Sputnik

Rusové mě tentokrát překvapili (mile). Ruský film o sovětském setkání s vesmírným parazitem (nebo symbiontem) mě hodně bavil, díry v logice jsem tentokrát dokázal okázale ignorovat, a tím pádem jsem si celou záležitost dokázal vcelku v pohodě užít, aniž bych utrpěl nějaký kulturní šok z toho, že neslyším jinak téměř všudypřítomnou angličtinu. Navíc jsem k mému překvapení zjistil, že jsem příliš nepotřeboval titulky, dokonce jsem si občas všiml, že nejsou příliš přesné. U mě tedy z různých důvodů za čtyři kousky. (12.08.2020)

Sice jsem na to hleděl tři dny, ale to neznamená, že to nebylo lepší a sympatičtější než většina novodobých sci-fi ze západních proveniencí. Prospěšná byla hlavně dějová suchost a očištěnost od zbytečných vedlejších dějových linek, motivů a nejrůznějších podtextů, samozřejmě i vizuálních efektů...jednoduše se týpek nevrátí z vesmíru sám, problém je na světě a je to, proč tam motat věci navíc. Navíc atmosféru sovětských osmdesátek pomocí lokací (a především setrváváním v nich, tzn. žádné neustálé přestřihávání třeba na základny v Riu a Johannesburgu) a různých pečlivě zabíraných dobových rekvizit to podle mě navozovalo funkčněji než nedotknutelný a přesto lehce papundeklový Černobyl. Agresivně rytmizovaná hudba plná ostrých zvuků mi taky nezněla úplně genericky, Akinšina hrála příjemně uměřeně a na plátně rozhodně nepřekážela, a že jedna z hlavních postav je TEN ruský blokbástrmástr Bondarčuk jsem s údivem zjistil až po filmu, s tím nalepeným šedým hárem bych ho vůbec nepoznal. Takže jo, v rámci toho, co se od takového filmu dá čekat, to bylo docela pozitivní překvapení. (08.06.2020)

Technicky solidně natočené, ale tvůrci se nějak nedokázali rozhodnout, jestli chtějí točit drama, horor či filosofickou SF. První polovina, která je spíše dramatem, celkem funguje, ale jak se to postupně překlápí do hororu a trochy té akce (kde vesmírný neřád je jen částí zla), logika začíná dostávat pořádně na frak, lidé jednají podivně a zvraty jsou těžko uvěřitelné. Asi by spíš než ty poněkud jalové úvahy o správnosti či špatnosti toho či onoho protagonisty (na úrovni "Vážení, jen proto, že je to nelítostný nestvůrný zabiják a uslintaný slizký netvor, nemusí ještě být špatný člověk.") bylo lepší, kdyby se scénárista a režisér raději rozhodli pro klasický SF horor, protože sovětské reálie by tomu sedly. Ale viděl jsem po dlouhé době Oksanu Akinšinu, což je pozitivum. Viděno jako dvojakce s filmem Kolskaja sverchglubokaja, který jdu zkritizovat nyní. (03.01.2021)

Rusové tohle opravdu umí. Dobový film a ještě s military prostředí... prostě vizuálně a pocitově paráda. Co kulhá je (jako vždy) scénář. Ruská mentalita se nezapře. I když neobsahuje vyložené debility (na které jsou experti v USA), tak je děj tak zvláštně uloudaný a ne vždy příčina a následek dává smysl. (23.07.2020)

Být to kratší, budu s hodnocením vstřícnější, ale žel vaty je tu dost. Na druhou stranu je monstrum slušně animované, Alla Pugačeva a její píseň je ironické mrknutí očkem na znalé minulého režimu, a hlavně má film velmi dobrou atmosféru, zvláště na té základně. Jen konec mě poněkud překvapil, protože jak? Jak se tam dostal? A kdo to vlastně je? Asi mi něco uniklo při představování obou kosmonautů. (07.05.2021)