Metropolis

Rozporuplné.Nejde o remake Langova legendárního filmu,spíše o nový příběh ze stejného místa,který velmi často na legendu odkazuje.Ten nový příběh ovšem nefunguje zdaleka dokonale,je často chaotický,přeplněný postavami,z nichž se mnohé nestihnou pořádně prokreslit a využít.Filmu si ale velmi cením kvůli jeho skvostné vizuální stránce (zdaleka se nejedná o typické anime),skvělému vytvoření atmosféry víceúrovňové metropole,která žije svým vlastním životem a především,především kvůli fenomenálnímu závěru,ve kterém se obrazová a zvuková stránka slije do jednoho nepřetržitého a strhujícího proudu vjemů a emocí,který absolutně nemá obdoby.Film jako celek mi tedy zase tolik nesednul,ale některé obrazy se mi vryly do paměti nejspíše nesmazatelně.A to nakonec není málo. 75 % (07.11.2011)

Langův Metropolis je přes své stáří a absenci mluveného slova právem považován za jednu legend a milníků filmové historie. S tímhle japonským kouskem, který z jeho příběhu vychází, ale mám opravdu zásadní problém, který velmi dobře popsala moje oblíbená uživatelka Phobia. Manga styl animace je pro mě stejný problém jako pro ni, při sledování těch pohledných dětských obličejů okrášlených obrovskými kukadly mám nepříjemný pocit infantility a k tomu se druží i opravdu triviální dialogy a celkově dětský pohled na problémy, které by přitom měly oslovovat vyloženě zralé publikum. Postavy jsou absolutně nepropracované a bez špetky charisma a to jediné, co se filmu dá uznat k dobru, je hudební složka a kresba pozadí, která dobře zpracovává motivy futuristického industriálu. Jenže ani to mě nezachránilo od pocitu intenzivní nudy, kdy jsem musel vynaložit obrovskou energii na překonání mikrospánku. Anime mě skutečně míjí s několika mála výjimkami, které obstarává pan Miyazaki. Celkový dojem: 25 %. (01.01.2012)

Jestli mě tento novodobý Metropolis něčím zklamal, rozhodně to nebyla vizuální stránka, té nelze v zásadě nic vytknout a když si myslíte, že vás již nemá čím překvapit, přijde nějaká pošahaná, leč pěkná pasáž tvořena zjevně pod vlivem LSD. Jenže krása je povrchní a pomíjivá, proto – budiž příběh. Příběh zbytečně předimenzovaný a pro mě osobně zkraje srozumitelný hlavně díky hlavní (a jediné!) ženské postavě, jež v podstatě utekla z původního Metropolisu. Teprve v druhé půli začínají být věci jasnější, přehršel banálních příběhů méně významný a myšlenková vyspělost díla lépe patrná. Destruktivní finále, v němž se ty pestrobarevné orgie provoněné lehce filozofickým odérem slijí do jednoho miniaturního jezírka netušené hloubky, bere dech. Po zkušenostech s anime spoléhajících výhradně na svou výstřední pohlednost, případně podávajících příběh příliš „suši“ formou, byl Metropolis příjemně srozumitelným zážitkem. Nevyskakuji nadšením, počáteční chaotičnost, častá zkratkovitost a velmi zvláštně namixovaný soundtrack mi to v tom brání, přinejmenším některé výjevy bych si však rád zakonzervoval v paměti na vyprahlejší filmové časy. 75% Zajímavé komentáře: Fabienne, kitano, Madadajo, stub (22.05.2009)

Na začiatok tohto komentáru musím povedať, že Metropolis z roku 1927 jednoznačne odporúčam a je to veľmi dobrý film (link v zátvorke : Metropolis). To bol na začiatok offtopic a teraz sa sústredím na hodnotenie filmu. Najviac ma zaujala v tomto filme jeho hudba, ktorá je veľmi príjemná a pekná. Nesmiem zabudnúť na postavy, ktoré tu máme možnosť vidieť tie sú natoľko rôznorodé a tiež majú svoje rôzne záujmy, že idú dá sa povedať svojimi záujmami proti sebe. Príbeh síce nie je nejako extra zložitý, ale je podaný spolu s už spomínanou hudbou veľmi kvalitne a pútavo. Neviem čo presne filmu chýbalo, aby utešil moje chúťky po dobrom filme a teda možno viac filozofie by v ňom nezaškodilo na taký pútavo vykreslený svet a podobne. Teda no upresním svoj výrok myslím tým na výborný film, lebo Metropolis (2001) čo som videl, určite dobrým filmom je a bavil ma. (Hodnotenie 3,5) (14.04.2016)

Anime pocta slavnému němému velkofilmu je výborná. Z filmu dýchá retro nálada, ať už jde o výpravu (vzhled budov, ozubená kola, pára) či použitou hudbu (geniální scéna zkázy za doprovodu optimistického jazzu). Z původního děje zbylo hodně, ale byl posunut o tři čtvrtě století techniky a nepříliš pozitivních zkušeností, takže mnohé motivy dovádí dále či aspoň jinam. Ostatně zápletka kromě Langova filmu připomíná i Scottova Blade Runnera. Takže žádný tupý remake, ale svébytné umělecké dílo (90%). (11.11.2011)