Atentát

Spor o to, zda ATENTÁT měl být víc pojat dokumentárně nebo naopak hraně-umělecky, je tak trochu samoúčelný. Uvědomíme-li si, že film byl jako námět i jako scénář pojat a ještě v době natáčení vytvářen v době plné síly komunistické cenzury, vlády myšlenek o údajné reakčnosti, zradě a zbabělosti londýnské exilové vlády i Edvarda Beneše osobně a studujeme-li pozorně údaje o tvůrcích filmu (mj. o proslulé produkční skupině Bohumil Šmída-Ladislav Fikar), výsledný obraz, který takto vzniká, je působivější a značně odlišný od prvoplánových pocitů vzniklých ze zhlédnutí filmu. Nesporné gesto občanské odvahy v měřítcích této doby snad poprvé z blízka přiblížilo skutečnou tvář demokratického druhého odboje a tím spolukorigovalo stále převládající názor o rozhodném rezistentním druhooodbojovém příspěvku z východu a jeho podstatně méně závažném doplňku ze západu. Syrová, jakoby reportážní tvář snímku je pochopitelná i jako snaha nezkreslovat a vůle nepodléhat cenzuře tehdejší Hlavní správy tiskového dohledu víc, než bylo nezbytně nutné. Díky tomu i dnes tehdejší současnost filmu - tu dějovou i tu natáčecí a prvotně diváckou - můžeme plně prožívat a cítit jako také náš dnešek. A víc rozumět době, která je dnes již jen historickým faktem. (17.09.2007)

O tohle téma jsem se v jistém období značně zajímal. Film je jen nepříliš vydařené shrnutí mnohem složitějšího probému, kterým bylo počínání atentátníků. Na vývoj války neměl tenhle čin sebemenší vliv. Stál ale hodně lidí životy. Více by se Češi vyznamenali, kdyby sundali samotného Hitlera, na to by mohli být hrdí, ale me zabít nejvyššího úředníka v Zemi, co jezdil bez ochranky po pražských silnicích a byl snadným terčem....***(17.10.2010) (18.10.2010)

Atentát ťaží z atraktívneho námetu. S témou zaobchádza voľne a výsledok nie celkom napĺňa pojem historickej rekonštrukcie. Sequens, idúc aparátnikom po srsti, deformoval proporcie príbehu a sústredil sa na záverečnú časť ukrývania sa atentátnikov v kostole. Tá je nakrútená vynikajúco. Presvitajúce svetlo dotvárajúce atmosféru očakávania neodvratného konca, realistické prestrelky, ako aj pokus o rekonštrukciu duševných pochodov výsadkárov čakajúcich v podzemí kostola na neodvratný koniec, to všetko si zaslúži uznanie. Problémom je, že to bolo na úkor vykreslenia postáv a osudov atentátnikov, dramatickejšieho zobrazenia heydrichiády, ako aj zvýraznenia prípravy a vlastného vykonania atentátu, keď už je po ňom nazvaný celý film. Popritom sú vek hercov, Gabčíkova čeština a nadbytočnosť Canarisovej línie zanedbateľnými drobnosťami. (17.05.2011)

Pořád si nejsem jistý co mám dát. Tluče se ve mě fanoušek filmový s fanouškem historie. Chtělo by to o něco delší stopáž. Takhle to vedlo ke zbytečnému zjednodušování. A trošku mě štvala smrt Jana Kubiše, který zemřel na následky zranění od střepin granátů, a ne sebevraždou. Ale jak jsem již podotkl v komentáři k Hříšným lidem, jedná se o nejlepší film režiséra Sequense, které ještě doplňují nepřekonatelné herecké výkony většiny zúčastněných. Takže za 5*. (03.03.2009)

Atentát tak trochu doplatil na časovou souslednost s Anthropoidem, jež šel do kin cirka před rokem a kterého jsem tedy relativně nedávno viděl. Zpracování dané historické události je totiž v podstatě analogické, snad až na zde díky bohu vynechanou patetickou romantickou linku, tudíž jsem měl po celou dobu stopáže neodbytný pocit "Tohle už jsem někde viděl"... 80% (06.01.2018)