Aljaška v plameňoch

"Býval jsi dobrej chlap, ale stala se z tebe kurva!" Šestá zastávka na mé velké letní filmové jízdě po největších hitech Steva Seagala. V roce 1994 byl Steven Seagal hvězda. Po nečekaném úspěchu Přepadení v pacifiku měl slávu, měl peníze, možná i ženy a mohl si natočit v podstatě cokoliv, na co si jen vzpomenul. Volba pro něj byla ale až nečekaně jasná. Už dlouho ho trápily enviromenrální problémy naší planety a tak se rozhodnul natočit film s poselstvím. Jenomže mu u toho asi nedocvakla jedna víc než důležitá věc - cpát poselství do akčního filmu určeného pro nenáročné konzumní publikum je zkráka kravina velikosti Aljašky! Což o to, Steven je pořád svinsky ve formě, láme ruce a nohy ostošest a jeho bodycount se vyšplhá na hodně slušných 25 zářezů, jenže s tím poselstvím to myslel asi opravdu vážně a tak musíte skoro půlku filmu protrpět nudné záběry na Aljašskou krajinu, Steva zachraňujícího indiány a jeho opiové sny o prsatých eskymačkách. Ani výběr záporáka mu tentokrát moc nevyšel a jakmile uvidíte Michaela Caina v kaštanovém přelivu, vypněte radši mozek a počkejte až na hláškujícího ( "Chraň ty dveře jako panenství svý sestry!") šéfa Cainových žoldáků, na kterém si aspoň trochu zlepšíte chuť. Když se tak na to dívám zpětně, je mi Steva vlastně docela líto - měl dobrý úmysl a nebál se u toho riskovat své peníze ani kariéru. Jenomže točit enviromentální akční film je prostě totální blbost a za blbost se zkrátka platí. (31.08.2007)

Aljaška v plameňoch a Seagalova kariera po serii skvelych a uspesnych filmoch prvykrat v prdeli. Trochu mi koncept filmu pripomenul Lundgrenovu klasiku Červený škorpión. Znova tu mame hrdinu, ktory najprv kope za zly tím, ale potom co skoro pride o zivot, tak absolvuje duchovnu cestu behom ktorej sa napravi a v explozivnom finale nakope zaporakom prdel a vyhodi polovicu Aljašky do vzduchu lebo je spravny ekolog :). Seagal tu debutoval ako reziser. Po technickej stranke nevidno nejaky jeho vplyv alebo snahu o vyrazny styl. Akcne sceny nevybocuju ani v dobrom ani v zlom zo standardu tej doby. Problem je, ze ich je strasne malo. Cool hromadna bitka na zaciatku a potom uz len explozivne finale a medzitym kopa neznesitelnych scen, ktore maju poucit Seagalovu postavu a zaroven divaka o tom ako hnusne sa spravame k prirode. Posolstvo to je pekne a cim dalej tym viac aktualnejsie, ale co sakra robi v tupom akcnom bijaku? Iba otravuje. A zaverecny prejav je uz iba trapnou bodkou za tymto divnym mišmašom. V dobe vzniku to bol oproti predoslym Seagalovkam velky kvalitativny pokles, ktory bolel o to viac, ze prisiel po famoznom Prepadnuti v Pacifiku. Na druhej strane v porovnani so sucasnou Seagalovou videotvorbou je film ovela pozeratelnejsi. Na filme vidno velky rozpocet, takze sa vo finale dockame mnozstva vybuchov, ktore boli urcite ekologicky prevedene. :). Bitky su skvele. Su tu 2 hromadne a Seagal je v nich neskutocne mrstny a dokonca pouziva aj nohy. Sice kope do protivnikov ako do lopty, ale silu v nohach evidentne ma. Hlavneho zaporaka si vychutnal skvely Michael Caine, ktory okrem zlych pohladov uz tradicne vyzdvihuje Seagalovu povest do vysin. Samotny Seagal tu vyzera fantasticky. Stale bol stihly, obratny. Ma skvele zvolene oblecenie a je radost pozerat hoci aj len na jeho typicku chôdzu. Dnes je vyzraty, nepohyblivy, zarasteny a zababušeny v nepriestrelnej veste, šatke a okuliaroch. Obrovsky rozdiel. Keby bol film celý taký ako uvod a zaver, tak to mohla byt solidna Seagalovka, ale vdaka neustalym otravnym ekokecom, to je casto neznesitelny film, ktory sa oplati vidiel len kvôli par scenam a zvysok prezit len vdaka pretacaniu. 4/10. (18.12.2015)

Přesilovka proti muži se stoickým výrazem končí efektním zneškodněním posledního záporáka, který sebou bolestivě praští o podlahu. Steven Seagal (i producenti jeho filmů) pochopili, že není třeba experimentovat tam, kde stačí „pouze“ pokračovat v nastoupené cestě. A to je samozřejmě dobře. Příjemnou nostalgii nabízí i tenhle naivní, ekologicky koncipovaný projekt, který se sice vážným tématem experimentovat pokusil (navíc i tím, že Seagal poprvé a naposledy usedl na režijní křeslo), ale pořád jsou to příjemná devadesátá léta a látka, která se dá bez větší újmy přežít. Vážně ale škoda ekologického spasitelství i odklonu od toho, že divák víc než kecy a výbuchy přivítá právě u Seagala lámání končetin a dobře mířené údery. (22.06.2013)

Myslím, že Seagalov režijný debut je síce štýlovo trochu odlišný od jeho predchádzajúcich snímok, ale rozhodne nie o veľa lepší. Steven už pomaly ale isto starol a priberal, ponúk od režisérov ubúdalo a tak to skúšal sám ako režisér a hlavný hrdina filmu zároveň. Je to opäť béčková klasika, ktorá sa snaží priniesť aj posolstvo v zmysle "ekológia nadovšetko", no pre priaznivcov Stevena asi klasika, pre ostatných priemer. Škoda, večná škoda, že v skutočnosti nie je žiadny taký podobný superhrdina, ktorý by sa tak odvážne a neľútostne bil za zdravé a čisté životné prostredie. (24.01.2015)

Steven Seagal je v první řadě na nic se neptající mlátička, nehodlá sám sebe prohánět na festivalech. Že má ale i výrazný názor na životní prostředí je v ranku akčního bouchání minimálně zajímavé. V Aljašce v plamenech to s ekologickou reklamou zkouší skutenčně natvrdo, proto si sehnal i režisérskou stoličku. Rozhodně se nedá říct, že by potopil ten film právě on. Troufá si s dobře znějícím obsazením bouchat do systému jako celku, což je však hlavní problém. Seagal archetypálního akčního fandu uspí přemírou diagnostických keců o kousavých naftařích, zatímco ten náročnější divák se bude bavit spíš na účet pana Aktivisty. Já bych v tom neviděl jen zápory (ač jich je dost) a mám rád snahu. Jestli něco s tohohle filmu ční jako totem, tak je to právě snaha. Takže za tři. (09.11.2009)