují, postavy jsou díky nim stoprocentně uvěřitelné, příběh je zajímavý a prozkoumávání cizího, avšak povědomého světa má rozhodně své kouzlo (16.05.2024)