Sputnik

Rok 1983 v Sovětském svazu - L. I. Brežněv je už rok po smrti, u moci je J. V. Andropov, kterého o rok později vystřídal K. U Černěnko a jeho opět po roce M. Gorbačov. Joj, to byla doba rakví a černých praporů! Rusové se zasazením do 80. let vyhnuli futuristickým interiérům a supermoderní technice současnosti či budoucnosti, což je ale příjemným zpestřením. Po řemeslné stránce není vcelku co vytknout, z hlediska motivu nic nového. Dva kosmonauti přistanou nouzově na Zemi a s sebou přinesou mimozemskou formu života. Ta je jakýmsi symbiontem (něco jako třeba Venom), který se spojil s jedním z kosmonautů. Jejich symbióza je ovšem natolik propojená, že jeden bez druhého nemůže žít. Doktorka Taťána Jurievna je pozvána do vzdáleného výzkumného střediska, kde má pomoci s oddělením symbionta od hostitele. Čeká ji zde úkol v pravdě nadlidský. Škoda, že si film nedrží napětí. Příliš scén s mlčícími postavami připomene typické sovětské snímky, kde ani dumajut a dumajut. Když dojde na akci, podtrženou údernou hudbou, film se rozjede - ale jen na krátko. Přesto jsem se vyloženě nenudil, a tak dávám silné 3*. (06.06.2020)

Film, za ktorý sa výnimočne Rusi nemusia vo svete hanbiť a po technickej stránke je porovnateľný s americkou a inou produkciou. V prvej polovici a v strede film poteší príjemnou hororovou atmosférou, dobre vymysleným dejom a aj solídnou maskou mimozemského votrelca. Veľká škoda, že dobre rozbehnuté tempo si Sputnik neudržal a v závere mu mierne dochádza dych.  Celkovo je to však jeden z tých lepších sci fi hororov poslednej doby, ktorý za to 1 zhliadnutie bez debaty stojí, aj keď inšpirácia americkým Votrelcom je nepopieraná a dosť viditeľná. 60% a jemný nadpriemer. (22.10.2021)

To by mě fakt zajímalo co se tady pokazilo. Dovedně rozvíjený příběh, výborná kamera, úchvatné zvuky, režie není vůbec špatná a atmosféra je čistá nula. Ale úplně čistá. Takhle jalový horor jsem už dlouho neviděl. Psychologická linie funguje o trochu lépe, ale tu zase sráží nepravděpodobné postavy a z nich vyplývající kupa nelogičností. Film by si zasloužil pořádně prostříhat, vypustit celou tu rádoby love story a soustředit se na budování napětí. (05.06.2020)

Vizuálně podmanivé dílo, se s píše minimalistickými prvky, dokáže zejména na začátku napnout a překvapit. S postupem času to ale ztrácí rytmus a integritu. Ani ne tím, jak se odhaluje pozadí tvora, ale tím, jak se hlavní ženská postava začne vymykat mantinelům zobrazených na začátku. Její chování na konci příliš nesedělo do zobrazení v první hodině filmu. Jakoby se tvůrci nemohli rozhodnout a ke konci si uvědomili, že jim schází ryze kladná postava. Násilně pak namontovali naivitu tam, kam se naprosto nehodí a tím rozhodili správně směrování hlavní linky. Mám problém i úplným závěrem. Nehodí se k předchozím věcem. Celkově linka dítěte je zbytečná a s klidným srdcem se mohla vynechat. Výsledkem je pak vizuálně podmanivý film (místy mi to připomínalo herní Control), kterému trochu došla šťáva. Neměl by se však zatracovat, neboť působí rozhodně lépe než Prometheus a Alien: Covenant. (23.08.2020)

Rusové mě tentokrát překvapili (mile). Ruský film o sovětském setkání s vesmírným parazitem (nebo symbiontem) mě hodně bavil, díry v logice jsem tentokrát dokázal okázale ignorovat, a tím pádem jsem si celou záležitost dokázal vcelku v pohodě užít, aniž bych utrpěl nějaký kulturní šok z toho, že neslyším jinak téměř všudypřítomnou angličtinu. Navíc jsem k mému překvapení zjistil, že jsem příliš nepotřeboval titulky, dokonce jsem si občas všiml, že nejsou příliš přesné. U mě tedy z různých důvodů za čtyři kousky. (12.08.2020)