Atentát

Film je rozhodně lepší, než sama skutečnost. Ve skutečnosti šlo v podstatě o amatérský akt této skupiny vyslané z Británie. Stačí vzpomenout na zapomenuté kolo (a dohledání majitele podle výrobního čísla), nespolehlivý samopal Stan, milostné avantýry aktérů... To, že RH zemřel, bylo především dílo náhody a tím, že skopčáci neměli penicilin, jinak by se ze sepse RH dostal bez větších problémů (zároveň nemyslím, že by byl v nemocnici RH v podstatě odstraněn, ať již na příkaz jeho nadřízeného Himmlera (kteý se ho bál), Cannarise (šéfa Abwehru), K.H.Franka (který toužil po místě říškého protektota BuM) či dalších lidí z vedení Třetí říše). Po zradě Čurdy a dopadení atentátníků došlo ještě k jednomu jevu. Totiž úředník Beneš nedokázal obhájit před českým národem nutnost tohoto kroku (viz počet obětí v obcích Lidice a Ležáky), čímž připravil úrodnou půdu další sebrance - komunistům. Ti se toho propagandisticky chopili velmi úspěšně. Další jednoznačná mystifikace představuje, že skupina Silver A sem byla poslána, aby posílila čs. odboj, což je nesmysl. Odboj tady byl tak pramalý, že bylo potřeba jej trochu rozhýbat, aby zde mohly být vykonávány další operace a byla zde nějaká organizovaná skupina, která netáhne se Třetí říší. Takže k tomuto snímku bych doporučoval získání alespoň několika zásadních faktů operace Anthropoid, abyste si udělali obázek o tom, kde je skutečnost a kde je film. Rozhodně nelze litovat RH, atentátníkům je třeba přiznat notný díl odvahy, ale je také potřeba si přiznat pravdu = že provedení bylo skutečně velmi amatérské a za války a především po válce mělo dalekosáhlé důsledky... (07.05.2011)

Atentát tak trochu doplatil na časovou souslednost s Anthropoidem, jež šel do kin cirka před rokem a kterého jsem tedy relativně nedávno viděl. Zpracování dané historické události je totiž v podstatě analogické, snad až na zde díky bohu vynechanou patetickou romantickou linku, tudíž jsem měl po celou dobu stopáže neodbytný pocit "Tohle už jsem někde viděl"... 80% (06.01.2018)

Po Anthropoidu v kině jsem usoudila, že si nutně musím zopakovat Atentát, který jsem naposledy viděla ve věku, kdy pro mě Heydrich byl "ten zlý Němec, kterého měli zastřelit", boj v kostele jsem si pamatovala jen jako fragmenty, kdy tu stál chlapík se zbraní na balkóně a tu se jiní chlapíci brodili v jakémsi sklepě vodou a celé to "pro ty hodné" skončilo špatně. Anthropoid ukazuje postavy, zejména postavy dvou hlavních atentátníků, víc zblízka přes jejich obyčejně lidskou stránku - milostná vzplanutí, stres při plánování jednotlivých kroků, Atentát nám zas dává nahlédnout do jejich přípravy v Anglii, ukáže vazby mezi všemi, kdo se nakonec sešli v kryptě, a věrohodně nám ve strohém neukecaném vyprávění naservíruje syrovou atmosféru Protektorátu. Obojí přístup má něco do sebe. Dokumentární strohost Atentátu je působivá, velmi silně vyznívá závěr - čtyři výstřely s postavami mimo záběr a pak už jenom Osudová, Anthropoid zas dává větší prostor hrdinům všedního dne, členům domácího odboje, rodině Moravcových, učiteli Zelenkovi-Hajskému, kaplanu Petřekovi a dalším, kteří vědomě svou pomocí parašutistům riskovali životy nejen svoje ale i svých rodin. O tom, kolik lidí zaplatilo za atentát na toho zlého Němce cenu nejvyšší, vypovídá pamětní deska u kostela Sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Každý rodič, nebo aspoň rodič hrdý na to, že je Čech, by měl někdy při návštěvě Prahy (v případě Pražanů při víkendové vycházce městem) vzít dítko do krypty a ukázat mu dodnes zachované známky posledního boje parašutistů. Jednou vidět je působivější, než pětkrát slyšet. (19.10.2016)

Před několika lety jsem se vcelku intenzivně zajímal o dějiny, speciálně o období druhé světové války. Když jsem si procházel její milníky, tak mě zaujal především atentát na Heydricha (nejen proto, že to bylo vlastně poprvé, co se Češi nějak "oficiálně" vzepřeli protektorátu, ale taky proto, jaké to mělo následky) a tak jsem si sehnal knížku Atentát na Reinharda Heydricha od Miroslava Ivanova, kterou doporučuju všem, kteří se o toto období zajímají. Protože v té knížce je opravdu vše - od svědectví různých lidí, kteří popisovali, co zrovna dělali, když se to stalo a hlavně co se poté dělo, až po přípravy na atentát a smutný konec v kostele. Tento film mi právě tu knížku připomněl v tom, jak byl opravdu skvěle natočen s citlivostí pro detaily a hlavně s pány herci jako Brzobohatý či Vinklář. Plný počet dávám bez váhání, protože film je opravdu temný a nic nepřikresluje. (16.01.2013)

,,Jenom jsme splnili rozkaz. Naše svědomí je čisté." Vzhledem k svému mladému věku jsem se válečným filmům dlouho vyhýbal, poslední dobou mě začíná fascinovat, kolik vynikajících snímků tohoto žánru v naší bývalé zemi vzniklo. ATENTÁT je (spolu s Nebeskýma jezdcema) zatím to nejlepší, co jsem v tomhle žánru viděl. Navíc má v sobě dokonalou autentickou atmosféru s dokumentarí přesností, sesilněnou natáčením na původních lokalitách i mluvením hned v několika jazycích ve filmu. Jiří Sequens, do té doby režisér více méně průměrných snímků i několik politických agitek, zde předvedl svoje vrcholné umění, na které pak úspěšně navázal v Hříšních lidech a Majoru Zemanovi. Na bonusovém dokumentu na DVD s filmem vypráví Sequens, že chtěl původně tenhle film točit už začátkem 60. let, aby mohl být promítán v době výročí u (1942-1962), ale šly na něj velké tlaky shůry, aby zapojil do obsahu filmu komunistický odboj, což nebyla pravda... Sequens za těchto podmínek film odmítl točit a k námětu se vrátil až o pár let, kdy se v Československu uvolnila politická atmosféra a mohl natočit svůj film bez ideologického zatížení - i za tohle má můj velký obdiv! Pro mě zásadní film 60. let s vynikající herci. Výborný scénář, kamera, scénická hudba (Beethovenova Osudová a Vejvodova Škoda lásky) a nechybí tomu ani zajímavé myšlenky. A že filmy, kde se hodně střílí a méně mluví, němusím, tak tady si tu dlouhou dramatickou přestřelku v závěru vždycky užiju. Z celkového vyznění snímku o hrdinství naprosto mrazí. 100% (06.02.2017)