Vražda v hotelu Excelsior

Vydařená konverzační detektivka se spoustou podezřelých, oblíbenou "mordpartou" v akci (dojde dokonce i na monokl) a situací, která se s každým odhalením komplikuje. Napětí přitom šponuje také neskutečně vlezlá písnička, takže když se naposledy ozvalo "Zavři očka zavří" měl jsem už taky chuť vzít někoho po hlavě lahví od koňaku. Sequens vytvořil příjemně dobovou náladu, scénárista vybudoval napětí aniž by se potřeboval uchylovat k velkým akcím, a herecká elita vytvořila "pánům ze čtyřky" parádní partičku oplývající snad všemi myslitelnými nectnostmi a to nejen těmi charakterovými. (25.01.2012)

Další ze skvělých děl doplňkového kvadriptychu proslulého Markova a Sequensova seriálu HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO budí dnes údiv i obdiv nad tím, jak bylo možné v poměrně krátké době necelých pěti let natočit téměř dvacet skvělých filmů, z nichž ty barevné jsou nepopiratelným vrcholem celého cyklu. Nemá smysl pět na tomto místě ódy na skvělé postižení atmosféry hotelu ESPLANADE, takřka geniální stavbu, která dokázala jeho interiéry beze zbytku přenést do barrandovských ateliérů, či scénář nebo režii za to,s jakou bravurou se vyrovnala se zachycením doprovodného korupčního prvorepublikového prostředí v jednom z předních tehdejších pražských hotelů. O odvrácené tváři prvorepublikové demokracie jsme se v tomto pozoruhodném díle díky vraždě dověděli takřka vše. I o tom, jak fungovalo a působilo tehdejší maloměsto a jeho dobová "high society". Postavení policie bylo nepoměrně prestižnější; to, co si mohla dovolit "čtyřka", by bylo dnes nepředstavitelné. Svého Horáce Hogafoga z LIMONÁDOVÉHO JOEA vysoce povznesl mimořádným výkonem svého již tehdy vyzrálého herectví do výšin tentokrát smrtelně vážně - byť v ochranném obalu úsměvného nadhledu - Miloš Kopecký tentokrát v podobě umocněně hochštaplerského ředitele hotelu Hnízda. Osobně jsem opakovaně ocenil i půvaby - dnes už bohužel ryzoryze historické - obou dam: jak zesnulé Slávky Budínové, tak zvláště nedoceňované Mileny Dvorské. "Svět v šedomodrém" - i tak lze charakterizovat EXCELSIOR - je dílo nadčasově působivé a strhující. Určitě - po svém, osobitě, s nenapodobitelným svérázem svého pohledu i tématu - patří k historickým vrcholům naší národní kinematografie. (24.03.2008)

Klasika z Hříšných lidí města pražského převedená na filmové plátno neztrácí ani v celovečerním filmovém zpracování nic z nenapodobitelné atmosféry. Samotnému příběhu by se dalo leccos vytknout, ale celkové kouzlo prvorepublikových figurek a typického prostředí vonícího starými dobrými časy to bohatě vyvažuje. Příjemně odpočinková podívaná. (01.12.2020)

Mile mě překvapilo, kolik uživatelů zde trefně zhodnotilo současné rádobyherce. Je vidět, že v tomto názoru nejsem sám. To je obrovské plus všech starších filmů, nabízejí prostě skvostná herecká představení (třeba úžasný pan Lohniský tu má jen malý štěk, jak je u něho bohužel zvykem). K tomu kvalitní režiséři a scénáristé. Osobně tvrdím, že ještě v sedmdesátých letech jsme byli filmařská velmoc. Od osmdesátek to jde dolů, v novém tisíciletí už se pouze plácáme v bahně. Takže připíjím francouzským koňakem na starší filmy, ať nám ještě dlouho dělají radost... (07.11.2020)

Radu Vacátka si pamatuji spíš z vyprávění mých starších příbuzných a v dětství jsem o pár ukázek v televizi také zavadila. Moje první oficiální setkání nedopadlo nijak zle - hezky vystižená dobová atmosféra, herci ze staré školy (nejvíc se mi líbila Vinklářova postava - "To flambování, to bude asi pěkná prasárnička!"). Bohužel se na můj vkus vyšetřování příliš táhlo a v tomto směru bych asi víc ocenila formát hodinového dílu seriálového "Panoptika". (09.06.2019)