Čerez těrnii k zvjozdam

Sovětská kinematografie zde vrací úder (hlavně za Star Wars) - námět tvoří mix mnoha vykradenejch nápadů z dobový západní sci-fi produkce (kterou měl režisér nakoukanou celkem dobře) a několika knih I.Jefremova (některý scény jsou skoro citovaný - vykopávky ve stepi například). Celý je to zarámovaný jakýmsi ekologickým poselstvím - asi aby to schvalovací komis líp strávila. Film má i pár kladů: úvodní sekvence roztržený mimozemský lodi se vznášejícíma se mrtvolama vevnitř je celkem působivá, chobotnicovej kolega Prall je dost originální a hlavní záporňák ve formě vzteklýho šílenýho trpaslíka taky překvapí. Tohle a nepřeberný množství detailů jako třeba vzhled domácího robota (chlap v lesklým oblečku) nebo poměry v typický komunistický domácnosti vůbec (matka u plotny, otec Einstein, syn kosmonaut) a fakt, že tenkrát byl fanoušek sci-fi vděčněj za lecos, z filmu spolehlivě dělaj svýho druhu kultovku - viz, komentáře zde. Zábavný. (14.07.2011)

Tak to super dlouhé hluché místo tedy filmu dodalo. Kdyby toho nebylo a film měl normální stopáž, dal bych rozhodně více. Takto musím dát s bídou dvacítku. Žertující robot Barmalej byl fajn. Nia měla oděv, že bylo občas na co koukat, triky z roku raz dva, ale přesto mi to nevadilo. Vadil mi prostě děj. Eko sci fi je potřeba stále, ale tady se to příliš táhlo. Ke konci chybělo více dramatičnosti i akce. Takto z toho udělali nyvý románek pro ženy a dívky. (10.05.2018)

Hodnotím vysoko z lásky ke staré sci-fi, ale faktem je, že na 80. léta je to přeci jenom dost rozvleklé. Nebýt skvělé hlavní hrdinky, první díl je k neukoukání. Druhý díl už vcelku jede, až se dokonce k závěru zdá poněkud uspěchaný (páni, už nemáme stopáž, tak to nějak uzavřeme v pěti minutách). Vizuály také nejsou nějak mocné - je to deset let po Solaris a stejně to vypadá spíš hůř než líp. Každopádně je dobré, že z filmu nikde nekouká sovětská ideologie a příběh má docela hlavu. (07.12.2012)

Film je rozdělen na dvě části. V té první kosmonauti ihned naleznou loď s uměle vytvořenou ufonkou, kterou poté zařadí do dobrácké rodiny, aby ji mohli nenásilně zkoumat a ona poznala život. Nadčasová krása a výkon Jeleny Meťolkiny je hlavním důvodem, proč je ten film koukatelný ještě dnes. Působí opravdu ladně a étericky. Stačí jí jeden pohyb gigantických očí a hned víte, co si myslí. Škoda, že ji Peter Jackson neměl k dispozici do Pána Prstenů, protože tahle nějak bych si představoval elfku. Druhá část je o záchraně její domovské planety, na které panuje podobná situace, jako na Marsu v Total Recall. Utkvěla mi hlavně bizarní scéna, když jeden kladný ufon bojuje s hlavním liliputánským záporákem, tím že ho lochtá. Liliput se hrozně tlemí a mezitím se frankensteinovsky pomalu blíží jeho zubatej noshled s kudlou a také se velmi expresivně tlemí / zubí. Konec je dost divný a bohužel se na něm podepsal čas. V dnešní době působí vypuštěná smrtící horda "biomasy" skutečně směšně. Navíc se tam divně stříhalo, a proto jsem moc nepochopil, co se přesně stalo. Jinak ale film atmosféru má. Hodně na mne zapůsobila scéna příchodu na zdevastovanou planetu, kde je vítají lidé v plynových maskách seřazení na střeše budovy, na které jsou ty mega oldschool gramofony ze kterých se line stylová melodie. Sci-fi fandům doporučuji, ale varuji, je to sovětský film z roku 80. Akční scény a vizuální orgie nečekejte. (21.06.2014)

Pokud vím, dávali to rozdělené na 2 díly, ve čtvrtek po Magionu. Druhý díl se mi vryl do paměti jako něco dost neobvyklého na tu dobu, především silně ekologickým poselstvím. Planeta, kde i malé dítě musí nosit plynovou masku, je stále všeobecně platná noční můra. Viděl jsem to teď po letech s obavami, že budu muset často zavírat oči před technickou stránkou nebo naivitou zpracování. Ale obavy se nenaplnily. Na tu dobu je to vyjímečně kvalitní sci-fi jak po obsahové, tak po vizuální stránce. --- Publikoval jsem svůj překlad na www.titulky.com, pokud hledáte něco kloudnějšího, než je automat verze od Xeelee. (19.01.2009)