Réžia:
Jegor AbramenkoKamera:
Maxim ŽukovHudba:
Oleg KarpačevHrajú:
Oksana Akiňšina, Pjotr Fjodorov, Fjodor Bondarčuk, Anton Vasiljev, Anna Nazarova, Vasiliy Zotov, Natalja ŠvecObsahy(1)
Vzhledem ke svým kontroverzním metodám je mladá lékařka Tatiana Yurievna (Oksana Akinshina) na propasti ztráty lékařské licence. Její kariéra však možná neskončila. Poté, co je Tatiana přijata armádou, je přivedena do zabezpečeného vědeckého výzkumného zařízení, aby vyhodnotila velmi zvláštní případ, případ Konstantina Sergejeviče (Pyotr Fjodorov), kosmonauta, který přežil záhadnou vesmírnou nehodu a vrátil se na Zemi jedinečně pozměněn: uvnitř něj žije něco, co se ukazuje až pozdě v noci. Armáda však má zlověstné plány. Tatiana chce zabránit tomu, aby vojáci zabili Konstantina. A stvoření samo o sobě prospívá ničení. (C0r0ner)
(viac)Videá (1)
Recenzie (146)
To by mě fakt zajímalo co se tady pokazilo. Dovedně rozvíjený příběh, výborná kamera, úchvatné zvuky, režie není vůbec špatná a atmosféra je čistá nula. Ale úplně čistá. Takhle jalový horor jsem už dlouho neviděl. Psychologická linie funguje o trochu lépe, ale tu zase sráží nepravděpodobné postavy a z nich vyplývající kupa nelogičností. Film by si zasloužil pořádně prostříhat, vypustit celou tu rádoby love story a soustředit se na budování napětí. ()
Tak tohle mě dost kladně překvapilo! Filmy s mimozemskou tématikou můžu kdykoliv, proto mě už tehdy zaujaly prvotní trailery na film Sputnik. Na ruský snímek se jedná o technicky skoro dokonalou záležitost, audiovizuálně se dorovnali (někdy i předčili) svým americkým žánrově podobně laděným snímkům. Sputnik si mě dokázal získat docela zajímavým nápadem, že ten vetřelec žije v symbióze se svým hostitelem (v tomhle mírná podoba s facehuggerem ze Scottova Vetřelce), v rámci endokrinologie jsem uvítal myšlenku s kortizolem (tohle mě scénáristicky kladně překvapilo). Jasně, na poli těch dvou hodin se dočkáme jako diváci dost "vatového" materiálu sloužící pouze k výplni stopáže, osobně bych 20 minutek vystříhl. Jinak akce minimum, ale hezky natočená, docela přehledná, i slušně brutální (krví se nešetří). Na nějaký perfektní počin to ještě nemá, ale v rámci žánru to patří rozhodně k nadprůměru, to bezesporu. Za mě 7,5/10 ()
Ruská variácia na Votrelca. Ale neodohráva sa to v budúcnosti vo vesmíre, ale v Rusku v roku 1983, takže si užijeme aj nejakých tých zákerných komunistov, ktorým sa nedá veriť. Hlavne to ale nie je atmosférický horor ale drvivú väčšinu filmu to je pojaté psychologicky. Skúma sa jak príšera, tak aj hostiteľ s ktorým je neustále v symbióze. Doslova si jak u psychológa rozprávajú o svojich snoch s odvážnou ruskou doktorkou. No a na konci sa dočkáme trochu akcie. Zahraté to je dobre. Najviac ma bavil Semiradov, ktorý to tam mal všetko pod palcom. Bol presvedčivý v každej polohe. Od chápavého šéfa po akčného hrdinu, ktorý tam pobehuje so samopalom. Mínusom je stopáž. Chcelo by to o takých 10-15 minút skrátiť a občas sa tá doktorka správala dosť hlúpo a nevedecky. Ešte spomeniem hudbu. Na jednej strane sa mi páčila, ale na druhej strane miestami k scénam príliš nepasovala. To neustále monumentálne bubnovanie aj keď postava ide z jednej miestnosti do druhej bolo trochu smiešne. Takže výsledkom je zaujímavá variácia na Votrelca, ale len tak na jedno pozretie. 6/10. ()
Je mi fakt jedno, že se tohle scífko inspirovalo jinde - protože cokoliv originálního už jsem pár let v tomhle žánru neviděl. Opět pojaté tak nějak po sovětsku (jinak, než jsme zvyklí) a opět dost dobře. Potvůrka je cajk, námět rozhodně zajímavej, jen škoda, že navzdory hodně solidnímu začátku už je druhá polovina tak nějak... klasická. To neznamená špatná, ale tam už nic nepřekvapí (a tu romantiku si mohli odpustit, ten kamennej xicht Oksaně slušel). Zasazení do 80. let byl dobrej nápad, aspoň nebyl prostor na CGI bordel. ()
Být to kratší, budu s hodnocením vstřícnější, ale žel vaty je tu dost. Na druhou stranu je monstrum slušně animované, Alla Pugačeva a její píseň je ironické mrknutí očkem na znalé minulého režimu, a hlavně má film velmi dobrou atmosféru, zvláště na té základně. Jen konec mě poněkud překvapil, protože jak? Jak se tam dostal? A kdo to vlastně je? Asi mi něco uniklo při představování obou kosmonautů. ()
Galéria (92)
Zaujímavosti (1)
- Konstantin Sergejevič Vešnjakov (Pjotr Fjodorov) sleduje v pokoji na videu sovětský film z roku 1981 Cerez ternii k zvjozdam. (efenberger)
Reklama