Dom milosrdných sestier

Dorothy Slaterová je správkyňa privátnej ubytovne pre vysokoškolské študentky. Je to stará, nepríjemná žena. Internátu vládne pevnou rukou. Sedem šibnutých študentiek, čo sú u nej ubytované, si chce z nej vystreliť. Ich hlúpy žart sa nečakane obráti na tragédiu. Nechtiac pani Slaterovú zabijú. Jej mŕtve telo ukryjú a akoby sa nič nestalo, usporiadajú rozlúčkový večierok. Počas neho ich však začne jednu po druhej likvidovať brutálny zabiják. Kto je tento tajomný vrah, ktorý chce pomstiť smrť Dorothy Slaterovej? ** (25.07.2016)

Ide o pohodový campus slasher a la 80. roky, ktorý evokuje nostalgickú spomienku na študentské časy a ovplýva trochu smutnou atmosférou absolventského večierku. Pop-rocková kapela, strieborná disco guľa, parket vedľa bazéna a v ňom plávajúca mŕtvola pani správcovej. V príbehu dominujú ženské postavy, tempo graduje iba pozvoľna, ale dej je premyslený a prakticky bez logických prešľapov. V tejto spanilej dámskej jazde sú obete (krásne študentky, rôzne typy) aj bodycount vopred dané, no agresor je neznámy (a tak to zostane aj keď film skončí). Práve mysteriózny opar, ktorý zahaľuje sériového vraha, príbehu najviac pomáha. Navyše, zabiják má svoj špecifický prejav, modus operandi, grif aj nástroj, skrátka niečo, čím sa dokáže odlíšiť. Aj vďaka tomu je Dom milosrdných sestier zapamätateľný slasher. V zobrazení násilia je spočiatku úzkostlivý a opatrný, ale s pribúdajúcimi minútami odkrýva čoraz viac. A na záver, ako čerešničku na tortu, pridá odvážnu gore scénu. A hoci som sa s podobným úkazom stretol v slasheri Curtains (vznikol tiež v roku 1983), film vo mne zanechal veľmi dobrý dojem. (17.12.2010)

První půlka osmdesátých let vyvražďovačkám hodně přála, jak po finanční, tak po kvalitativní stránce. House on Sorority Row je toho zdárným příkladem. Snímku nechybí poměrně chytrý scénář, sympatické bábovky čekající na popravu a tajemný vrah, jehož identita je odkryta v parádně gradujícím finále. Zabiják se docela činí a mezi jeho nejpůsobivější kousky patří hlava v záchodě. Nezaclání tu žádné mobily ani počítače, zkrátka naháněčka hezky po staru, jak to správný hororový fanda nejvíc ocení. Další z řady výborných slasherů (vzpomeňme například Black Christmas nebo Vrah Rosemary), který se překvapivě neproměnil v seriál. Což je nakonec vlastně dobře. A jeho oficiální remake z roku 2009 se silně nepovedl. (05.03.2011)

Miestami je film síce trochu nudný, hlavne kvôli neschopnosti režiséra nakopnúť príbeh dopredu, v konečnom dôsledku je to ale vynikajúci napínavý i strašidelný slasher. Môžu za to hlavne dve veci: lákavé školáčky v dome a najmä skvelý mysteriózny finiš. Pointa nie je nijako inovatívna ani prekvapivá, ale vyvrcholenie je veľmi schopne nakrútené, všetky fakty, ktoré sme tušili síce vyjdú na javo, ale v tom pravom slasherovom klišé nadávkovaní, že fanúšik musí slintať blahom. (02.05.2010)

Krásnej pohodovej osmdesátkovej slasher, který občas překvapí nějakou pěknou vizuální finesou. Spousta koček bez podprdy. Úžasnej power pop band 4 Out of 5 Doctors, jehož vály hrály na párty. Mořské prasátko! A hlavně hudba Richarda Banda, kterého mám hodně rád, ale tímhle filmem u mě stoupl do závratných výšin. Ta melodie pod závěrečnýma titulkama, to je soundtrackový nebe. (09.01.2017)