Mestečko South Park

"Člověk buď umře jako hrdina, nebo žije tak dlouho, až se z něj stane padouch." To platí nejen pro "Temného rytíře", ale také pro seriály. Po čtvrt století má "South Park" za sebou ohromnou spoustu drobných i velkých zásluh - od úžasných vtipů, zběsilých zvratů i bravurního vyprávění, přes testování limitů televizní zábavy pro dospělé publikum a postupný vývoj technické produkce seriálu k týdennímu režimu, který dovoloval reagovat na aktuální témata, až po grandiózní proměny konceptu i vlastního světa a jeho pravidel (jako v geniální 14. sérii reflektující mimo jiné ony dark and gritty superhrdinské filmy). Jenže je také na místě si přiznat, že všechny tyto mnohé vrcholy jsou už věcí minulosti. Chtělo by se shovívavě říct, že se "South Park" nevyhnutelně stejně jako "Simpsonovi", které mnohokráte kritizoval, stal dalším věčně běžícím seriálem. Jenže nejde jen o to, že by se už okoukala novost, pokořily všechny hranice nebo otupělo publikum. Až překvapivě dlouhou dobu se výtvor Treye Parkera a Matta Stonea držel na vrcholu protože byl schopný se vyvíjet, proměňovat a sám sebe reflektovat. Nicméně v posledních letech se bohužel projevuje, potažmo hůře zastírá, že "South Park" už není progresivně obrazoborecký, ale prostě jen velkohubě drzý, a že status quo nenarušuje, nýbrž z něj žije a potřebuje jej pro své vlastní fungování. (21.08.2022)

Masová veřejnost South Park zná pro dvě věci. 1) vulgarita, 2) umírání Kennyho. Je to paradox, protože bez té první by se SP poměrně jednoduše obešel, a ta druhá je jednoznačně nejslabším prvkem seriálu. Naštěstí si to tvůrci sami brzy uvědomili, a od onoho nápadu po několika sériích upustili. Zbývá tedy už jen řešit odpověď na odvěkou otázku animované satiry. South Park nebo Simpsonovi? Za mě bezkonkurenčně žlutá springfieldská rodinka, protože ač se SP Simpsonovým v těch nejlepších dílech bez problémů vyrovná, i ty nejhorší díly Simpsonových jsou vždycky o třídu lepší než ty špatné díly South Parku. Těch je navíc mnohem větší procento, a jsou vyloženě o hovně (ať už doslova, jako všechny díly o tom vánočním či o Randyho "sracím" rekordu, nebo obrazně, jako komplet všechny díly o Ručníčkovi nebo drtivá většina dílů s Terrancem a Phillipem či o Kanadě jako takové). Parker a Stone ale mají nepopiratelný talent, a když si vezmou na paškál nějaký společenský problém, plodí nesmrtelné seriálové perly (Best Friends Forever o eutanázii, Eat, Pray, Queef o rovnoprávnosti žen, Timmy či Up Down The Steroid o postižených lidech, Cripple Fight o gayích, With Apologies to Jesse Jackson o rasismu, Trapped in the Closet o scientologii), velkým dílem proto, že názorově zastávají stanoviska vyplývající z dostatku selského rozumu, a relativně často mají šťastnou ruku i na díly, které žádný společenský přesah nemají, většinou v epizodách zaměřených na všeljaké parodie (LOTR, GoT, HP...)) či Cartmanovy šílenosti (Scott Tenorman Must Die či Tssst). Ke Cartmanovi jako takovému ovšem směřuje jedna z mých větších výtek, stejně jako Homer Simpson je v nejnovějších řadách až příliš hloupý, aby pobavil, zrovna tak Cartman je až příliš otravný a předvídatelný. Se South Parkem je to jako na houpačce, spousta kladů a spousta záporů, charaktery skvělé (hlavní čtyřka + Butters, Timmy, Wendy, Mr. Garrison, Chef) i úplně zbytečné (již jmenovaný Ručníček, Mr. Hankey, duo T&P...), vtipná, trefná a kousavá satira i nejhloupější pointy bůhvíodkud vycucané s humorem příliš nevkusným i na mě (a to mám pro věci nevkusné poměrně vysokou toleranci), a tak hodnocení logicky balancuje mezi geniální stovkou a zbytečnou padesátkou. (23.12.2013)

Zatímco u Simpsonů se stal pro mě humor v pozdějších sériích takřka fyzicky nesnesitelný, u South Parku to bylo přesně naopak. Ale není to jen humorem, i filmovým zpracováním dosáhly tyhle vystřihovánky někde až epických rozměrů a nápaditost se neztratila ani s trendovostí popkulturního komentáře. Přehodnocením po všech sériích, dabingu i originálu, posílám jasně do plných. (26.04.2014)

Před rokem jsem začal se šestou sérií SP, dnes jsem dorazil tu třináctou... a byla to slušná jízda. Zpětně působí ty první dávno viděné série jako hodně slabý rozejzd na ty další, čím dál tím lepší a lepší... přičemž vrchol bych viděl ve 12. řadě, ta 13. už je slabší než předchozí. Každopádně i tak, musím uznat že lepší kreslený seriál v americe nikdy nikdo nenatočil... a kdo v něm nechápe víc než jen příšerně animované a dementní sprosťárny, ten si nevidí dál než na špičku nosu (Ne, řeknu to jinak - je to debil :)) Satira geniální ve své absurditě, za hranicemi dobrého vkusu a slušného vychování, přesto ale chytřejší a morálnější než všechno jiné co kdy v televizi bylo. /// Poznámka na okraj - sedmnáctá řada v plném proudu a pořád je to geniální. (29.05.2006)

South Park u mě zakotvil jako kult hlavně v mém pubertálním věku. Nemohl jsem si ho nechat ujít a nastavoval si budíky, abych mohl sledovat seriál v těch šílených vysílacích časech (02:00) na Nově. Koncept celého seriál sází na pochcávku lidských vlastností. V každém díle si z nich utahuje a ukazuje jak jsou lidé neschopně zahledění, předpojatí anebo jenom hloupí kokoti. Celé je to jedna velká satira, sarkasmus a nadsázka. Hlavní postavy jsou legendární a v něčem dokonce předběhli Simpsonovi, kterými se celý seriál inspiroval. Teplý, zoofilní a pedofilní učitel Garrison je skutečný vrchol a baví mě nejvíce. V podstatě všechny hlavní postavy jsou karikatury skutečných lidí, které Trey a Parker v životě potkali, mnohdy zapadají skvěle do mého povědomí o učitelích a lidech, kteří si myslí, že jsou normální. Po letech už pro mě South Park není takovým kultem jako před osmi lety, ale přesto si ho občas pustím pro lepší náladu. Jeho vyprávění kde nadsázku, skryté narážky a vtipy dokáží pochopit i děti nad dvanáct let a zároveň se líbí lidem, kterým je třeba třicet, je úctyhodné. 85% 03.09. 2010 (03.09.2010)